Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Colours Of Ostrava, 3. den, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019

Třetí den Colours Of Ostrava byla hlavní stage plná tance i děsu

Vydáno: 20.07.2019 15:27 v sekci Naživo - David Böhm | foto: Marie Trávníčková

Třetí den už Colours Of Ostrava počasí tolik nefandilo. Návštěvníci vybavení pláštěnkami si však příležitostným deštěm vystoupení svých oblíbenců ujít nenechali. Hlavním lákadlem pro pátek se stali Years & Years a John Butler Trio. I tentokrát se však na menších pódiích daly najít poklady. Podělíme se o ně.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    

Live: Colours Of Ostrava 2019, třetí den

místo: Dolní oblast Vítkovice, Ostrava
datum: 19. července 2019
vystoupili: The Sherlocks, Pokáč, Sam Kelly & The Lost Boys, Mogwai, Years & Years, Calypso Rose, John Butler Trio, Sons Of Kemet, Nahko And Medicine For The People, Mr.Teddy And The Sidekicks, Mirai a další
Fotogalerie Marie Trávníčkové
Fotogalerie Tomáše Parkana

Mirai, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Můj páteční program zahájili Mirai. Viděl jsem je jiiž několikrát a vždy šlo o příjemná, oddechová vystoupení. Tentokrát se ale Mirai Navrátil a jeho soukupníci chovali poněkud podivně. Hráli sice v pořádku, když ale došlo na kontakt s publikem, člověk se za ně trochu styděl. Vedle docela praštěného nápadu rozsvítit za světla během "Anděla" telefony dostal frontman v "tomto uhelném kraji" chuť na crowd surfing. Vybranou maminu, jak dobrovolnici z publika nazval, také poprosil o jméno. "Ty se jmenuješ Lenny? Ne? Ty vole, já tě neslyším." Au. Mimo již osvědčených hitů jako "Chci tančit" zařadila kapela do setlistu i třeba zatím bezejmennou novinku z chystaného alba. Formace se v ten moment proměnila v rockery a navázala s coverem "We Will Rock You". Touto polohou čtveřice překvapila, tak uvidíme, zda si ji udrží i na podzimní nahrávce. Příště ale určitě ohlídat slovník, toto nelze akceptovat.

Rosborough vystoupil na Fresh Glo stagei. Jeho folkový rock měl pořádnou sílu, ačkoliv si zpěvák vystačil jen s bubeníkem s vlastním kytarovým doprovodem. Zhruba v polovině svého setu ale přece jen zvolnil, například při své asi nejoblíbenější skladbě "True Love Will Find You In The End". Bez bicích ukázal, jak dokáže s kytarou čarovat, a zkrátka pohladil po duši. Zazněl i nejnovější singl "Burn Blue", kterému to i bez klavíru velmi slušelo. Glenn se tak řadí po bok mladých talentů, které se určitě vyplatí sledovat.

Jak bylo na menších scénách očima Hanky Bukáčkové

Třetí festivalový den patřil pro mě k těm programově méně výraznějším. Koho baví osobnost Davida Stypky, mohl si s ním dát poobědní besedu ve stanu Reflexu, kde se stihlo za necelou hodinku probrat hodně témat včetně Banátu nebo výroby dřevěných prstenů. Písničkář taky prozradil, jak to vypadá s novou deskou "Dýchej" a proč zpívá tak, jak zpívá, tedy nevesele. Zvednout na nohy vás mohla čtyřčlenná naděje britského kytarového indie rocku The Sherlocks, která otevřela Fresh stage. Mladíci zaujali nejen na letošním United Island ale například i Noela Gallaghera. I přes poměrně brzkou hodinu byl prostor před pódiem velmi slušně zaplněný a jejich moderní rock kombinovaný s britpopem přitahoval další a další příchozí, takže nakonec se loučili jako jedni z objevů letošního ročníku.

Pokáč, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Jen co dohráli, začal na vedlejším pódiu Pokáč, písničkář, který umí hbitě pracovat nejen se slovy v písních, ale mimo ně by se mohl rovnou živit stand-up komedií. Na festivalu už vystupoval před dvěma lety na pidi buskingové stagei, která byla kousek od hlavního tahu, kde ho tenkrát poslouchala hrstka skalních fanoušků. Jenže za tu dobu jeho sláva vzrostla, vydal druhou desku "Úplně levej", a tak se není čemu divit, že na něj přišlá pěkná hromada lidí. Příště už by si tak zasluhoval větší prostor. Vystoupení ozvláštnila taneční skupina, která překládala do znakové řeči. Ale ne tak navážno, doslovně. Svůj překlad okořenila tancem a vtipnými gesty, které Pokáčovým už tak vtipným textům dodaly ještě další rozměr. Dnes to čeká skupinu Nedivoč. Mimochodem loni jsme mohli vidět překlad do znakové řeči na hlavní stage v hlavních hracích časech, letos se to bohužel neděje. Nevím, proč taková radikální změna.

