Přežili grunge, nu-metal, post-grunge, emo, pop-punk i úpadek MTV, díky které se z Therapy? stala v devadesátých letech opěvovaná formace se zářnými zítřky. Ty se však naplnily jen napůl. Kapela nepolevila, nepodlehla trendům a tvrdohlavě stála za svým syrovým soundem. Možná kvůli tomu nestojí po boku takových bardů jako třeba Metallica, na druhou stranu platí za koncertní a albovou jistotu. A své fanoušky nezklamali muzikanti ani tentokrát. "Cleave" je totiž veskrze povedená deska.

Tihle letití pardálové od příchodu bubeníka Neila Coopera v roce 2002 hrají v téže sestavě a jejich souhra a pospolitost vyprodukovaly hned několik kvalitních desek. Dobře naladěné bylo irské trio i během nahrávání ve studiu Blast v Newcastlu pod dohledem ostříleného Chrise Sheldona, který spolupracoval s Foo Fighters, Garbage, Pixies či Biffy Clyro. V roce 2003 spojil poprvé síly i s Therapy?, a to na albu "High Anxiety", vůbec prvním počinu formace v současné sestavě.

Novinku otevírá kousavá skladba "Wreck It Like Beckett", která svým nervózním zvukem připomene nejstarší tvorbu skupiny a především pak stále hranou pecku "Potato Junkie", kde se muzikanti inspirovali Jamesem Joycem. Píseň se odkazuje na Beckettův pesimistický pohled na svět a kapela ho srovnává s viděním současným. Syrová pecka není typickým hitem, ale na koncertech budou její drtivé riffy podnětem k podpálení pořádného kotle.

Ikonická Cairnsova kytara vládne i další skladbě "Kakistocracy", která je esencí toho nejlepšího, co Therapy? za svou kariéru vyprodukovali. Textově v ní Cairns předkládá své pesimistické rozčarování nad vývojem společnosti a nad úpadkem demokracie. Jisté hitové parametry má nepochybně pecka "Callow", připomínající nejslavnější období alba "Troublegum". Melodický základ vklíněný mezi hradby tepající rytmiky a vibrující kytaru je pro fanoušky formace skutečnou lahůdkou.

Album má skvělé tempo a i díky krátké stopáži nenabídne jediný slabý moment, byť vyložených hitů zde moc nenajdeme. Ale na to rodáci z malého irského města Larne nikdy moc nehráli. Naopak předložili vyrovnanou kolekci, hodnou jejich jména. Therapy? jsou neklamným důkazem, že proti proudu lze plavat se zdviženou hlavou a věrným zástupem fanoušků.