Občas trochu závidím kolegům, kteří se zaměřují jen na jeden hudební žánr. Mají to jednodušší. My multižánroví, co se snažíme v nekonečném babylonu lovit perly všech odstínů a barev, někdy zkoumáme krajinu tak dlouho, až se v ní úplně ztratíme. I v tom je ale určité kouzlo. A taky pokora. Nejde stihnout vše.
zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1
"Máte svobodu, vlastní žebříčky si vymyslete, jak chcete," prohlásil před časem šéfredaktor, a tak jsem se rozhodl k tomuto úkolu přistoupit možná trochu jinak než ostatní. Ostatně proč byste vůbec měli chtít jako čtenáři znát moji top 10 toho nejlepšího? Abyste si porovnali, zda bych univerzálně uctívanou Charli XCX se skvělým albem, ale hroznými koncerty dal na čtvrté místo, zatímco vy na třetí? A to by vás po pročtení žebříčků v domácích i zahraničních médiích fakt bavilo číst? Pošedesáté?
A jak bych vlastně měl ten žebříček udělat - když vás baví hudba jako celek, jak z toho pak uděláte priority: je lepší nejlepší popová deska nebo nejlepší metalová? Vždyť jde o úplně jiný sport!
A tak jsem se rozhodl pro jiný přístup. A jelikož jako už tradičně zápasím s uzávěrkou a nedostatkem času na psaní, místo dlouhých odstavců pro vás mám žánrový přehled bez nároku na pořadí. Pojal jsem to takto -
pokud jako čtenář posloucháte například rock, tak jaké z alb, které se mi dostaly v loňském roce k uším, byste měli znát?
Pochopitelně tam najdete jak univerzálně akceptované hity minulého roku, které znáte z jiných žebříčků, tak zároveň i tipy na perličky, které vám mohly v tom zahlcení novými alby proklouznout mezi prsty. A které i přesto, že o nich mnoho lidí neví, stojí za to!
Nemusíme se proto bavit o tom, zda by v tomto přehledu všechna zmíněná alba dostaly 10/10, nebo třeba jen 7/10. Vždyť na tom čísle nezáleží. Jde jen o to, zda se jedná o kolekce, které mají co nabídnout. A zda tu hodnotu jeden vnímá jako desítkovou a jiný už by dal jen osmičku, je přece jedno. Protože ta kvalita tam evidentně neschází ani v jednom případě.
Ignorujte tak i pořadí, v němž jsem je sepsal. Nezáleží na něm. Podstatné je nebýt za ignoranta a spíš si jako čmelák vysosat z oblíbeného hudebního žánru všechen dobrý nektar. Dřív, než naplno nastoupí ročník 2025.
A pro všechny ty, kteří už nečtou vůbec a jen si to chtějí rychle prolítnout, protože už jen dočíst sem pro ně bylo až až, mám zrychlovač. Co zvolená kategorie - to jen jeden reprezentant na prvním místě seznamu. Ten nejlepší.
A kdyby vám to přece jen nedalo - mé osobní album roku číslo 1 bez ohledu na žánry natočili samozřejmě Linkin Park.
A teď už do toho. V komentářích se můžete podělit o to, koho jste si po přečtení přidali ve Spotify a kdo by vám jinak málem utekl.
Rock, punk, hardcore... prostě kytary |
Sice se stále silněji hovoří o tom, že za pár let nebudeme mít rockové kapely, které by headlineovaly festivalům a ono je to asi i pravda, jenže navzdory tomu, že ryzí rocková muzika bez elektronických příměsí teenagery baví stále méně, scéna je naštěstí stále velice bohatá. Byť níže naleznete spíše matadory, stále platí, že rok co rok nacházím nové kapely s obrovským potenciálem. Jen ho proměnit.
Linkin Park - From Zero
Myles Kennedy (z Alter Bridge) - The Art Of Letting Go
Seether - The Surface Seems So Far
Skillet - Revolution
Nothing More - Carnal
Barns Courtney - Supernatural
Jon Foreman (ze Switchfoot) - In Bloom
The Cure - Songs Of A Lost World
Boston Manor - Sundiver
Kissin‘ Dynamite - Back With A Bang
Poppy - Negative Spaces
Charlotte Sands - Can We Start Over?
