Wanastowi Vjecy patřily v devadesátých letech k tomu nejvýraznějšímu, co domácí hudební scéna nabízela. Oproti přece jen uhlazenější a klidnější Lucii v nich P.B.Ch. a Robert Kodym našli výrazně punkovější alternativu, kde se mohli opravdu vyřádit a vydivočit v písních, hudbě i textech. Vznikla spousta skvělých hitů, na kterých vyrostla generace dnešních čtyřicátníků. V novém tisíciletí už Kodym a spol. nejsou přece jenom tolik studiově i hráčsky aktivní. Na "Torpédo" se čekalo celých šest let, "Letíme na Wenuši" trvalo vydat pět let, "Alchymii" taktéž.

Kapela hraje na novince znovu ve složení Štěpán Smetáček, Radek Havlíček, Tomáš Vartecký a Robert Kodym. V každé z dvanácti nových písní ji však doprovází nějaký host. Viktor Dyk a Lenka Dusilová se podělili o doprovodné vokály, Pepa Štěpánek pomohl v drtivé většině alba svou pedal steel kytarou, banjem a waissenbornem, Petr Vrabec foukací harmonikou a Jiří Slavík kontrabasem. Samostatný případ je producent Milan Cimfe, který nazpíval další doprovodné vokály a ve třech písních pomohl i hráčsky.

Většina kapel se v bigbítu časem stává uhlazenějšími a klidnějšími. S tím ale nechoďte za Wanastowkama, které to i na "Alchymii" roztáčí jako zamlada, obzvlášť v politicky nekorektní "Nade hradem pode hradem", ve "Wšech holkách" a "Popelce". Ani startovací "Karlovy Vary" či titulní skladba nejsou žádnými šansony, ale pořádně odpíchlými kousky, ve kterých Kodym využije velkou část svého výrazového arzenálu. Nejsilnější jsou však i zde ve středněproudých a pomalejších vjecech. Milovník historie Kodym se našel ve skladbě "Čaroděj", které dodal nádherně mystickou náladu, spoustu emocí dodal i do "Moje lásko", kde krásně zní doprovodný vokál Lenky Dusilové.

Zdánlivě velkým překvapením je závěrečná "Julie", která spojila Wanastowi Vjecy s Čechomorem. Když si však člověk uvědomí, že pojítkem mezi oběma soubory je třeba producent Milan Cimfe, Lenka Dusilová i zmíněná záliba v historii, už tento fakt není tolik šokující.

Kromě posledně jmenovaných skladeb se však zdá, že opravdový hit, takový, který zůstane v hlavě a člověk si ho zpívá od rána do večera, na desce není. Přitom oba skladatelé, Tomáš Vartecký i Robert Kodym, jsou hitmakery v pravém slova smyslu a pány svého řemesla. "Alchymie" je ve výsledku deska, kterou je potřeba naposlouchat, nechybí jí odpich, romantika, ale stejně jako předchůdce "Letíme na Wenuši" neobsahuje skladbu typu "Slečna Anna" či "Otevřená zlomenina srdečního svalu", natožpak hit jako z počátku jejich kariéry. Fanouškům Wanastovek to na albu opatřeném nádherným digipackem a bohatým bookletem vadit nebude, nové si však bude hledat těžko.