Škoda, že ve stejnou dobu na druhé straně areálu byli na Drive stagei slovenští rokenroloví maniaci Mr. Tedy and the Sidekicks. Podle toho, co jsem slyšela, upoutali posluchače svým živelným retro stylem. Celkově tato scéna, která je v ústraní těch větších, žila o trochu více. Zpestřením bylo vystoupení babči Calypso Rose, které by vitalitu a zpěv mohli závidět daleko mladší interpretky. To u předchozích San Salvador, kteří si zakládají víceméně na vystupování a cappella, kdy šestici hlasů doprovází dva bubny, dvanáct rukou a tamburína, jsem čekala víc. Na mě málo šťávy, dynamiky. Závěr patřil Sam Kelly & The Lost Boys, kteří návštěvníky se svým folkem a skladbou klasických folkařkých nástrojů - akordeon, banjo, mandolína, cello, kytara, a irsky znějícím soundem - pozvolna dostali do varu.

Na REC.stagei bylo při vystoupení nadějného mladíka Sofiana Medjmedje plno. Publikum složené především z mladší generace a ženského pokolení si set mladší kopie Bena Cristovao užívalo. Interpret vystoupil po boku dvoučlenné doprovodné kapely - na kytaru ho doprovází Lukáš Chromek, který stojí za produkcí jeho tvorby. Představil novinku, která se zanedlouho dočká klipového zpracování. Po celou dobu děkoval, že může hrát, že je to splnění jeho snu. Na mě trochu póza. Následovali na první poslech komornější a méně mluvní Flash Boy - pro mě další dobrý objev v rámci indie scény. Kapela, jež vznikla v roce 2015 původně jako autorské duo charismatické zpěvačky Silvie Harry a kytaristy Jana Wondera, zahrála v pětičlenné sestavě. Velmi příjemné a osobité vystoupení, které si zakládalo na písničkách s posmutnělou atmosférou.

V závěrečný den se můžete těšit na koncerty emo punkové partičky Stifled (pro ty, kterým se líbilo loňské vystoupení Pilot Season, to bude pravé ořechové) a Where Are We Now, indie kytarovku s nigérijským zpěvákem. Na vedlejší Kofola stagei patřily dva poslední sety punku, který se na Colours netěší tak hojné oblibě (od toho jsou jiné festivaly) a peprných slov - zahráli Mucha a The Fialky.

Pro koho bylo rozjuchané vystoupení Years & Years na hlavním pódiu až moc přeslazené a skoro až úchylné (jako například pro mě), neprohloupil, když navštívil beatboxerský set francouzského producenta SARO, který si vystačil pouze se svým hlasem a loopem. Elektronický mág dokázal z mála vykouzlit jednu velkou párty.

Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Marie Trávníčková
V rámci obohacování hudebních rozhledů jsem vyrazil na Kofola stage, která po šesté hodině patřila MC Geyovi. Oficiální popis v programu, který sliboval originalitu a nepředvídatelnost, zněl velmi nadějně. Dění na pódiu sice obdoby opravdu nemá, o kvalitní zážitek se ale nejednalo. Rapper s afrem stavěl na solidním beatu, veškeré sympatie však ztratil v moment, kdy začal sypat své nechutné a především nevtipné texty. Po třetí skladbě (až je mi líto ten paskvil takto nazvat) s nekonečnými variacemi na "tvoje holka je tak tlustá, že..." nezbývalo než vzít nohy na ramena. Mladé publikum si ale užívalo. Třeba jen nechápu umění.

Úprk mířil k Full Moon Stagei, kde se snilo. Vystupovali slovenští Tolstoys se svým od Radia FM oceněným debutem roku 2017 "Botanika". Jejich dreampop balancoval na hraně krásné zasněnosti a lehké nudy - mohlo za to ozvučení, kvůli kterému zpěvačce se stříbrnými třásněmi nešlo moc rozumět. Pochvalu si zaslouží houslistka, která sympatické melodie pozvedávala ještě o kousek výše.

Třetí den Colours Of Ostrava pohledem Jana Trávníčka

"Ocean". Asi nejznámější instrumentální skladba hraná jen na kytaru a věc, která Johna Butlera a jeho Trio definitivně proslavila po celém světě. V České republice zazněla nyní potřetí a zase to byla nádhera. Poprvé to bylo v roce 2011 na Rock For People a nejúspěšnější australský nezávislý hudebník byl tou dobou na vrcholu. "Ocean" se totiž zhruba v té době stávala virální a hodně tomu pomohlo i hojné sdílení na Facebooku. To byly totiž ještě ty časy, kdy se na Facebooku lidi nehádali o politice a nescrollovali přes desítky reklam, ale sami psali buď statusy nebo sdíleli své oblíbené písničky. Pamatujete?

John Butler Trio, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
V Hradci Králové jste se tak mohli cítit v jeho společnosti jako insideři. Jako ti, co vědí. Do určité míry to platilo i na rovněž velmi povedeném vystoupení na Colours Of Ostrava 2014, a i když je nová deska "Home" slabší než ty předchozí a nepříliš úspěšně se na ní objevuje i jemná elektronika, dokázal s ní Jack Sparrow od protinožců zaujmout. Kytary roztodivných druhů, společné bubnování a okouzlující hlas, v němž se mísí vyprahlá australská step s divokostí a svobodou tamních zvířat, rozhoupaly diváky do rytmu jižanského bluegrassu, country, reggae i funk rocku. Muzikant hledající mír a vyznávající hodnoty hippies navíc s kolegy slavil poslední koncert aktuálního turné na evropské půdě, takže byl naladěn stejně pozitivně jako jeho posluchači. Výborné vystoupení.

Lewis Capaldi měl hrát na Colours už loni a měla mu patřit menší Fresh stage. Už tehdy jsem jej měl vyhlídnutého jako černého koně toho ročníku, protože patřit mezi nominanty na BBC Sound Of 2018 není přehlédnutelný titul a singl "Bruises" byl dostatečným důkazem, že tam nebyl náhodou. Majitel velkého hlasu ale nakonec koncert zrušil, takže jsem se pak o jeho kvalitách přesvědčil nejprve o měsíc později na maďarském Szigetu, kde uhranul stan A38, pak v září na berlínské Lollapalooze, kde ho rovněž dali na jedno z větších pódií a do třetice pak ještě letos v únoru, kdy ve Foru Karlín předskakoval Bastille. A bylo úžasné sledovat, jak s každým dalším koncertem roste. Jak vyzpívaností, tak i osmělováním se k debatě s publikem. Rozumět mu sice nikdy moc není (holt je to Skot), ale když už se zadaří, ostrovní smysl pro humor oceníte.

Nyní si tedy na Colours už skutečně zahrál a bylo to jen tak tak - déšť vydatně zalil celý areál, průběh koncertu ale naštěstí nenarušil. Navíc se písničkář na festival vrátil už jako velká hvězda. V Británii už nějaké ty hudební žebříčky se svým očekávaným studiovým debutem zdolal a singl "Someone You Loved" se hojně hraje nejen tam, ale poslední pár týdnů je i nehranější v českých rádiích. K přezdívkám stavícím ho na úroveň nástupců Eda Sheerana nebo Adele v kalhotách se po Ostravě přidává i na ceduli se skvoucí "Skotská Beyoncé". A není se co divit.

Capaldi vypadá obyčejně. Není to kluk z plakátů, vlasy má rozcuchané, nosí pár kilo navíc a vystupuje jen v džínách a sepraném tričku. Pak ale otevře pusu a zarazí vás do sedaček. "Don't Get Me Wrong", "Bruises" nebo svícením mobilů doprovázená "Fade". Převahu v jeho repertoáru mají klavírní balady a fakt je ten, že o moc víc než ten klavír nepotřebuje.

V Ostravě slavil jeho bubeník Freddie čtyřiatřicáté narozeniny, takže když mu diváci popřáli, zpěvák, barvou hlasu lehce připomínající Jamese Arthura, se rozhodl, že si zaběhá pár koleček kolem stupínků, na nichž hrají jeho muzikanti. Bylo pak vtipné sledovat, jak se zadýchal a dával k dobru jednu hlášku za druhou. Třeba o tom, jak si máme kupovat jeho album, aby ve svých dvaadvaceti už nemusel bydlet u rodičů. A ne, tohle na žádném předchozím koncertě nevyváděl. Dojemným hitem "Someone You Loved" svůj set zakončil, a jakkoliv byl Pokáč okozlující a vtipný, Years & Years plní hitů a Mogwai ohromně atmosféričtí a pohlcující, pro mě to v pátek mezi všemi vyhrál právě on.

Popisy od COO jsou občas zavádějící, jak jsem se nyní přesvědčil podruhé za den. Tuyo měli dodat složitě vlnivé a hip-hopové beaty, na které jsem se těšil. Dostalo se však jen tklivých vokálů, proložených bohužel naprosto nezajímavou hudbou. Dvě zpěvačky mohly své éterické hlasy přes sebe vrstvit, jak chtěly, s unylým, pomalým podkresem ale nehnuly. Možná jen nebyla nálada.

Years & Years, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Největší a nejpopovější jméno pátku znělo Years & Years. Britská formace na úspěch svého debutu nenavázala, oblibě se ale díky němu těší stále. Projevilo se to i během koncertu - i nesinglové písně jako třeba "Ties" zažily mnohem větší ovace než většina materiálu z "Palo Santo". Od zastávky ve Foru Karlín utekly již tři roky a Olly Alexander na sobě pěvecky hodně zapracoval. Buďme upřímní, za večer mu to několikrát ujelo, a ne zrovna málo, jeho projev ale působí mnohem sebejistěji a podporu dvou šikovných backvokalistů už moc nepotřeboval. A když usedl za piano, aby zahrál "Eyes Shut", zvládl vychytat i tolik obávané výšky.

Hodina a čtvrt se ale nesla hlavně v rychlejších rytmech, a zatančit si na funkovější verzi "Meteorite" nebo naprosto exkluzivní "Randezvous" šlo jedna radost. Frontman v odvážném oděvu rozdával úsměvy na všechny strany, nejsympatičtější moment ale nastal, když společně s Mikeym Goldsworthym a jeho kytarou v dešti protrsali na pódiovém výstupku singl "Worship". Závěrečný "King" pak byla už jen sázka na jistotu. Škoda poněkud vlažnějšího "Play" před ním. Zmiňme ještě povedené a velmi barvité projekce stylizované právě do tajemného světa "Palo Santo". Vskutku příjemný zážitek.

Mogwai, Colours Of Ostrava, Dolní oblast Vítkovice, Ostrava, 19.7.2019
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
O kousek vedle si následně hudební fajnšmekři smlsli na Mogwai. Spíše instrumentální hudba dokázala vtáhnout díky dlouhým a promyšleným kytarovým partům. Příliš se nenazpívalo, a pokud ano, šlo o řádně mrazivý, mrazivý projev. Taktéž dlouhý závěr, během něhož členové kapely postupně odcházeli za blikání světel, se povedl.

Na projekcích si dali záležet divočáci Shaka Ponk. Na plátně tančili děsiví roboti a opice nebo sebou trhavě házela bílá hlava s chapadly. A všechno to pěkně synchronizovalo s děním na pódiu. Frontman se během zběsilého rockového běsnění publika ptal, zda je mezi šílenci. Během takového koncertu snad nemůže chybět mosh pit, vzniklý během "Palabra Mi Amor". Že by cover "Smells Like Teen Spirit" značil trochu klidu? Ale kdepak. Řádilo se až do úplného konce.

A máme před sebou poslední den. Jeho největším lákadlem jsou The Cure, určitě se ale vyplatí si do jedné hodiny počkat na Rosalíu. První koncertní recenze nešetří chválou. Snad se přidáme!

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • Oceans ????... (Anonym, 21.07.2019 13:27) Reagovat

    Oceans ????