The Black Keys - Ohio Players
Cage The Elephant - Neon Pill
Mick Mars - The Other Side Of Mars
P.O.D. - Veritas
Half-Alive - Persona
Daughtry - Shock To The System (Part 1) (EP)
Pearl Jam - Dark Matters
Neon Trees - Sink Your Teeth
Kings Of Leon - Can We Please Have Fun?
Nick Cave & The Bad Seeds - Wild God
Mercury Rev - Born Horses
Jack White - No Name
Punk-rock, power-pop, punk, garážový rock - zkrátka neučesané, skočné písně |
Standard. Z pohledu výrazných releasů nepatřil rok 2024 mezi milovníky circle pitů k nikterak výjimečným. Významnější alba ze seznamu níže by si v recenzích nejčastěji sáhla na osm bodů z deseti, výš by se z nich ale nedostal nikdo. Čekáme na rok 2025 a někoho, kdo nás pořádně nakope do zadnice. Zvládnou to Yellowcard? Nebo Hot Milk?
Twin Atlantic - Meltdown
Chrissy Constanza (z Against The Current) - VII (EP)
Palaye Royale - Death Or Glory
Green Day - Saviors
Royal Republic - Lovecop
Anberlin - Vega
Stand Atlantic - Was Here
Neck Deep - Neck Deep
SWMRS - Becker
Frank Turner - Undefeated
Blink-182 - One More Time… Part 2
Sum 41 - Heaven :x: Hell
Normandie - Dopamine
The Used - Medz
Beatsteaks - Please
Z pohledu čísel loňský rok v popu patřil především Taylor Swift, Sabrině Carpenter a díky recenzím na tom proklatém a zavádějícím Metacriticu také Charli XCX. Taková jsou fakta. Jak ale můžete vidět níže, nejpopulárnější hudební žánr nabídl mnohem více zajímavých alb a to jak těch od velkých hvězd, tak těch, o nichž možná ještě tolik nevíte. A kdybych si měl vsadit na to, o kom v následujících letech ještě hodně uslyšíme, prstem ukážu na Chapelle Roan (album vydala už v roce 2023, ale pořádně vystřelila nahoru až loni) a Gracie Abrams. Tak schválně.
Dua Lipa - Radical Optimism
Zara Larsson - Venus
Coldplay - Moon Music
Jess Glynne - Jess
Charli XCX - Brat (+ remixové album)
Fletcher - In The Search Of An Antidote
Girl In Red - I’m Doing It Again Baby!
Halsey - The Great Impersonator
Sabrina Carpenter - Short n‘ Sweet
Gracie Abrams - The Secret Of Us
Billie Eilish - Hit Me Hard And Soft
OneRepublic - Artificial Paradise
Sheppard - Zora
London Grammar - The Greatest Love
Alec Benjamin - 12 Tones
Astrid S - Joyride
Alex Warren - You’ll Be Alright, Kid (Chapter 1)
Dagny - Elle
Benson Boone - Fireworks And Rollerblades
Beth Gibbons - Lives Outgrown
R'n'B, soul, dancehall, latino |
Z nedostatku reprezentantů jsem si dovolil smíchat dohromady žánry, které toho společného zase tak moc nemají. Oproti jiným kategoriím tady ale máte opravdový výběr z hroznů. Co deska, to klenot.
Justin Timberlake - Everything I Thought It Was
Usher - Coming Home
Tinashe - Quantum Baby
Jason Derulo - Nu King
Rag n Bone Man - What Do You Believe In?
