Škoda že taková událost jako pražský křest nové desky zůstala zastíněná problémy ze zvukem. Málokdo zřejmě čekal, že tento koncert si většina lidí zapamatuje jako nepřetržitou válku s nazvučením, rovněž reportér by mohl toto téma elegantně opominout, otázkou ale zůstává, nakolik tato situace zavdala příležitost docenit talent interpreta.

Publikum by si možná větších problémů nevšimlo, ale James Harries se evidentně neslyšel v odposlechu vůbec, nebo naopak příliš. Místo intimní oslavné nálady tak bylo v sále Nodu cítit rostoucí frustraci a napětí, až se Harries nakonec rozhodl pro odvážné gesto. Vystoupil mimo kruh zvučení a dosah aparatury a dozpíval písničku bez jakékoliv techniky. A bylo to naprosté odevzdání se, čirý talent, silný vokál, kytara a zasloužený potlesk.

Nakonec se situace zlepšila a napětí se postupně snížilo, James Harries se dokonce vrátil ke svým charakteristickým vtipům a historkám. Byl to rozhodně jiný koncert než křest předchozího alba "Until The Sky Bends Down". Místo big bandu tentokrát Harriese doprovodil jenom Pepa Štěpánek, nesmírně talentovaný kytarista, který se svou atmosférickou hrou významně podílel na zvuku "Recorded Live In Bratislava".

Koncert tak nebyl Harriesův pouhý návrat k image melancholického kluka s kytarou, na čemž měly svůj podíl právě skladby ze zmíněného nového EP. To sice neobsahuje přímé, chytlavé hity, skladby ale mají hloubku, jistou zvukomalebnost, drobet tajemství a spoustu uvolněné krásy. Je tak dobře, že během koncertu došlo nakonec k onomu kýženému uvolnění.

Mimochodem, James Harries během večera zahájil prodej "Recorded Live In Bratislava" na limitovaném cédéčku dostupném jenom v počtu 500 kusů. Jestli tedy limitku chcete vlastnit, neváhejte.