Karel Gott na Rock for People? Povedený úlet!

Když se poprvé objevily zprávy, že Karel Gott, pravá legenda československé předrevoluční pop-mjůsik, vystoupí na festivalu Rock For People, přišlo zděšení, smích, brblání (především o tom, že Gott na rockovém festivalu nemá co dělat) a hlavně otázka, jak si Zlatý slavík sedne s rockovým publikem. Na tom, že to nakonec dobře dopadlo, měly největší vinu nostalgie (na Gottovi vyrostla už pěkná řádka generací), větší množství alkoholu a nejspíš i větší konzumace trávy, která voněla, kam jste se otočili. Našeho Káju si přišla poslechnout většina návštěvníků festivalu, a tak mistr nakonec zpíval publiku, o kterém se mohlo zbytku účinkujících jen zdát. Takhle zaplněnou Staropramen stage a její okolí jsme tady snad ještě nezažili a letos nejspíš už ani nezažijeme.

Jenže jediné, co opravdu stálo za řeč, byla ona nezapomenutelná atmosféra. Ač vlastně hudebně nešlo o nic výjimečného (respektive nic, co byste neznali z oblíbených estrádních pořadů), užívali si všichni - publikum, zpěvák i jeho doprovodný Boom! Band Jiřího Dvořáka. Celá tahle šílenost (fakt jste měli vidět ten kotel) započala za písně "Noční král" a s ní přišla i hodinová šou, při níž by za normálních okolností většina přítomných facepalmovala (mám na mysli ten moment, kdy vám babička nebo maminka oznámí, že v televizi zrovna hraje Kája, a ať si jdeme pro změnu poslechnout něco kvalitního).

Kdo přišel například do styku s kolegou Menčíkem recenzovaným DVD "Karel Gott - O2 arena 2012" (čekám, že vás moc nebude, ale kdyby náhodou...), nejspíš tuší, co se na pódiu odehrávalo. Dobře sehraná kapela doprovázela dojatou legendu a zahrála set písní, které známe skoro všichni (i když ne všichni bychom to hned všem přiznali). Ale zrovna v onen prosluněný den všechny ty hity táhly, bavily a svým způsobem dojímaly i řadu těch posluchačů, kteří by si to nikdy nepřiznali. Navíc kdy jindy uslyšíte naživo v originálním podání hity jako "Trezor", "C'est la vie", "Bum, bum, bum" a nebo třeba "Včelku Máju", kvůli níž zvedli zadek i všichni ti, co na něm do té doby pouze seděli a udiveně přihlíželi.

Když pak v závěru při "Lady Carneval" přišly na pódium tanečnice oblečené v karnevalových kostýmech, byla povedená estráda dovedena k závěru. Gott pak dostal kytky, poděkoval a dojatě se rozloučil. Pokud jde o samotné vystoupení mistra, tak na něm byla vidět určitá nervozita, únava (k jeho věku pochopitelná) a místy nejistý hlas, ale to vše u něj vynahrazoval jeho šarm a hlavně vtipné průpovídky, s nimiž se mu podařilo najít společnou řeč s mladším publikem. Třeba když před představením verze "Forever Young" skandujícímu davu vzkázal: "Myslím, že si budeme rozumět."

Ať se na vystoupení Karla Gotta na Rock For People budete dívat jakkoliv, byl to prostě pořádný úlet, který byl v daném momentě zábavný, ale dovolím si tvrdit, že většina přihlížejících by sama na jeho koncert nikdy nešla. I tak jsem ale rád, že jsem mohl být při tom, a myslím si, že v tom nejsem sám!