Kapela Jelen odjela svoje první koncerty na Slovensku, kam na ně vyrazila společně s Desmod a kde se dočkala vřelého přijetí. V současné době vydává živák z loňské vyprodané Lucerny, zpěvník a chystá se na vánoční turné. O tom všem jsme si povídali s frontmanem Jindrou Polákem.
© Radek Kudláček Jindro, máte za sebou první štace na Slovensku. Co na ně říkáte?
Byla to naše první cesta na Slovensko a byli jsme hrozně mile překvapeni. Bylo to úžasné proto, že jak jsme tam přijeli, tak nás lidi moc neznali. Naše písničky se moc ve slovenských rádiích ani nehrají. Bylo to pro nás jedno velké dobrodružství a bylo strašně fajn vidět, jak skvěle nás lidé přijali. Ze začátku na nás jen koukali, ale písničky se jim líbily a za chvíli si tleskali s námi. Panovala skvělá energie. Kluci z
Desmod jsou skvělí, sedli jsme si. Bylo to jedna velká párty tím, jak to bylo v kamarádském duchu. Na konci listopadu tam chceme navázat čtyřmi samostatnými koncerty. Turné s Desmod po větších sálech nám pomohlo a dodalo nám odvahy. Teď půjdeme do menším klubů sami.
Na roli předkapely už nejste moc zvyklí, že?
Já to tak nevnímám. Beru to spíš jako šanci zahrát si s kapelou, která je na Slovensku velká a populární. Kluci jsou skvělými muzikanty, kteří pro nás byli velkou inspirací. Beru to jako společný zážitek a jsem rád, že nás vzali s sebou a poskytli nám tento luxus, že jsme si s nimi mohli zahrát ve velkých halách.
Jelen
Jelen je česká pop-folková kapela, která se za poměrně krátkou dobu vyhoupla z nuly rovnou do top kapel a našla si zalíbení u lidí. Jejich písně vycházejí ze žánrů jako country, folk, bluegrass a blues a dalo by se říci, že vrátily české písně zpět ke kořenům. Jako stálý host s nimi vystupuje Kateřina Marie Tichá. Kapela získala Anděla v kategorii objev roku za rok 2014 a kapela roku za 2016. Na svém kontě mají desky "Světlo ve tmě", "Vlčí srdce" a hity "Magdalena", "Co bylo dál" s Janou Kirschner či "Klidná jako voda".
Jak vůbec ta spolupráce vznikla?
Kluci nás oslovili na společnou písničku "Plný dom" a od toho se to všechno odvíjelo.
Nejdřív jsme nevěděli, co od toho máme čekat, ale jak jsme si ji pustili, tak nás úplně odvařila. Písnička je hrozně chytlavá, šlapavá věc na dobrou pozitivní energii. Od chvíle, kdy jsme si ji pustili, tak jsme neváhali ani vteřinu, zda do toho jít.
Jak vnímáš rozdíl mezi českými a slovenskými fanoušky?
To se těžko dá říct, každý koncert a město je jiné. Ale podle mé zkušenosti jsou ve finále všude lidi skvělí.
© Jiří Štarha Nedávno od vás odešel akordeonista Janek Kovařík. Jak jste přijali jeho rozhodnutí?
Janek odešel po letní sezóně s tím, že jsme se o tom již nějakou dobu bavili. Jeho srdce bije pro vážnou muziku. Studuje dirigentství a chce se tomu věnovat. Dostali jsme se proto do fáze, kdy nestíhal pro jedno druhé. Musel se rozhodnout. Že musí odejít, ho mrzelo, protože hraní vnímal jako splněný sen, na druhou stranu by se chtěl věnovat vážné muzice, kterou miluje. Úplně to chápeme a podporujeme ho v tom. Přejeme mu, ať se mu daří, a doufám, že si spolu někdy zase zahrajeme.
Sehnali jste za něj náhradu?
Zatím jsme náhradu nehledali a neřešili, zda ji vůbec budeme hledat. Najít rychle adekvátní záskok za Janka by nebylo tak jednoduchý, takže teď vše odehrajeme tak, jak jsme, a pak se uvidí.
© Miroslav Tkadlec / musicserver.cz V létě jsi měl úraz. Jak se ti hrálo v sedě?
Na přelomu července a srpna jsem si přetrhl vazy v noze, takže jsem většinu léta odehrál v sedě. Daleko horší než vydržet poskakovat je vydržet sedět.
(smích) Na druhou stranu jsem byl rád, že mě lidi podpořili. Bál jsem se, aby nebyli naštvaní, že tam vysedávám, a nepřipadali si ošizení. Obrovská podpora mi udělala radost. Teď jsem ale rád, že už vydržím stát a můžu občas popoběhnout či poskočit, což je super.
Všimla jsem si, že jste začali zase hrát na ulici. Vracíte se tím tak ke svým kořenům?
Když jsme byli na Slovensku, tak jsme si tak občas zahráli. Baví nás to. Pro mě to je úplně srdcovka, protože jsme s bráchou jezdili do Irska na ulici, pak i v Čechách jsem hrál. Jen bohužel na to není poslední dobou čas. Když jsme byli na Slovensku, občas se nám vyskytlo volné dopoledne, a tak jsme se sebrali a šli jsme si zahrát do ulic. Je to jiné než na koncertě.
Na slovenské turné navážete šňůrou vánoční. Na co se můžou fanoušci těšit?
Těšíme se, že si konečně zahrajeme dlouhý set, písničky, které jsme přes rok nehráli, anebo písničky, které jsme nikdy naživo nehráli ("Ikaros"…), ale o které nám dlouho lidé psali. Na našich samostatných koncertech se nám líbí, že si atmosféru můžeme vybudovat sami a pohrát si s ní. Nabídnout lidem zážitek, ne jen skákat na pódiu, ale ukázat i intimní atmosféru písní. V rámci turné budeme mít hosty. Jako předkapela s námi pojede
Debbi se svojí kapelou, chystáme s ní nějaké společné překvapení. Byli bychom rádi, kdyby se nám podařilo navodit rodinnou vánoční příjemnou atmosféru, kterou si užijí všichni. Věříme, že to bude předvánoční impuls k dobré náladě.
© Jiří Štarha Dárečky jste začali už nyní - vydáváte živák z loňské Lucerny a zpěvník. Zpěvník vydáváte na svůj popud, nebo si o něj řekli fanoušci?
Hodně dlouho se nás fanoušci ptali, jestli bude zpěvník a jestli někde najdou akordy… Často nám posílají svoje nahrávky, kde zpívají naše písničky. Zjistili jsme, že strašná spousta lidí se schází v hospodě s kytarami a dalšími nástroji a hrají jako u táboráku… Lidé nám psali, že by kromě klasických trampáren chtěli hrát naše písničky. Něco si dokázali naposlouchat, ale něco nevědí, tak jsme se rozhodli, že zpěvník vydáme. Máme z něho radost, já jsem se vrátil ke svým grafickým kořenům a zpěvník jsem sám udělal. Jsou v něm použitý fotky z našich klipů, nějaké povídání navíc, aby to nebyly jen akordy a texty. Pro každého, kdo má kapelu rád a chce si zahrát naše písničky, to je ideální dárek.
Jak dlouho zpěvník vznikal?
Asi měsíc dva. Dělal jsem ho po koncertech, v dodávce, na hotelu, doma a tak dál. Je v tom cítit pot z cest.
(smích)
© Radek Kudláček Ve zmíněných doprovodných textech se dočteme co?
Historii kapely, jak jsme vznikali s tím, co se kdy a jak stalo, jak vznikaly některé písničky, citáty z textů a odůvodnění, proč to tam je.
Vzpomeneš si na první koncert s Jelenem?
Náš první opravdový koncert byl, když jsme předskakovali Druhé trávě. S kluky jsme se potkali dřív, protože
Luboš Malina nám hrál na banjo ve "Světle ve tmě" (na našem prvním cédečku). Vlastně náš producent
Martin Ledvina, který s námi točil obě desky, se s kluky zná a hrál s nimi hrozně dlouho. Tuším, že to bylo v Divadle Gong. Pro nás jako začínající kapelu to byl super zážitek zahrát si před Druhou trávou, strašně rád na to vzpomínám.
© Jiří Štarha A jak vzpomínáš na loňskou Lucernu, ze které je natočený živák?
Loňská Lucerna byla vyvrcholením úžasného roku. Jen ten fakt, že se vyprodala, byl pro nás pozitivní impuls k tomu si uvědomit, že nás lidi začínají vnímat a že nás berou za své. Původně jsme si to nahrávali pro sebe, abychom na to měli památku. Pak, když jsme to po nějaké době poslouchali, nám přišlo, že atmosféra je tak hezká, že bychom se o ni rádi podělili. Udělali jsme výběr písniček, vydali jsme dvoualbum, dali jsme tam bonusy jako například singl "Domů", který vyšel mezitím, či společnou písničkou "Plný dom" s
Desmod. Teď jsme zvědaví, protože na závěr letošního turné si dáme Forum Karlín, kde budeme hrát 17. 12. Je to větší prostor a bereme to jako další výzvu.
Co bude příští rok? O2 arena?
Ne.
(smích) Takto to opravdu zatím neplánujeme, soustřeďujeme se spíš na přítomnost, na vánoční koncerty a pak se uvidí.
Nyní jste vydali ze živáku klip k písni "Slunovrat". Proč právě k ní?
Natáčeli jsme si pár písní a tahle zrovna hezky vyšla… Je to hezká připomínka a zároveň upoutávka na náš živák.
© Jiří Štarha Dokáže tě něco vykolejit při koncertě?
Asi kdyby na mě spadlo pódium.
(smích) Po tom, co jsem hrál v sedě, mě asi nic nepřekvapí.
(smích) V kapele jsme stále jako kámoši a panuje mezi námi dobrá nálada a legrace, a tak kdykoliv se něco nečekaného na pódiu stane - přestane hrát nástroj, praskne struna, někdo spadne… -, pořád je to tak, že se tomu rádi zasmějeme, podržíme se a překonáme to. Vloni se nám na jednom koncertě stal technický problém, kdy nám nenaskočil zvuk. Zvedli jsme se, vzali si nástroje, stoupli si mezi lidi doprostřed a hráli jsme akusticky. Důležitý je udržet si dobrou náladu, ducha a pak se všechno překoná.
Působíte idylicky. Opravdu nikdy nebyla mezi vámi ponorka?
Ne. Není na ni čas.
(smích)
Jelen - Vánoční turné
3. 12. Brno
4. 12. Brno
5. 12. Ostrava
9. 12. Havlíčkův Brod
17. 12. Praha (Forum Karlín)