Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Bob Dylan - Triplicate

Dylanova sentimentální cesta na albu "Triplicate" je cestou k dokonalosti

Vydáno: 14.04.2017 10:20 v sekci Recenze - Jiří V. Matýsek

Přísloví, které mluví o tom, že se vícekrát nedá vstoupit do téže řeky, není v případě Boba Dylana a jeho čerstvého alba "Triplicate" tak úplně pravda. Už potřetí v řadě opouští vlastní tvorbu a věnuje se skladbám, které utvářely dějiny tradičního amerického popu (Sinatra, Gershwin nebo Carmichael).

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
9/10

Bob Dylan - Triplicate

Vydáno: 31.3.2017
Celkový čas: 95:42

Skladby: CD 1: I Guess I'll Have to Change My Plan, The September of My Years, I Could Have Told You, Once Upon A Time, Stormy Weather, This Nearly Was Mine, That Old Feeling, It Gets Lonely Early, My One And Only Love, Trade Winds / CD 2: Braggin', As Time Goes By, Imagination, How Deep Is The Ocean, P.S. I Love You, The Best Is Yet To Come, But Beautiful, Here's That Rainy Day, Where Is The One, There's A Flaw In My Flute / CD 3: Day In, Day Out, I Couldn't Sleep a Wink Last Night, Sentimental Journey, Somewhere Along The Way, When The World Was Young, These Foolish Things, You Go To My Head, Stardust, It's Funny To Everyone But Me, Why Was I Born

Vydavatel: Sony Music

Bob Dylan proslul jako jeden ze zpívajících básníků své generace, má za sebou pětatřicet alb vlastní tvorby, prozaický životopis hrdě se honosící podtitulem Část první, přičemž další části zůstávají v nedohlednu, i Nobelovu cenu za literaturu. A v posledních třech letech také dnes už tři desky, na kterých se poprvé po padesáti letech stává pouhým interpretem, nikoliv autorem.

Album "Shadows In The Night" v roce 2015 bylo pro fanoušky doslova šokem, pro Dylana jakýmsi ohledáváním dosud nepoznaného terénu. O rok mladší "Fallen Angels" se neslo v duchu větší sebejistoty na interpretově straně a přijetím (nebo rezignací ve stylu: On už asi nic jiného dělat nebude…) u posluchačů. Ani jedna z desek vlastně nebyla špatná, jen jsem možná od Dylana čekal po těch letech něco jiného, něco, co bylo ještě přítomno na pět let staré "The Tempest". A letos přišlo "Triplicate".

To je s plochou tří disků zatím nejrozsáhlejším Dylanovým studiovým dílem, které ve své kariéře vydal (stranou ponechme megalomanské archivní kolekce pod hlavičkou Bootleg Series). Ony disky však nejsou ani náhodou nacpány k prasknutí. Celková stopáž jen lehce přesahuje hodinu a půl a rozdělení na tři disky je spíše podřízením se zamýšleném konceptu tří alb s rozdílným tematickým zaměřením. Disk s pořadovým číslem jedna tak nese titul "‘Til The Sun Goes Down", druhá "Devil’s Dolls" a třetí "Comin’ Home Late". V konečném důsledku to zas takový vliv nemá, deska hezky plyne jako jednotný zvukový i náladový celek.

Z trojice Dylanových výletů do tzv. Great American Songbook, tedy skladeb, které mají v americké hudbě pověst jakéhosi hudebního kánonu a čerpal z nich už leckterý populární muzikant (mimo jiné třeba Willie Nelson, Rod Stewart nebo Ringo Starr), je aktuální "Triplicate" nejvíce dotažené. Konečně má v sobě onu nakažlivou sentimentální náladu, nostalgického ducha dávno zašlých časů - i s tím vším v jádru jednoduchým až kýčovitým tvořením skladeb. Přece jenom je to stále tradiční pop. Ten Dylan halí do stylu salónního jazzu v jednoduchém obsazení (kytara - basa - bicí), které občas ozdobí střídmě použitá dechová sekce. Do těchto aranží jsou pak převedeny všeobecně známé hity jako "The Best Is Yet To Come", "Stardust" nebo "Sentimental Journey".

