zahraniční desky: 40-31 | 30-21 | 20-11 | 10-1
domácí desky: 20-16 | 15-11 | 10-6 | 5-1

---

20. John Wolfhooker - The New Past

Komu se nelení, tomu se wolfhookerovatí. Česko-slovenská čtveřice nás novým materiálem zásobuje v pravidelných intervalech. Poctivě na sobě maká a řádně orá brázdy zdejší metal-rockové scény. Je to stále neprávem opomíjená formace. A je škoda, že si všichni nedopřejí povolený doping díky přívalu energie, která vás vystřelí do vesmíru.

Deset let na scéně Holoubci vloni oslavili čtvrtou řadovkou. Jak název "The New Past" napovídá, pohrává si s tematikou času v různých podobách. Jedenáctka kousků vyšla prvně pod velkým labelem Warner Music, ten však jejich ruce při tvorbě nijak nesvazoval. Jako tradičně si songwriting, produkci, nahrávání i mixing obstarali členové sami. Jediným hostem byl aktuálně nejposlouchanější český interpret v zahraničí Redzed, který duetu "Free Your Mind" dal punc Ozzyho chrapláku.

Jako celek John Wolfhooker více experimentují se zvuky a vokály - zpívají často v nižších polohách než dřív. Maťův ječák tam nedávají na sílu. Je to takový pomyslný návrat ke kořenům a k syrovějšímu zvuku. Docílili toho díky starým synťákům a devadesátkovým samplingem. Výsledek je opět pestrý - od úvodních nakopávaček "The New Past", "Addictionary" a "Falling Down" přes zasněné, sluncem provoněné "Use Me" či "Paper Hearts" až po temné "Time to Let Go" či "Kingdom Fall". (Hana Bukáčková)

---

---

19. Barbora Mochowa - Will-o'-the-Wisp

"Bludička" překvapí svou snově poetickou náladou a staví na tvůrčím posunu Barbory Mochowé. Na desku jsme si sice museli počkat dlouhých sedm let, ale úzká spolupráce s Vilémem Beréšem, který ji taktéž produkoval, se vyplatila a nakonec přinesla v každém detailu propracovaný zhudebněný klenot.

Na něm se spojily důmyslné aranže pro akustické nástroje (převážně klavír a smyčce) s decentními beaty, vrstvami ruchů a elektronikou. Nad vším však kraluje křehký vokál hlavní aktérky, jenž může místy evokovat Lanu Del Rey.

"Will-o'-the-Wisp" na mnoha místech nečekaně graduje a promlouvá až stylizací filmových soundtracků a v nich ukrytých táhlých, klenutých melodických linek. V textech se autorka dotýká vesmírných témat protknutých se světem umění a vlastní civilností. "Will-o'-the-Wisp" je krásná, organická altpopová nahrávka. (Dan Hájek)

---

18. Bratři Ebenové - Co my víme

V případě Bratří Ebenů jasně platí přísloví, že méně je někdy více. O co méně nahrávek vydávají, o to lepší kvalitu mají. Od "Času holin" uplynulo devět let a známí bratři představili novou třináctku písní, které plynou pomalu, zdánlivě nevzrušivě a pokojně. Marek Eben ale své skladby umí naočkovat určitou dávkou satiry, kritiky i potměšilého humoru, tak aby to nebylo ihned patrné.

Nevšímavý posluchač by tak mohl album "Co mi víte" označil za nudné, přestože jde o textařsky vytříbenou a hudebně sice staromilskou, ale pestrou folkovou mozaiku. (Ondřej Hricko)

---

17. Tereza Balonová - Lampiony

Tereza Balonová příliš neváhala a po předloňském debutu "Půlnoc", který náš přehled toho nejlepšího loni uzavíral, svým fanouškům naservírovala jeho následovníka "Lampiony".

Za názvem evokujícím letní noci ukryla jedenáct songů a společně s producentem Markem Ledvinou výrazně změnila i celkový koncept. Z holky s kytarou a looperem se stala písničkářka, za níž stojí celá kapela. Tato změna přinesla znatelně bohatší zvuk a především výrazný příklon k rocku, který teď hlavně v rychlejších skladbách vedle folku dominuje nad ostatními vlivy.

Díky tomu výsledek působí o něco přímočařeji a podstatně dynamičtěji. Ačkoli žádný kousek z této desky nezaznamenal takový ohlas jako "Neposloucháš", je zřejmé, že Tereza Balonová zraje, vyvíjí se a zároveň se stává nedílnou součástí naší hudební scény. (Tomáš Parkan)

---

---

16. Jelen - Všechno bude dobrý

I když hlavním vrcholem roku 2023 zůstane pro skupinu Jelen oslava deseti let výborně hodnoceným koncertem v O2 areně, byla by škoda zapomenout, že pánové vydali také povedenou novou desku.

Titul "Všechno bude dobrý" se sympaticky nesnaží o tak přímočarý útok na komerční rádia, jako tomu bylo v případě předešlé řadovky "Věci & sny". Vedle energického hlavního singlu "Touha a pláč" se zde nacházejí také písničky, které potěší pozorné posluchače. Za vyzdvihnutí stojí pečlivý výběr hostů zahrnující třeba Roberta Křesťana a Druhou trávu, zpěvákova bratra Petra Poláka nebo Kateřinu Marii Tichou.

Samostatnou kapitolou je jímavá spolupráce "Miluju tě" s Hradišťanem a Jiřím Pavlicou, která se nepochybně zařadí mezi stálice kapelního repertoáru. Snahu překvapit dlouholeté příznivce demonstruje i skladba "Za tebou", v níž místo Jindry Poláka zpívá Pepa Málek. Do druhé dekády se Jelen odrazil počinem, který navzdory často pochmurným tématům překypuje radostí z hudby a tvoření, a to je skvělá zpráva. (Josef Martínek)