Jorja Smith - Falling Or Flying
Flo - Access All Areas
Tyla - Tyla
Ayra Starr - The Year I Turned 21
SZA - Lana
Khalid - Sincere
Nelly Furtado - 7
Becky G. - Encuentros
J Balvin - Rayo
Raye - Genesis. (EP)
Indie, alternativa, post-punk, shoegaze a podobné libůstky |
Ačkoliv se podle seznamu níže může zdát, že je z čeho vybírat, nenechte se zmást. Indiečko je v krizi už několikátý rok v řadě. Z dříve slibných jmen, z nichž se měli vyklubat tahouni velkých festivalů, se to podařilo snad jen Arctic Monkeys a možná ještě Franz Ferdinand. Všichni ti Editors, Bloc Party, The Wombats, Foals a mnozí další ale na těch skutečně důležitých festivalech paběrkují v podvečerních časech nebo béčkových stagích, protože dvacátníky už prostě nezajímají. Ze seznamu níže se tak výrazněji mluví především o The Last Dinner Party a Fontaines D.C. Jinak se ale bavíme o albech, které by v recenzích dostaly sedmičky, možná osmičky. Skutečně za pozornost tak stojí snad jen nejvýše postavené trio jmen. To si vážně nenechejte ujít. Jinak ale s nadějí vyhlížím rok 2025 - dvojnásobná porce Kensington, návrat Bloc Party, Fickle Friends či Miike Snow a snad už konečně i něco nového od Editors.
The K’s - I Wonder If The World Knows?
Suki Waterhouse - Memoir Of A Sparklemuffin
J. Bernardt (z Balthazar) - Contigo
Vampire Weekend - Only God Was About Us
Decklan McKenna - What Happened To The Beach
Snow Patrol - The Forest Is The Path
Fontaines D.C. - Romance
The Last Dinner Party - Prelude To Ecstacy
Glass Animals - I Love You So Fucking Much
Bat For Lashes - The Dream Of Delphi
The Fray - The Fray Is Back (EP)
Primal Scream - Come Ahead
Pale Waves - Smitten
Picture This - Parked Car Conversations
Foster The People - Paradise State Of Mind
Blossoms - Gary
Better Than Ezra - Super Magick
Shellac - To All Trains
Swim Deep - There’s A Big Star Outside
Royel Otis - Pratts And Pain
The Vaccines - Pick-up Full Of Pink Carnations
English Teacher - This Could Be Texas
DIIV - Frog In Boiling Water
The Decemberists - As It Ever Was, So It Will Be Again
Been Stellar - Scream From New York, NY
Žánr, v němž kvantita naprosto zadupala kvalitu. Vychází toho kvanta, ale naprostá většina alb si víc jak jeden poslech nezaslouží. O to cennější je natrefit na něco, co pak ze známých vod vykročí buď fúzí žánrů nebo svým sdělením. Níže máte pár takových příkladů.
Kendrick Lamar - GNX
Eminem - The Death Of Slim Shady (Coup de Grace)
Ice Spice - Y2K! I’m Just A Girl
LL Cool J - The Force
Childish Gambino - Bando Stone & The New World
Tyler The Creator - Chromakopia
The Kid Laroi - The First Time
Yelawolf - War Story
Doja Cat - Scarlet 2 Claude
Přiznám se bez mučení, jazzu jsem loni mnoho nedal. A letos to budu dohánět. Minimálně o těchto dvou dílech by ale měl vědět každý!
Ezra Collective - Dance, No Ones Watching
Kamasi Washington - Feerless Moment
Tady je královna už dlouho na svém trůnu a patrně ji hned tak nikdo neohrozí. Nicméně speciální zmínku si zaslouží Kenny Wayne Shepperd, který krátce po sobě vydal v letech 2023 a 2024 hned dvě výtečná alba!
Beth Hart - You Still Got Me
David Gilmour - Luck And Strange
Gary Clark Jr. - JPEG RAW
Seasick Steve - A Trip A Stumble A Fall Down Your Knees
Slash - Orgy Of The Damned
Kenny Wayne Sheppard - Dirt On My Diamonds, Vol. 2
Už poněkolikáté za sebou žánr zažil svůj boom. Z klasické country mi toho letos mnoho neutkvělo, ale prolínání s dalšími styly - především hip hopem - je trend, který bude jen sílit. Neofrňujte se. Tenhle hudební styl nám ještě ukáže. Jen se podívejte, co všechno s ním svedli Shaboozey a jaká hvězda roste z Jellyho Rolla. Kdo chce objevovat neslyšené, musí prozkoumat moderní kotlíkáře!