    • Re: Oceans ????... (Brundibár, 21.07.2019 13:32) Reagovat

      Nebuď pižla, "s" sem, "s" tam :D

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Makrorecenze "Power Up" AC/DC
Makrorecenze: Makrorecenze "Power Up" AC/DC Když AC/DC ohlásili, že přece jen vydají ještě jednu řadovou desku, oko nejednoho rockera určitě nezůstalo suché. Všechny máničky si "Power Up" určitě užívají, ale jak pravděpodobně poslední album legendárních australských... čtěte zde
Vydáno: 28.11.2020 08:30 v sekci Recenze | Makrorecenze
2
Korupce, bílí muži a málo vagín aneb Kdo smí dostat Grammy
Na okraj: Korupce, bílí muži a málo vagín aneb Kdo smí dostat Grammy Zatímco dřív se hudebníci do užšího nominačního výběru Grammy nedostávali jednoduše proto, že podle hodnoticí akademie někdo vytvořil lepší dílo než oni, dnes za to může rasa, pohlaví nebo korupce. Také vyhlášení nominací... čtěte zde
Vydáno: 27.11.2020 12:15 v sekci Publicistika | Na okraj
33
Pohled do českých hitparád - 47. týden 2020
Mirai ovládli rádia s "I přes to všechno", Jaromír Nohavica má nejprodávanější album Domácím žebříčkům tentokrát kralují umělci z Moravskoslezského kraje. Nejhranější písní v rádiích se stala "I přes to všechno" od frýdecko-místecké party Mirai. Albové pořadí opanoval symbol Ostravy Jaromír Nohavica s... čtěte zde
Vydáno: 26.11.2020 21:01 v sekci Novinky | České hitparády
1
Aneta Langerová - Dvě slunce 7/10
Recenze: "Dvě slunce" Anety Langerové zahřejí hlavně trpělivého posluchače Autorsky plodná spolupráce s Jakubem Zitkem na albu "Na Radosti" z roku 2014 se dočkala svého pokračování. Novinka "Dvě slunce" jasně stvrzuje, že hlas Anety Langerové patří v českém popu k těm nejosobitějším. Cestu k novým... čtěte zde
Vydáno: 26.11.2020 08:00 v sekci Recenze
22
Nové desky 46/2020 - od Gartha Brookse přes Jamieho Culluma po Nicka Cavea
Nové desky 46/2020 - od Gartha Brookse přes Jamieho Culluma po Nicka Cavea Další hudební novinkový nášup je zde a s ním i největší countryová star Garth Brooks, Mariza, duo Larkin Poe, Josh Groban, Pavel Callta, John Fogerty, metalová superskupina Killer Be Killed, debutující Mali-Koa, tvrďáci Dark... čtěte zde
Vydáno: 25.11.2020 08:00 v sekci Novinky | Nové desky
1
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Publicistika: Český rap v roce 2019 (17.02.2020 14:45)
- Pet Shop Boys se vracejí duetem s Years & Years i s novou deskou (11.09.2019 11:36)
- Naživo: Post Malone nepěkně korunoval houpavý pátý den Szigetu (12.08.2019 13:34)
- Fotogalerie: Post Malone, Years & Years a další aneb Pátý den Szigetu v obrazech (12.08.2019 13:21)
- Fotogalerie: Barevná mozaika třetího dne Colours na fotografiích (20.07.2019 14:31)
- Fotogalerie: Třetí den Colours Of Ostrava v obrazech (20.07.2019 13:42)
- Naživo: Rag'n'Bone Man si podmanil Colours Of Ostrava zpěvem, Kryštof hity a rachejtlemi (19.07.2019 13:22)
- Publicistika: Čtyřicet nejlepších zahraničních desek roku 2018 podle musicserveru (10-1) (06.02.2019 13:15)
- Rag'n'Bone Man přiveze na Colours Of Ostrava (nejen) hity "Human" a "Skin" (08.12.2018 16:00)
- Recenze: John Butler se svým triem zvolnili, i "Home" však nabízí skvělé kousky s typickým rukopisem (08.10.2018 17:09)

ALBUM TÝDNE 47/2020

Nick Cave
Idiot Prayer (Nick Cave Alone at Alexandra Palace)

Nicka Cavea mám rád jako muzikanta plného energie. Líbí se mi jeho živelnost, jsem uchvácen koncerty s The Bad Seeds a nejvíc si užívám "Tupelo", "From Her To Eternity" nebo "The Mercy Seat". "Idiot Prayer" je toho pravým opakem. Intimita, klavír, klid. Sedět a poslouchat. A stejně je to ku*evsky dobrý!

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Po 30.11.
Ben Caplan (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 03.12.
Tempers (USA) (Café V lese, Praha)
Út 08.12.
Warmduscher (UK) (Café V lese, Praha)
Ne 31.01.
Holy Fuck (CAN) (Futurum Music Bar, Praha)
Čt 11.02.
The Dead Daisies (AUS) (Lucerna Music Bar, Praha)
Ne 14.02.
The Score (USA) (Roxy, Praha)
Ne 14.02.
Zola Blood (UK) (Rock Café, Praha)
Út 16.02.
Asaf Avidan (IL) (Palác Akropolis, Praha)
Ne 21.02.
Men I Trust (CAN) (Rock Café, Praha)
Út 23.02.
Harry Styles (UK) (O2 Arena, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars AC/DC Lady Gaga Mirai Miley Cyrus Kryštof Škwor Metallica Dua Lipa Sia Aneta Langerová Ava Max Adam Lambert Deftones Beyoncé Lana Del Rey The Weeknd Kylie Minogue Billie Eilish Madonna
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2020 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver