IFPI drtila a pálila pirátská CD

Ve čtvrtek 14. února se v Praze pálilo pálené (dalo by se říci). Na tento den totiž česká pobočka mezinárodní organizace sdružující výrobce a činovníky zvukového průmyslu, IFPI, uspořádala, nebojme se to říct, teatrální demonstraci svých "povinností a cílů". Za účasti mnoha objektivů, kamer a novinářů naházeli pracovníci nejmenované spalovny do drtičky a následně do pece několik tisíc pirátských kopií kazet a CD. Naše reportáž vám slovem i obrazem přiblíží, jak to ve spalovně vypadalo.

© Luboš Kreč/MusicServer.cz

Ve čtvrtek 14. února se v Praze pálilo pálené (dalo by se říci). Na tento den totiž česká pobočka mezinárodní organizace sdružující výrobce a činovníky zvukového průmyslu, IFPI (Intenational Federation Of The Phonographic Industry), uspořádala, nebojme se to říct, teatrální demonstraci svých "povinností a cílů". Za účasti mnoha objektivů, kamer a novinářů naházeli pracovníci nejmenované spalovny do drtičky a následně do pece několik tisíc pirátských kopií kazet a CD.

Jak prohlásil jeden z pořadatelů této prazvláštní tiskové konference, pirátství se v Čechách a na Moravě daří. Nelegální kopírování vykazuje v posledních letech trvale dynamický potenciál - zatímco roku 1999 bylo zabaveno na 130 000 padělků, loni již celková suma překročila 200 000. "Hard core" tvoří přepálená CD-R média, která si drží rozhodných 60 % ze všech zabavených cédéček (a ta představují více než devadesát procent hudebního pirátství). S IFPI akci podporovala i Česká pirátská unie - tato instituce zastupovala filmové distributory, kteří v důsledku přehrávání videokazet přicházejí každoročně také o nezanedbatelné sumy, ačkoli ve srovnání s hudebním průmyslem jsou filmová čísla výrazně nižší.

© Luboš Kreč/MusicServer.cz

Cena desek (ale nejen jich, pálí se vše dohromady, tedy CD, MC, VHS i DVD), jež budou zničeny (a bude jich jářku pěkných 300 000), je odhadována na devadesát milionů korun - je do ní započtena jak hodnota na černém trhu, tak ušlé legální zisky. Jak vidno, i ve zdánlivě podružné problematice, za jakou je tento druh kriminality častokrát pokládán, jde v první řadě o pořádnou kupu peněz. Ostatně, peníze hrají hlavní roli bez jakýchkoliv pochybností i v motivech pro bujení podobné činnosti. Jak správně předseda české IFPI poznamenal, na západ od našich hranic pirátství ani zdaleka netřímá v rukou opratě tak statného, ba přímo majestátního valacha. Důvod je nasnadě - cena desek je v zahraničí takřka totožná jako v České republice jen s tím rozdílem, že tamní populace pobírá mzdy řádově desetkrát vyšší. Vezme-li v potaz, že mládež, které se muzika týká asi nejvíce, je zde pravděpodobně stejně hudbymilovná jako kdekoliv jinde, je rozřešení vysokých čísel zabavených nelegálních kopií jednoznačné - pokud by si měla česká (ale třeba i maďarská či polská) mládež kupovat hudbu v obchodech za regulérní ceny, jen stěží by přežila, neboť by jí "natuty" nezbylo na chléb, mléko a jiné pro život nezbytné maličkosti. Anebo by si nekupovala hudbu, jedla a pila, a když by jí najednou někdo řekl, že si může pořídit hodně muziky za málo peněz, povyskočila by si a s jásotem nabídku přijala. Tohle je bohužel neúprosná logika trhu, byť nekalého.

© Luboš Kreč/MusicServer.cz

Jednou z úst mluvčího (zřejmě) IFPI zazněla slova o vládě kapitalismu na internetu, musím dodat, že ten samý fenomén zapříčinil, že mladí lidé dnes nemají oněch 600 korun na nové CD, a proto si je klidně pořídí podloudnou cestou. Stojí většinou před rozhodnutím - s muzikou, nebo bez ní. Volba bývá snadná. V jejich případě nemá podvod až zase tak moc co dělat se špatnou, zkaženou, neřku-li kriminálnickou morálkou a bídným právním povědomím. Pochopitelně, že kšeftování s padělky ve velkém je zcela jiná dimenze diskuse...

Takže když jsme si vyslechli rozpravu o neblahém stavu české morálky (dokonce došlo na takto fraškovitou rozpravu - novinář: "A

© Luboš Kreč/MusicServer.cz

nemyslíte si, že je to trochu váš problém? Že desky jsou prostě moc drahé?" Zástupce IFPI reaguje slovy: "Tím to není. Cena CD nemá na míru kopírování až takový vliv. Ale víte co, já vám položím otázku. Myslíte si, že jsou auta drahá?" Novinář: "Nevím, asi ano." Zástupce: "No a napadlo by vás si je zkopírovat?" Novinář: "Tak to asi těžko, přece jenom by se nedalo vypálit, že?" Zástupce (v podstatě vážně): "Ale mohl byste si ho přece složit doma ze součástek! A s CD je to stejné..." Abych řekl pravdu, nevěřil jsem vlastním uším), přešlo se od mluvení k činům. Do vjezdu nacouvala Avie, která měla celý kontejner naplněný "zbožím" určeným na cestu do drtičky a pece (vše na ekologické bázi). Fotografové se mohli poprat, jen aby zajistili svým živitelům co nejlepší obrázky, všichni se hnali tu k peci, tu k drtičce, tu k předsedovi, tu k mobilu. Nejklidnější byli zaměstnanci spalovny, kteří se zcela evidentně výborně bavili všudypřítomným shonem a zvláště pobaveni se zdáli být v momentě, kdy je jakýsi novinář požádal, jestli by se mezi videokazetami nenašla nějaká "péčková" (jen nevím, ze kterého média ten člověk byl).

© Luboš Kreč/MusicServer.cz

Ničení pirátských desek přestalo být po relativně krátké době zajímavé; dost bylo kvalitních záběrů, materiálů na texty i zimy za nehty. Účastníci se pomalu ale jistě počali vytrácet a s jejich odchodem se do spalovny vracel normální pracovní řád. Ten se vrátil i mezi pašeráky a paliče a piráty, i když - on nikdy nezmizel a jen tak nezmizí. Dokud se bude jen mluvit a zdražovat, lze očekávat logickou reakci trhu, bude nadále dynamicky vyhledávat levnější konkurenci (netřeba říkat, jaká to bude).

• Drahé cdéčka (Peetrs, 18.02.2002 07:36) Reagovat

  Ve své podstatě souhlasím s názorem autora článku. Kopírování cd je samozřejmě porušováním zákona a tudíž se musí trestat. Nemám nic proti tomu, když zašijou nějakýho chlapa, kterej to fakt valí ve velkým. Ale když se začne týkat represe mladých lidí, kteří si sem tam vypálí nějaký to cédo.....
  Nedávno myslím byl rozhovor s P. Jandou, který se neuvěřitelně pohoršoval nad pirátským vypalováním. Ale když se ho redaktor zeptal, zda by se neměl zlobit na molocha nahrávacích společností, neodpověděl. Neřekl už, že z cd má asi tak 50,-Kč a zbytek má nahrávací spol. A když si spočítáte, že cd stojí dneska kolem 20,- + něco na reklamu, tak je to super business. A nahrávací společnosti si rvou kapsu prachama....
  Co se týká toho absurdního rozhovoru okolo srovnání cd a aut....každý si může udělat představu jaký magory IFPI zaměstnává....neuvěřitelně alibistický a hloupý...každý ví, že za pirátským vypalováním stojí cena originálu!!!!! Kdyby se cena pohybovala v rozumné hladině řekněme 200,- tak už by spousta lidí přestala pálit a začala si kupovat originály. Tak, jak to chodí ve vyspělých zemích!!!!
  
  

• Myslím si to samé (Zuzana Gregorová, 24.02.2002 00:23) Reagovat

  Já také se článkem souhlasím.Podívejte mně je 15 roků a kdybych si měla koupit všechny CD, které se mi líbí tak bych fakt asi nejedla.Vím, že to není správné, ale většinu CD si prostě stáhnu z netu nebo půjčím v knihovně.
  Ráda bych ale věděla, co je tak šíleně drahé na výrobě jednoho CD? Proboha 600 stovek? Rozeberme si to:
  20Kč na CD
  30 Kč na dobrý booklet
  dejme tomu 100 Kč na nahrání (nevyznám se v tom, ale kolik by to asi mohlo stát?)
  20 Kč na reklamu
  40 Kč pro vydavatelství
  30 Kč si přirazí obchodník
  Sečteno, podtrženo vychází 240 Kč, možná, že "pocházím z laciného kraje", ale beztak, proč CD stojí šest stovek??? Kdyby stálo 300 Kč, tak bych si přepalovala jen každé druhé a konečně bych si koupila Fever od Kylie Minogue ...
  
  
  

• Jojo (Kopof, 27.02.2002 20:01) Reagovat

  No na teto článek se nedá říct nic víc než:"Máte pravdu".Je to zoufalý jak sou ty CD drahý a abych řek pravdu tak mije originální CD se sestávaj jenom z toho co si přeju k Vánocům.(jindy mi je totiž nikdo nekoupí a proč? Je to moc moc drahá záležitost kupovat jen tak něco za šest stovek když to můžu mít za pade.)Ale zabíjí to muziku to zase jo.
  
  

• Kdo nejvíc vydělá na jednom CD? - 1.část (Martin Šedivý, 05.03.2002 11:47) Reagovat

  Nelze než souhlasit, že CD jsou drahá. Chtěl bych se trochu zastat nahrávacích společností. Dovolím si popsat vlastní laický pohled na cenu zahraničního CD za 600,- Kč. První, kdo si na prodaném CD "trhne" svých 22% je stát a to výběrem daně z přidané hodnoty (DPH). Prodejce určitě nemůže přežít při podílu 30Kč z jednoho CD. Dovolím si odhadnout něco mezi 80 až 100 Kč/1xCD. Dále máme distributora, řekněme pár desetikorun (možná 30Kč?). Teď asi následuje lokální zastoupení (dovozce) nahrávací společnosti (30Kč?). Pak tu máme dovoz do ČR a související poplatky (clo,... - zase stát). Zbude asi něco kolem 300Kč. Nějaký podíl dostane interpret a musí zbýt něco na to, co fanoušci rádi vidí: oficiální www stránky s příslušným technickým vybavením (včetně připojení do internetu, které také není zadarmo) a kvalifikovanými lidmi, kteří se o tyto záležitosti starají, natáčení videoklipů,... .
  
  

• Kdo nejvíc vydělá na jednom CD? - 2.část (Martin Šedivý, 05.03.2002 11:48) Reagovat

  A to vše za světové ceny a platy. Co stojí samotné natočení CD a náklady na jeho výrobu (opět kvalifikovaní lidé + nejmodernější technika) neumím odhadnout. Připadá mi poněkud nevyvážené vše svádět na nahrávací společnosti, když asi čtvrtinu ceny CD spolkne státní pokladna. Dalším aspektem je konkurence. Mají všechny nahrávací společnosti "nepřiměřené" zisky? Proč se tedy nepředhánějí v cenách CD svých interpretů? Výše uvedená čísla jsou pouhým mým odhadem a většinou jsou předmětem tzv. obchodního tajemství. Omlouvám se, pokud se někoho můj názor dotkl, ale je prostou pravdou, že každý potřebuje z něčeho žít(a rozumný člověk to pochopí). Jádro problému je tedy podle mě hlavně v rozdílné úrovni platů, jak v článku autor uvádí.
  
  

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě aneb 75 (nejen) hudebních odstínů podle Davida Věžníka David Věžník je v redakci tak dlouho, že si někteří myslejí, že musicserver zakládal. Není tomu tak! Jakoby na důkaz toho si loni dal od psaní trochu pauzu, muziku ale sledovat nepřestal. Vybrat podle nových pravidel hlasování do... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 16:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě podle rockera a fotografa Toma Jajo Rozkovce S novoročním rozjímáním se přirozeně ohlížím zpět. Probírám se hromadou fotek z hudebních akcí, připomenu si nahrávky, které jsem sjížděl nejčastěji, a pak si začnu plánovat kalendář na rok 2025. Ale stejně si nakonec... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 14:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě podle Dana Hájka Naše výroční žebříčky pro rok 2024 jsou již zdárně venku - gratulujeme vítězům a všem umístěným. Loni vyšla spousta povedené muziky, a tak se pravděpodobně shodneme na tom, že vejít se do pouhých deseti pozic v nominačním... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 12:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě podle Honzy Průši Rok 2024 byl rokem Nicka Cavea, Jany Kirschner a Jana Buriana. Alespoň v uších Honzy Průši, který pro musicserver.cz píše už devatenáct let. Jaké desky by ocenil on? Které koncerty si nejvíc užil? A co opravdu nejvíc poslouchal? Spolu... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 10:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej

Nejvíc nej: Rok 2024 v hudbě podle šéfredaktora Honzy Baluška Naše výroční žebříčky vždy přinášejí bohatý hudební mix, v němž si každý najde něco, za co nám zatleská a za co nám naopak sprostě vynadá. Podobné emoce vládnou i v samotné redakci, protože (letos hlasujících)... čtěte zde

Vydáno: 26.01.2025 08:00 v sekci Publicistika | Nejvíc nej