Dokonalá a funkční symbióza povedených fotografií a hutného textu v poměru dva ku jedné ctí pravidla neverbální a verbální komunikace. Jak by také ne, autor řadu let vyučoval na katedře komunikačních věd univerzity Sapienza v Římě a hudba je vlastně taky taková komunikace. V podání U2 jde o tvůrčí komunikaci mezi jednotlivými členy kapely navzájem a nezapomenutelnou komunikaci s publikem.

Rozsahem větší, obrazovou část knihy má na svědomí celá řada fotografů. O všech se dá říci to, co řekl frontman Bono o dvorním fotografovi U2 Antonu Corbijnovi: "S Antonem jsem si vždy připadal, že nefotí nás, ale naše písně." Snímky tak nejsou pouhým doplňkem, ale podstatnou součástí celého díla. Jsou na nich nebo spíše v nich zachyceny neopakovatelné emoce okamžiků, které tak zůstávají stále dostupné. I v době videa mají dobré fotografie své nenahraditelné místo.

Výstižné a přiměřené texty nenudí, ale jasně a výstižně představují jak jednotlivé členy kapely, tak jejich společnou historii od roku 1976 až dodnes. Kronika stěžejních událostí, alb i koncertů přehledně mapuje svět U2. Autor představuje fenomén U2 jako kapelu, která byla vždy tak trochu jiná, originální, a to už od dob svých punkrockových začátků. Nejlépe to vystihuje sám kytarista The Edge, když říká: "Chtěli jsme být jiní, nechtěli jsme dopadnout jako jiné kapely, které se dostanou na vrchol, užívají si slávy plnými doušky, pak se rozpadnou, vyčpí a nic po nich nezůstane. U nás to je jinak. My jsme především čtyři přátelé. Naše vztahy se neomezují pouze na hudbu, jsme jako jedna rodina a zároveň výkonná pracovní jednotka."

Jedinou drobnou výtkou publikace mohou být občasné korektorské nedorazy. V době, kdy vychází další studiové album U2 "Songs Of Experience", se tak kniha Ernesta Assanteho může stát vítaným dárkem jak pro ostřílené pamětníky dob největší slávy formace v osmdesátých a devadesátých letech, tak pro mladé, kteří objevují nejen tyto Iry, ale jakoukoliv poctivou rockovou hudbu minulých desetiletí. A nám všem zůstává otázka. Dožijí se U2 společné padesátky? Věřme, že ano.