Skvělých koncertů máme v České republice každoročně spoustu. Těch opravdu výjimečných a nezapomenutelných je ale asi jako čerpacích stanic s vodíkem namísto benzínu. John Butler před třemi lety jeden takový odehrál, když se svými kumpány za jednoho horkého červencového odpoledne vystupoval na druhé největší stagi festivalu Rock for People.

Kdo tam tehdy byl, jistě si dodnes vybaví na tu neuvěřitelně pozitivní atmosféru, která byla k překvapení diváků i samotné kapely ukončena náhle a bez varování. Butler totiž tehdy dlouho ladil banjo i svou dvanáctistrunku a když byl s odehranými songy někde ve třech čtvrtinách, vypršel mu přidělený čas a pódioví technici jej ze scény nemilosrdně vykopli. Velké díky tedy patří dramaturgii Colours of Ostrava, která formaci John Butler Trio dovezla zpět do České republiky.

Od té doby se toho ale logicky dost změnilo: znovunalezený syn Nicky Bomba už je zase mimo sestavu a jeho místo za bicími od letoška zaujal nováček Grant Gerathy, který s kapelou dokončil práce na nové, byť ve srovnání s "Grand National" spíše jen lehce nadprůměrné šesté řadovce "Flesh & Blood". Radost z živého hraní ale jednomu z nejlepších vývozních artiklů Austrálie každopádně zůstala.

Optimistická hudba v níž se mísí reggae, folk, ale i syrový rock se z ostravského pódia linula v poklidném, pohodovém tempu a většina přihlížejících, mezi kterými už byste našli i skalní fanoušky s našprtanými texty, si skladby "Only One", "Blame It On Me" nebo "Better Than" užívala letmým pohupováním boků a souhlasnými pokyvy hlavou, ale asi se shodneme na tom, že jakkoliv jsou to písně povedené, největší očekávání stejně budila instrumentálka "Ocean".

Radostná, ale i dojemná kompozice, která k silnému prožitku nepotřebuje jediné odzpívané slovo, se v živém podání, které je při každém koncertě trošičku jiné, krásně trefila do odpočinkové atmosféry pozdního slunečného odpoledne a výborně naladěnému a na pokřiky publika vtipně reagujícímu Johnu Butlerovi udělala z náhodných kolemjdoucích nové fanoušky. A mimo jiné také ukázala, čeho všeho se na festivalových scénách můžete dočkat. Nebo už jste snad někdy viděli frontmana, který si před několikatisícovým publikem piluje nehty?

Majitel nadace The Seed nezklamal. Do Ostravy přivezl pěknou řádku hitů, šlapající kapelu, v níž basák Byron Luiters nově obsluhuje i klávesy a dobrou náladu, kterou nenásilně přenesl na všechny kolem. Svou premiéru na Rock for People sice nepřekonal, ale i tak si místo minimálně mezi nejlepšími pěti koncerty letošního ročníku zasloužil.