Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka

"Bratříčku, zavírej vrátka". Krylovy písně nestárnou ani po šestačtyřiceti letech

Vydáno: 24.04.2015 13:49 v sekci Recenze - Milan Menčík

Karel Kryl byl písničkářem, který dokázal dohromady snoubit sílu sdělnosti, melodii a názor. Žil to, co zpíval, zpíval to, co žil. Mraky jeho skladeb se zpívaly a budou zpívat ještě desítky let. Velké množství z nich se dostalo na jeho řadovou prvotinu "Bratříčku, zavírej vrátka", která vychází v reedici.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
8/10

Karel Kryl - Bratříčku, zavírej vrátka

Vydáno: 24.4.2015
Celkový čas: 45:23

Skladby: Bratříčku, zavírej vrátka, Král a klaun, Salome, Veličenstvo Kat, Důchodce, Anděl, Morituri te salutant, Pieta, Podivná ruleta, Znamení doby, Píseň neznámého vojína, Nevidomá dívka, Jeřabiny, Pasážová revolta

Vydavatel: Supraphon

Obyčejný chlap s kytarou. V hlase sice rozsah téměř dvou oktáv, ale barva nikterak omračující. Stará oprýskaná kytara, divně znějící. Písničky, které na první poslech nejsou vůbec ničím zvláštní, vždyť slyšet je jen tu oprýskanou kytaru a obyčejný hlas. Navíc dotyčný je již víc jak dvacet let po smrti a totalita, na kterou nejvíc nadával, víc jak čtvrt století pryč. Tak přece není možné, aby album, které je podrobeno recenzi, bylo tak zajímavé, aktuální a... prostě dobré.

Jenomže ten člověk se jmenuje Karel Kryl. Muž fyzickou velikostí drobný, ale svým názorem a charakterem naopak veliký. Průrazný, zdravě drzý, nebojácný. Z každého slova textu doslova odkapává ironie, vztek, chuť bojovat, měnit věci k lepšímu. Jak vzpomínal Jiří Černý v pořadu "Kam zmizel ten starý song" Milana Lasici, přes přátelství s Karlem Krylem se spolu v podstatě jen pořád hádali. Tolik byl Kryl neústupný, tvrdohlavý paličák, který se nebál stát za svým i přesto, že mohl vše ztratit.

Dokázal být též skvělým prognostikem a už krátce po sametové revoluci pochopil, že nová doba nebude tak růžová, jak si představoval. Staré struktury převlékly kabáty a zůstaly u moci, lidé nadávali nadále jen po hospodách a jinak drželi hubu a krok, jak byli naučeni z předešlých časů. Možná i tato frustrace byla důvodem jeho předčasného skonu v roce 1994.

Vzpomínky Jiřího Černého na období vydání alba

Vydat československému zpěvákovi album bylo i během politického kulturního tání šedesátých letech naprosto výjimečné. I Waldemar Matuška, Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová nebo Suchý se Šlitrem se dočkali svých prvních LP desek až po několika letech. Natož aby takhle zahájil svou gramodeskovou kariéru kdosi, komu předtím nevyšel ani singl. To by se musel stát zázrak. K zázraku došlo 24. března 1969. Amatérským zpěvákem, kytaristou, skladatelem a textařem byl sotva pětadvacetiletý folkový písničkář Karel Kryl, album se jmenovalo "Bratříčku, zavírej vrátka".

Jiří Černý
Stalo se to v devátém měsíci okupace Československa armádami Varšavského paktu. Bylo to všechno o fous: do měsíce pak nahradil Alexandra Dubčeka ve funkci generálního tajemníka ÚV KSČ Gustáv Husák, 9. září 1969 Kryl emigroval do Německé spolkové republiky a Bratříček zmizel na dvacet let z prodejen, případně byl rozšrotován. Pouhý poslech Krylových nahrávek, natož jejich šíření, znamenal v husákovské normalizaci riziko výslechů, ztráty zaměstnání a někdy i svobody. Přesto když se Kryl po dvaceti letech vrátil a začal 3. prosince 1989 na Koncertu pro všechny slušný lidi ve sportovní hale v Praze-Holešovicích zpívat "Morituri te salutant", většina posluchačů znala slova a přidala se.

Z ankety časopisu Rock & Pop, kde padesát sedm slovenských a českých hudebních publicistů hlasovalo o nejlepší album čtvrtstoletí 1965-1990, vyšel Bratříček první. Druhý Pražský výběr, třetí Flamengo a "Kuře v hodinkách", čtvrtá Iva Bittová a Pavel Fajt, pátí Olympic a "Želva". Já sám jsem hlasoval pro Prúdy a "Zvoňte zvonky". Kryl byl zejména po svém předčasném skonu v roce 1994 zahrnut všemi možnými poctami včetně pamětních desek a názvů ulic, připomenut mnoha alby, knihami i dokumentárními filmy a zestručněn do maturitních otázek.

Stejně si pořád myslím, že to všechno bylo zjara 1969 o fous. Vidím to jako včera. S nápadem vydat Krylovi u Supraphonu album jsem se v ediční radě Gramofonového klubu prvně ozval koncem léta 1968. Vůbec jsem nevěřil, že je to možné. Toho roku jsme v pražském rozhlasu soustavně zařazovali do hitparády "Dvanáct na houpačce" Krylovy písničky a žádná z hlasování posluchačů nepostoupila do dalšího kola. Ani ta čtvrtá, "Morituri te salutant", v listopadu. Zdálo se mi jasné, jak budou na můj návrh reagovat zejména starší kolegové. Dopadlo to ještě hůř, než jsem čekal. I ti nejvstřícnější radili, abychom spíš vydali pestřejší výběr písničkářů. Prohrál jsem.

Abych si ale nemusel nic vyčítat, zašel jsem ještě do mnohem menšího, vlastně svazového vydavatelství Panton. Řediteloval mu skladatel vážné hudby Jan Hanuš. S populární hudbou neměl nic společného. A jako pověstný a přesvědčený katolík měl všechny důvody se po srpnu 1968 o své postavení bát. Užasnul jsem, když rychle kývl. Ocitl jsem se v sedmém nebi a naše následné setkání, už i s fotografem Josefem Koudelkou, jsem považoval spíš za formalitu. Jenomže Hanušův náměstek Josef Boháč chtěl, abych vyřadil "Píseň neznámého vojína". Proč prý kvůli jednomu vulgárnímu slovu kazit tak pěknou desku... To pan Hanuš taktně jakoby přeslechl. Pak ale můj kamarád Koudelka, tehdy už proslavený fotografiemi z Krejčova Divadla Za branou, dal na stůl titulní snímek dvou mrtvých pod zakrvavenou státní vlajkou z 21. srpna 1968. Pan Hanuš svým klidným způsobem řekl: "Tohle by nám asi neprošlo." A navrhl co třeba něco jako barokní Pietu? Koudelka nevrle odsekl, to že napadne každého. Čekal jsem, kdy nás ředitel oba vyhodí. Zase ta hanušovská tichá prodleva, napětí houstlo. Konečně Koudelka se slovy: "Ale tahle je mnohem horší" vybral slavnou, po mém soudu lepší fotografii mladíka, který si na záda namaloval terč. Ta prošla.

Nedávno jsem se Koudelky zeptal, jestli ji měl nachystanou předem, nebo jestli improvizoval. Že prý už ani neví. A onen kluk z titulu alba, o dvacet let starší, se ke Krylovi přihlásil po koncertu v lednu 1990. I první verze mého průvodního textu byla trochu jiná. V Pantonu měl proti ní drobné výhrady Jiří Macek. Jindy bych se hádal, ale nechtěl jsem už ztrácet ani minutu. Posléze jsem v duchu dal Mackovi za pravdu: i tahle změna byla k lepšímu. Kryl mi později několikrát důrazně připomínal mou závěrečnou větu: Z krásné lži nám nová naděje nevyroste. Osm ze čtrnácti nahrávek z Bratříčka zaznělo v rozhlase už dva měsíce před jeho vydáním. Po tom, co student Jan Palach podlehl 19. ledna po třídenním zápasu následkům svého sebeupálení, bylo nemyslitelné vysílat 25. ledna běžné pokračování Houpačky. Místo ní jsme zařadili bez jakýchkoli komentářů, jen s citáty z Bible, smuteční koncert: vedle Krylových snímků čtyři od Vladimíra Merty a jeden od skupiny Prúdy.

Ohlas vydaného alba byl okamžitý a bez výjimky kladný. Už samotný černobílý laminovaný obal, navržený na Koudelkovu žádost precizně střídmým Leem Novotným a rekordně vyrobený za dva měsíce, vysoko převyšoval tehdejší úroveň. Všechny nahrávky z ostravského rozhlasu optimálně upravil proslulý zvukový režisér Václav Zamazal. V těch euforických dnech mi ředitel Jaroslav Šeda jemně vytkl, že jsem ho víc nepřesvědčoval, aby album vyšlo u Supraphonu. Na podzim už byl Bratříček k nesehnání. I v Německé spolkové republice. Karel Kryl tam během necelého roku vydal v Mnichově dvě další alba, "Rakovinu" a "Maškary", a v roce 1971 na značce Caston a s výbornou fotografií malého chlapce od Věry Rykrové a v Krylově vlastní grafické úpravě i novou verzi Bratříčka. Z původního pořadí zachoval jen vstupní titulní píseň a závěrečnou "Pasážovou revoltu". Vypustil "Píseň neznámého vojína", prý z časových důvodů.

Album pak vyšlo ještě v roce 1980 u společnosti Šafrán ´78 s použitím původního návrhu a s průvodním textem Erazima Koháka. Po sametové revoluci následovala jedna tuzemská reedice za druhou. Celkový počet alb prodaných od roku 1969 se odhaduje asi na tři sta tisíc kusů. Není divu, že kolem nahrávek, které hýbaly několika generacemi, se léty vyskytlo několik pověstí a otázek. Jednoduše lze zodpovědět jedinou: které že to Daniele patřily bílé paže z písně "Morituri te salutant". Dceři Gézy Včeličky, znamenitého předválečného komunistického novináře, a manželce současného publicisty Vladimíra Kučery, moderátora televizního seriálu historie.cz. "Má navěky platonická láska," řekl o ní Karel Kryl.

Složitější je to s přesným určením, kdy které písničky vznikly. Jen o jediné bezpečně víme, že ji Kryl napsal až po 21. srpnu 1968: "Podivnou ruletu". Vznikla po znechucení, které Kryl zažil v září na konferenci Českomoravského svazu Klubů mládeže v Ústí nad Labem. Naopak dodnes není úplně jasný původ titulní písně "Bratříčku, zavírej vrátka", se kterou se Kryl prvně udržel v Houpačce, a dokonce s ní vyhrál. Vojtěch Klimt ve svém knižním příběhu Karla Kryla "Akorát, že mi zabili tátu" - s převahou nejlepším díle o písničkářově práci a životě - popisuje Kryla, jak "sáhne však po rozpracovaném textu, který si někteří pamatují už z Teplic a v prvních okupačních dnech jej (zřejmě) dopíše."

Mezi těmi z Teplic byl i nedávno zesnulý karikaturista a novinář Josef Kobra Kučera. V roce 1997 vzpomínal pro revue "And You", jak se Kryl vrátil v roce 1967 do Teplic na reprízu textappealu K+K+K: Nu a tady jsme všichni slyšeli poprvé Bratříčka. Když jsem to v Lucerně v roce 1990 Kájovi říkal, pokyvoval hlavou. "Ale ty jsi na Svobodné Evropě tvrdil, že jsi ho složil ve vlaku při okupaci. Proč nechceš připustit, že jsi vizionář, teď bys z toho mohl mít živnost," říkal jsem vážně humorně. "Je to možný, ale nech to tak," odvětil Kája. Svým způsobem měl Karel Kryl pravdu. Nechme to tak. Ať k Bratříčkovi povíme cokoli, je to málo, takřka nic, ve srovnání s písničkami samotnými. Nadějné je, že jejich interpretů přibývá. Málokdo sice dokáže písničky z Bratříčka svým podáním ještě umocnit jako Krylova polská kolegyně Antonina Krzysztoñová, ale není všem bratříčkovským dnům konec. Ani po čtyřiceti šesti letech.

Autor je hudební publicista

Naštěstí alespoň písně zůstaly. A žijí nadále svým životem, a to velmi důstojně, s hrdostí. Koncert k jeho nedožitým sedmdesátinám budiž důkazem. V dnešní době mnozí zpěváci ukazují, jak dělají velké umění, ale zpívají o ničem a lidé jim to těžko mohou věřit. Tady je to úplně jinak. Kryl si mnoho ve svém životě vytrpěl a všechnu svou trýzeň a naštvání vložil do hudby a do textů, které jsou stále velmi autentické a dají se často překlenout i do dnešní doby.

I dnes se válčí, lidé právě proto, že jsou jen lidé, stále touží po moci, leckdy jdou doslova a do písmene přes mrtvoly, jinde zase úlisně panáčkují kvůli svému osobnímu prospěchu. A právě to je možná ten hlavní důvod, proč ty skladby oslovují i dnes. Proč jsou tak silné a mnohým mluví z duše. Jsou podávány v nových verzích a oslovují lidi, kteří v době smrti zpěváka ještě nebyli na světě. Při jejich poslechu mrazí. Chtělo by to více nebojácných. Upřímných. Charakterově přímých. Třeba k jejich nalezení a prosazení pomůže i další reedice tohoto tak neobyčejně obyčejného alba. Normální desky, která dnes zní od táboráků.


NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • 10/10 (Daniel, 24.04.2015 15:22) Reagovat

    Souhlasím! Velice rád si s Karlem uvědomuji, že nejen bude, ale že i bylo... Jen malá a více méně nepodstatná narážka na hodnocení, když si vzpomenu, že 8/10 dostala třeba i Ariana, mno tak se mi zamotala hlava... :D

    • Re: 10/10 (Petr, 24.04.2015 15:58) Reagovat

      Souhlasím, že hodnocení by mělo být spíš 10/10, ale....Předpokládám, že desky na musicserveru se hodnotí v rámci žánru a ne napříč. Takže 8/10 u Karla a 8/10 u Ariany nemůžeš přeci hodnotit stejně, protože je zacílený na jinou skupinu fandu. Deska Ariany přeci není "pisničkářská" deska s geniálními texty. Ale zase je to dobrá popová deska.

      • Re: 10/10 (Ijon, 24.04.2015 18:58) Reagovat

        A v rámci jakého žánru by tato deska neměla dostat "desítku"? Je snad nějaká lepší česká písničkářská deska než tato naprostá klasika, kterou jsme kopírovali z pásky na pásku a později z kazety na kazetu a poslouchali dvacet let doma pod peřinou?
        Pane Menčíku, opravdu si myslíte, že je tato deska stejně dobrá jako x-tá kompilace Roxette?

    • Re: 10/10 (john, 26.04.2015 09:29) Reagovat

      Toto album baz krasitovane neje. Tag vam hutorim, ze chuj s tym!

      • Re: 10/10 (john, 26.04.2015 11:55) Reagovat

        Počúvaj ty retarde. Veď ty ma ani napodobniť nevieš.Najprv sa nauč spisovne písať a predovšetkým píš za seba, lebo si tu už na smiech.

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Bones UK - Bones UK 8/10
Recenze: Bones UK si i na eponymním debutu udržely nezaměnitelný rukopis Pod jménem Bones UK (nebo také jen Bones), se skrývá duo hudebnic Rosie Bones a Carmen Vandenberg. Společně působí od roku 2014 a dosud vydávaly pouze samostatné písně. Eponymní novinka je tedy debutem, který tepe v rytmu blues rocku,... čtěte zde
Vydáno: 24.08.2019 12:11 v sekci Recenze
1
Rudolf Brančovský - Pro lidi bez postižení je moje tvorba příliš nestabilní voda
Rozhovory: Rudolf Brančovský - Pro lidi bez postižení je moje tvorba příliš nestabilní voda Poletíme? letí v pomyslném žebříčku popularity s každou deskou vzhůru. Úspěch posledního alba "Chce to hit!" se tak logicky rozhodli oslavit dosud největším koncertem v kariéře. Uskuteční se 5. září v areálu Kytary.cz v Praze.... čtěte zde
Vydáno: 23.08.2019 10:15 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
The Offspring, BVV, Brno, 21.8.2019
Naživo: The Offspring přivezli do Brna nostalgii Legendární neopunkeři The Offspring v Brně odehráli sympatický, i když poměrně krátký set. Pokladnice hitů, vděčné publikum různých věkových, žánrových i sociálních skupin a v čele stále charismatický, i když už... čtěte zde
Vydáno: 22.08.2019 18:11 v sekci Naživo
3
The Prodigy hlásí návrat do studia
The Prodigy hlásí návrat do studia Začátkem března paralyzovala celý hudební svět zpráva o smrti frontmana The Prodigy Keitha Flinta. Jeho spoluhráč Liam Howlett tehdy na svém instagramovém profilu deklaroval, že zpěvák si vzal život, avšak informace, kterou zveřejnil... čtěte zde
Vydáno: 22.08.2019 11:44 v sekci Novinky
9
Billie Eilish, O2 arena, Praha, 20.8.2019
Naživo: Vřískot v O2 areně: Minimalistická Billie Eilish zhypnotizovala davy teenagerů Svět nejopěvovanější teenagerky současnosti Billie Eilish je temný a úzkostný. A podobný byl i její pražský koncert, který se odehrál ve vyprodané O2 areně, i když se původně měl konat ve Foru Karlín. Fanoušci ale lístky... čtěte zde
Vydáno: 21.08.2019 09:56 v sekci Naživo
29
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Ed Sheeran s pomocí hostů ovládl českou albovou hitparádu (24.07.2019 15:53)
- Karel Gott oslaví osmdesátiny na festivalu Benátská! speciálním koncertem s hosty (17.07.2019 10:35)
- Benátská! s Impulsem bude oslavou lásky, hudby a radosti. Zahrají Europe, Karel Gott oslaví osmdesátiny (03.07.2019 16:07)
- Karel Gott má nejžádanější novinku v albové hitparádě, Madonně stupně vítězů unikly (27.06.2019 17:00)
- Naživo: Dramaturgie Metronome Festivalu se stále drží zpátky, zvítězila nadčasovost (25.06.2019 00:08)
- Nové desky 25/2019 - od Bruce Springsteena přes Madonnu po Bastille (19.06.2019 23:32)
- Osmdesátiny Karla Gotta připomenou dvě velké kolekce singlů (11.06.2019 11:49)
- Video: Nový duet Karla Gotta s dcerou "Srdce nehasnou" láká na dva jubilejní albové boxy (06.05.2019 09:00)
- Rozhovory: Michal Pavlíček - Rocku nesluší být příliš dokonalý (12.04.2019 10:00)
- Vladimír "Guma" Kulhánek oslaví pětasedmdesátiny dvěma koncerty (12.03.2019 09:52)

ALBUM TÝDNE 33/2019

Charlie Cunningham
Permanent Way

V soukromí je tento týpek spíše tichý a plachý, na koncertech však v plné míře předvádí své emoce z příběhů, které ve svých skladbách vypráví. Jeho druhé album "Permanent Way" je nečekaně velký grower, který má ten dar vás zcela pohltit. S každým poslechem Cunninghamovi čím dál více věříte vše, co do něj vložil.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Út 27.08.
Hozier (IRL) (Forum Karlín, Praha)
Út 03.09.
Helmet (USA) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 04.09.
Ariana Grande (USA) (O2 Arena, Praha)
Čt 05.09.
Zebrahead (USA) (MeetFactory, Praha)
Čt 05.09.
Courtney Barnett (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Po 09.09.
Cassia (UK) (Cross Club, Praha)
Út 10.09.
Sean Koch (RSA) (Café V lese, Praha)
Út 17.09.
Michael Bublé (CAN) (O2 Arena, Praha)
Út 17.09.
Pierce Brothers (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
St 18.09.
GusGus (ISL) (Fléda, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Lady Gaga Ghost Kryštof Rihanna Coldplay The Cure Beyoncé Sia Ewa Farna Adele Madonna AC/DC Metallica Ed Sheeran Britney Spears Taylor Swift Rammstein Linkin Park Avicii Kylie Minogue
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver