Slovenští alternativci Longital letos již jedno album vydali. Nahrávka "Longital Suita" ovšem byla pouze zachycením živého vystoupení na festivalu Konvergencie z roku 2015. Novinka "Divoko" je plnohodnotnou kolekcí nového materiálu a kapela se na ní prezentuje v nejlepší formě.
8/10
Longital - Divoko
Vydáno: 26.09.2016
Celkový čas: 50:02
Skladby: To čo je, Rozpletám, Krídla samoty, Spokojná a sýta, Dni dlhé, V oku veľryby, Verím neverím, Muž ktorý neexistuje, Divoko
Vydavatel: Slnko Records
Současnou sestavu jedné z nejvýraznějších skupin nezávislé slovenské scény
Longital tvoří trio výrazných hudebníků v čele se zpěvačkou a baskytaristkou Shinou, dále pak kytaristou a zpěvákem Danem Salontayem a bubeníkem a klávesákem Mariánem Slávkem. Na albu se mihne i Ondřej Galuška na trombón či další výrazný český hudebník a producent
Ondřej Ježek.
Spolu vytvořili první plnohodnotnou studiovou nahrávku od roku 2010, kdy Longital vyšla deska "Teraz". Od té doby diskografii kapely zdobí "Bubliny v betóne", což je hudba ke stejnojmennému slovenskému muzikálu, album "A to je všetko?", kde hudebníci předělali do nové podoby starší skladby, a již zmiňovaný živák "Longital Suita". Na novince "Divoko" svůj typický nemaistremový zvuk zachovali, byť se oproti svým ranějším deskám znatelně posunuli dále.
Působivých momentů je na novince mnoho. Příjemným překvapením je potemnělá skladba "Verím neverím", kde vokálně netradičně vypomohl bubeník Marián Slávka. Tísnivá atmosféra by se zde dala krájet. Jedním z vrcholů je bluesově laděná "V oku veľryby" s kytarou Ondřeje Ježka. Pomalu plynoucí píseň právě Ježkova steel kytara skvěle zvukově tříští.
Pod kůži se zaryjí i "Krídla samoty" se skvělými klávesami Mariána Slávky či závěrečná titulní "Divoko", která je svou až éterickou atmosférou více než důstojnou tečkou za kompozičně oslnivou nahrávkou. Novinka Longital je i přes svou poměrně náročnou produkci příjemná na poslech a padesát minut uteče jako voda. Významný podíl na tom má i produkční ruka Ondřeje Ježka, která nahrávce vtiskla originální zvuk. Skupina se na ní tak posunula ještě dále. Vzhledem k předchozí kvalitě dosud nejlepší studiovky "Teraz" je to velké překvapení.
Na závěr musíme vyzdvihnout i krásný cover desky a její celkový design, který přesně dokresluje pocity ze samotného poslechu. "Divoko" je rozhodně jednou z nejlepších československých desek roku.