Shaboozey - Where I’ve Been, Isn’t Where I’m Going
Waxahatchee - Tigers Blood
Post Malone - F1-Trillion
Beyoncé - Act II: Cowboy Carter
Keith Urban - High
Brian Kelley (z Florida Georgia Line) - Tennessee Truth
Zayn - Room Under The Stars
Jelly Roll - Beautifully Broken
Chase Rice - Go Down Singin'
Luke Combs - Fathers & Sons
Lauren Watkins - The Heartbroken Record
Loni jsem se poprvé po mnoha letech vlastním nezaviněním nemohl zúčastnit Rock im Parku nebo Novarocku a dodneška mě to štve. Většinu zajímavých alb objevím každoročně především díky nim, takže letos je tahle kategorie mnohem hubenější. A své největší metalové zážitky z loňského roku - koncerty Within Temptation a Sleep Token - sem dát nemůžu, protože nic nevydali. Bohužel. BMTH ale i přesto neochvějně ukazují ostatním směr.
Bring Me The Horizon - Post Human: Nex Gen
Powerwolf - Wake Up The Wicked
Judas Priest - Invincible Shield
Kerry King - From Hell I Rise
Falling In Reverse - Popular Monster
Spiritbox - Eternal Blue
Body Count - Mercilles
Bruce Dickinson - The Mandrake Project
Anette Olzon - Rapture
Nightwish - Yesterwynde
Samotného mě překvapuje, že tu nemám moc co dát, přitom v předchozích letech bych sem vymyslel minimálně deset, dvacet jmen. Nevím, zda je to jen můj pocit, ale přijde mi, že folkaři z velkých festivalů dost mizí, z čehož naopak těží stále hojněji se na stejných místech zjevující rappeři. Asi i proto jsem loni tolik folkových alb neslyšel. A když už, šlo o nějakou moderní mixku například s popem a rockem, viz třeba takový Benson Boone, kterého nakonec dávám do popu. Písničkáři s akustickou kytarou ale jako by se ze scény vytráceli. Je to dobrá, nebo špatná zpráva? Diskutujme!
Maggie Rogers - Don’t Forget Me
Angus & Julia Stone - Cape Forestier
Fink - Beauty In Your Wake
Amos Lee - Transmissions
James Bay - Changes All The Time
The Coronas - Thoughts & Observations
Beabadoobee - This Is How Tomorrow Moves
Dawes - Oh Brother
Kacey Musgraves - Deeper Well
Kolem téhle kategorie pořád chodím okolo a spíš ji jen tak z dálky očichávám. Ale průlom k-popových umělců na západ a jejich mísení s tamními umělci už je dávno v plném proudu. Už příští rok by tahle kategorie mohla dost nabobtnat.
Rosé - Rosie
Aespa - Whiplash – The 5th Mini Album
Seventeen - Seventeen Best Album "17 Is Right Here"
Babymonster - Drip
Boynextdoor - How?
Kiss Of Life - Lose Yourself
Electronic dance music, drum 'n' bass, jungle - prostě elektronika |
Pestrost elektronické hudby krásně reprezentuje zvolený seznam alb níže. A to je to jen špička ledovce. Hudby zde vzniká snad ještě více než kdekoliv jinde, určité kurátorství proto může přijít vhod. Naposlouchejte seznam níže a hned můžete v klubu holkám tvrdit, že se vyznáte!
Sigma - London Sound
Underwold - Strawberry Hotel
Fred Again.. - Ten Days
Kiesza - Dancing And Crying: Vol. 1 (EP)
Nia Archives - Silence Is Loud
Peggy Gou - I Hear You
Gorgon City - Reverie
Kygo - Kygo
Enter Shikari - Dancing On The Frontline
Becky Hill - Believe Me Now?
L’impératrice - Pulsar
Rüfüs Du Sol - Inhale/Exhale
Zedd - Telos
Justice - Hyperdrama
Purple Disco Machine - Paradise
Nero - Into The Unknown
Anyma - Genesys II
Jamie XX - In Waves
Moby - Always Centered At Night
Galantis - Rx
Od doby, kdy k superhrdinským snímkům a jiným blockbusterům takřka úplně přestaly vycházet písničkové soundtracky, tahle kategorie dost prořídla. Přitom třeba před dvaceti lety bych ji naopak měl zcela určitě nejpočetnější. Smutné.
Wicked - soundtrack
Disney - A Whole New Sound
Různí - Twisters: The Album (soundtrack)
The Garfield Movie - Soundtrack
Tradičně bohatá domácí tvorba toho i v letošním roce nabízí hromadu, proto jsem rád, že z ní můžu vybrat alespoň pár reprezentantů, u nichž věřím, že se na ně s rozdáním výročních cen nezapomene. Vysekat z toho rok co rok desky, o nichž se mluví jen kvůli kamarádíčkování s vlivnými lidmi v branži, ale bývá rok od roku stále obtížnější. A to prznění češtiny mi k srdci taky asi nikdy nepřiroste.
Mikolas - One
Imodium - Horizont
Ben Cristovao - Spektrum
Martina Pártlová - První a poslední?
A)Tým (Rest a Prago Union) - A)Tým
Prago Union - Zvukoloď
Poly Noir (z Insanie) - K mýmu ohni nesedej
Katarzia - Rest In Euphoria
Letní kapela - Jako pes
Wyfe - Do You Ever Wonder?
Bratři - Escape
Byt číslo 4 - Čtyři stěny
Portless - Recharged
Bad Karma Boy - Noc na zemi
Vladimír Mišík - Vteřiny, měsíce a roky
Thom Artway - Trhám mraky
Kateřina Marie Tichá - Plamen
Berlin Manson - Poor But Sexy
Sýček - IV
Jana Kirschner - Obyčajnosti
Skyline - Superpowers
Dušan Vlk - Duša undergroundu
Rozálie - Láska, hlína, rýč
Manon Meurt - Unravel
Radůza - A žili spolu šťastně až do smrti
Irena a Vojtěch Havlovi - Four Hands
Těšení a následné zklamání: |
Kategorie, kde dost možná najdete své oblíbené album loňského roku a budete kroutit hlavou nad tím, co si to ten Trávníček vůbec dovoluje, když přece bla bla bla... Člověk nemůže bezmezně milovat úplně všechno. I když se občas fakt snaží. Tak se pojďte pohoršit!
Monkey Business - Když múzy mlčí
Imagine Dragons - Loom
Katy Perry - 143
Moimir Papalescu & The Nihilists - Mystery Women In The Acid Pools
Bert & Friends - České moře
Tramhaus - The First Exit
Marilyn Manson - One Assassination Under God - Chapter 1
Knocked Loose - You Won’t Go Before You Supposed To
Kim Gordon - The Collective
Twenty One Pilots - Clancy
Magdalena Bay - Imaginal Disk
Idles - Tangk
Camila Cabello - C, XOXO
Blood Incantation - Absolute Elsewhere (já vím, no. Tak já tomu ještě pár poslechů dám)
Taylor Swift - The Tortured Poets Department
The Black Crowes - Happiness Bastards
Kasabian - Happenings
Amyl And The Sniffers - Cartoon Darkness
Lenny Kravitz - Blue Electric Light
a spousta dalších, které jsem naštěstí už vytěsnil...
Jo, občas jsem musel s tím zařazením do žánrů být trochu, řekněme,
kreativní. Nevymyslet milion kategorií a zároveň nutnost si vybrat, kam se daný interpret hodí více, dalo docela zabrat. Ale toto má být spíše odlehčený text, škatulkovat můžeme v recenzích či reportážích.
Samozřejmě ani já jsem neslyšel všechno a nebo mně z následujících žánrů nic neoslovilo natolik, abych to doporučil, takže pokud holdujete například reggae, vážné hudbě, českému hip hopu nebo world music, z nichž každoročně stíhám slyšet mnohem méně alb, než by se mi líbilo, zkuste hledat jinde. Mít víc času, třeba bych to ještě doplnil. Co už. Žádný žebříček není dokonalý.