Předchozí dvě alba - a odpusťte mi tento poněkud hrubší příměr - místy působily jako hudba pro důchodce užívající si podzim svého života kdesi na pláži. Ne tak "Triplicate" - to je sice albem nostalgickým a sentimentálním až hanba (myšleno v dobrém), ale zároveň překypujícím neskutečnou radostí z pouhého hraní, které není zatížené prezentací sebe sama coby jedné z myšlenkových sil dvacátého století. Dylan je v záviděníhodné hlasové kondici. Je až s podivem, jakým způsobem modeluje svůj charakteristický (a leckterým posluchačem až nenáviděný) vokální projev. Vyloženě si užívá svou roli stárnoucího barového zpěváka v zakouřeném lokále kolem čtvrté ráno. A jeho pobavený úsměšek je jasně rozeznatelný v každé z třicítky skladeb.

"Triplicate" je v podstatě čistá dokonalost. Ten jeden bod na hodnotící stupnici, který albu schází k absolutním číslům, je za někam vytrativšího se Dylana. Ale to je obecně vzato problém poslední trojice v autorově diskografii. V případě té úplně poslední položky je to ale jen malá vada na kráse.

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Gershwin? (OHNOTHIMAGEN, 16.04.2017 20:10) Reagovat

    Gershwin na Triplicate? Nebo na Shadows in the Night nebo Fallen Angels? Kde?

  • + (OHNOTHIMAGEN, 17.04.2017 06:58) Reagovat

    "Album "Shadows In The Night" v roce 2015 bylo pro fanoušky doslova šokem, pro Dylana jakýmsi ohledáváním dosud nepoznaného terénu."

    Ale tohle může napsat jen člověk, který se o Dylana nezajímá, nebo jen opravdu zběžně. Nebo si o něm něco honem vygooglil a teď machruje.
    Jaký má Bob vztah k tomuto repertoáru, je sdostatek známo už hodně dlouho; již v 80. letech na jeho zvukových zkouškách zněly písně od Sinatry nebo třeba Ink Spots.
    Čili FANOUŠCI o Dylanově příchylnosti k stařičkému popu/swingu vědí, tudíž to pro ně nemohlo být šokem, a pro Dylana to není žádný nepoznaný terén.

    Bootleg Series jsou "megalomanská kolekce"? Dovolte, abych se zasmál. Pro fanouška je to neocenitelná věc, povinnost mít ve své fonotéce oficiálně vydané nahrávky, které dosud kolovaly jen na zvukově méně kvalitních bootlezích, a je jen dobře, že Dylan se svým týmem stále pokračuje v trendu, který započal v roce 1991.

    "...tři desky, na kterých se poprvé po padesáti letech stává pouhým interpretem, nikoliv autorem."
    Coververze jsou kořením Dylanovy diskografie. "Self Portrait" z roku 1970 je obsahoval dokonce ze dvou třetin. A že je Dylan zpracovával naprosto fantasticky, dokazuje "Another Self Portrait", kde jsou natolik nádherné písně, že občas dokážou předčit i originály nebo v případě tradicionálů jiné verze (This Evening So Soon, Spanish Is the Loving Tongue, Thirsty Boots, Pretty Saro).
    Dylan dokáže dát coververzím svůj neopakovatelný otisk, čímž se nejedná jen o další pajc. Stačí si poslechnout London Calling :-), Soon, Red Cadillac and a Black Moustache, The Love That Faded, Pretty Boy Floyd nebo I Can't Get You Off of My Mind, ovšem pochybuju, že autor recenze vůbec ví, o čem píšu.

    Ten vytrativší se Dylan je možná na Triplicate a Fallen Angels. Naopak na Shadows in the Night, což je deska, která byla z celé "sinatrovské" trojice bezpochyby nejsilnější, je Dylan zcela všudypřítomný. Stačí poslouchat.

    • Re: + (jarecek, 17.04.2017 10:22) Reagovat

      +1

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Dvacet nejlepších domácích desek roku 2019 podle musicserveru (15-11)
Publicistika: Dvacet nejlepších domácích desek roku 2019 podle musicserveru (15-11) Jak říkáme v redakci - rock se s rockem (a popem) sešel, a tak je na čase vše zrekapitulovat a vybrat ta nejlepší alba s letopočtem 2019. Čtrnáctka redaktorů a redaktorek by ocenila celkem sedmašedesát domácích (českých a... čtěte zde
Vydáno: 27.01.2020 13:00 v sekci Publicistika
3
Halsey - Manic 8/10
Recenze: Halsey nechává na albu "Manic" nahlédnout do své rozpolcené duše Mladá Američanka Halsey neměla s otevřeností nikdy problém. Přiznala na sebe potrat, problémy s drogami i to, že její vztahy stály za zlámanou grešli. Nová studiovka "Manic" ale ukazuje jinou upřímnost. Tu, kterou někteří chtějí... čtěte zde
Vydáno: 27.01.2020 00:00 v sekci Recenze
2
Deset alb, která v uplynulé dekádě získala hlavní cenu na udílení Grammy
Publicistika: Deset alb, která v uplynulé dekádě získala hlavní cenu na udílení Grammy Pokud by o důležitosti alb rozhodovaly pouze výsledky Grammy, byla to v minulém desetiletí hlavně dámská jízda. Taylor Swift i Adele v něm totiž podle amerických akademiků natočily nejlepší desku roku hned dvakrát. Připomeňme si... čtěte zde
Vydáno: 26.01.2020 09:00 v sekci Publicistika
25
Známá jména, nebo neokoukané tváře - kdo uspěje v českém kole Eurovize?
Publicistika: Známá jména, nebo neokoukané tváře - kdo uspěje v českém kole Eurovize? Již podeváté bude naše republika součástí hudebního a zábavního klání Eurovision Song Contest, která může pomoct otevřít vrátka na zahraniční trh. Podaří se někomu ze sedmi semifinalistů složených jak ze známých, tak z... čtěte zde
Vydáno: 25.01.2020 12:30 v sekci Publicistika
8
Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2019 podle musicserveru (40-31)
Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2019 podle musicserveru (40-31) Jak říkáme v redakci - rock se s rockem (a popem) sešel, a tak je na čase vše zrekapitulovat a vybrat ta nejlepší alba s letopočtem 2019. Šestnáctka redaktorů a redaktorek by ocenila celkem sto sedmdesát sedm zahraničních desek. Tohle... čtěte zde
Vydáno: 24.01.2020 12:10 v sekci Publicistika
20
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Další část archivní série Boba Dylana odhalí jeho ztracené nahrávky s Johnnym Cashem (23.09.2019 08:13)
- Recenze: Dylan a Scorsese si z diváků dělají blázny a jde jim to skvěle (20.06.2019 13:00)
- Naživo: Bob Dylan byl v Lucerně ve skvělé formě (08.04.2019 11:31)
- Bob Dylan se vrací do Prahy, v Lucerně odehraje hned tři koncerty (13.12.2018 17:17)
- Bob Dylan připravil luxusní reedici desky "Blood On The Tracks" (24.09.2018 08:15)
- Naživo: Bob Dylan zahrál v Brně, beze slov, avšak s grácií (16.04.2018 08:43)
- Recenze: "Dylan - Album za albem" je skvělým průvodcem géniovou diskografií (16.01.2018 12:30)
- Do Brna míří Bob Dylan, v dubnu zahraje v hale Vodova (07.12.2017 19:52)
- Spoustu podrobností o řadovkách Boba Dylana nabízí kniha "Dylan: Album za albem" (13.11.2017 12:22)
- Nové desky 44/2017 - od Hanse Zimmera přes Emmu Drobnou po Škwor (08.11.2017 06:39)

ALBUM TÝDNE 04/2020

Halsey
Manic

Mladá Američanka Halsey neměla s otevřeností nikdy problém. Přiznala na sebe potrat, problémy s drogami i to, že její vztahy stály za zlámanou grešli. Nová studiovka "Manic" ale ukazuje jinou upřímnost. Tu, kterou někteří chtějí skrývat. Bez pardonu odhaluje své rozpolcené a rozdrásané já. Syrově a přímě.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Ne 02.02.
Keane (UK) (Forum Karlín, Praha)
Po 03.02.
Melanie Martinez (USA) (Forum Karlín, Praha)
St 05.02.
teepee (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 10.02.
Lindemann (DE/SWE) (O2 Universum, Praha)
Pá 14.02.
Five Finger Death Punch + Megadeth + Bad Wolves (Tipsport Arena, Praha)
Pá 14.02.
Indies 30 let (Sono Centrum, Brno)
So 15.02.
Kiefer Sutherland (CAN) (Lucerna Music Bar, Praha)
So 15.02.
The Legendary Pink Dots (UK/NL) (Café V lese, Praha)
Ne 16.02.
Saint PHNX (UK) (Café V lese, Praha)
St 19.02.
5K HD (AT) (Jazz Dock, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rihanna Coldplay Taylor Swift Mandrage AC/DC Phil Rudd Madonna Adele Lady Gaga Bruno Mars Beyoncé Sia The Cure Kryštof Ewa Farna Metallica Panic! At The Disco Ed Sheeran Chinaski Marek Ztracený
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver