S posledním dnem festivalu se vždy pojí jakýsi smutek. Tentokrát se navíc po sobotním návštěvnickém rekordu areál poměrně vyprázdnil. Program začal i kvůli odjezdu fanoušků později než předchozí dny, nabídl méně kapel a dvě menší stage byly uzavřeny úplně. I publikum se lehce proměnilo - poněkud zestárlo. Noví návštěvníci přijeli zejména na headlinera a předskakující skupiny to tak měly, na rozdíl od těch z předchozích dní, mnohem těžší.

Startu posledního dne Rock for People se ujali tři z celkových čtyř vítězů soutěže RFP Talents. Folk-rockoví Kate Maple do stanu ČT Art postupně nalákali slušnou řádku posluchačů. Zaujali silným zvukem nerozeznatelným od zahraniční produkce. Z jejich tvorby byl cítit vliv americké scény. Hlas zpěvačky navíc svou barvou evokoval Grammy ověnčenou písničkářku Aimee Mann. Povedla se třeba balada "Nothing I Can Do" o trablech s láskou. Vzhledem k tomu, že šlo o zatím největší akci kapely, jak sami muzikanti přiznali, působili na pódiu zdravě sebevědomě. Věřím, že bychom o nich mohli v budoucnu ještě slyšet.

Ostřejší zvuk nabídli plzeňští Nothing Left To Say, kteří sázejí na metalcorovou sílu i české texty. Členové si vyhráli také s vizuálem, kdy zaujali černě namalovanými rukávy. Jejich koncert potěšil vysokým tempem a přitažlivým mixem tvrdosti a melodických partů.

Program Tesco stage zahájili Švédové Self Deception, kteří se bohužel křížili se žánrově podobně zařaditelnou partou Kris Barras Band. Ti, co zůstali na rodácích ze Stockholmu, udělali přece jen o trochu lépe. Zatímco Kris Barras Band svým hard rockem trochu zatvrdli v nultých letech, Self Deception překvapili nápaditou kombinací moderního rocku s elektronikou a skvělou show.

Největší pozornost přitahoval kytarista s růžovým pláštěm, podivnými vlasy i vousy, ostnatými brýlemi, kérkami i barevnými malbami na obličeji. Civilněji působící zpěvák zase nadchl precizním vokálem, kterým si skupina podmaňovala důstojné zastoupení fanoušků pod pódiem, které aktuálně sužovalo horko.

Borci, kteří mají na kontě dvě desky a předskakování třeba kapele Emil Bulls, jsou přesně tím důvodem, proč si nenechat ujít ani formace hrající v méně atraktivních festivalových slotech. Posluchači měli šanci vidět a slyšet výbornou kapelu se skvělým a osobitým rukopisem. Jedná se o další želízko v ohni, které se snad v budoucnu ještě více rozpálí.

Bezprostřední prostor před hlavní stagí byl pro neděli oddělen pro návštěvníky se vstupem do tzv. Golden Circle. Ten ovšem neplatil pouze na hlavní hvězdy, ale na všechny tři skupiny dne, tedy i na rockery Dirty Honey. Bohužel to způsobilo neblahý jev, že se u pódia krčilo pár desítek diváků a až o mnoho desítek metrů postávali ti zbylí. Uprostřed tak bylo pusto a prázdno a kapela to tudíž rozhodně neměla jednoduché.

Dirty Honey ale hráli to své, tedy nekomplikovaný, Sluncem prozářený kalifornský rock s lehkou esencí blues. Byla to naprosto vyhovující hudba pro horké festivalové odpoledne. Stačilo zavřít oči a slyšeli jste šplouchání kalifornského oceánu.

Kdo pohrdl americkým rockem, mohl okusit syrové kousání českého rysa. Michal Skořepa v kůži Pana Lynxe rozjel v zaplněné Conference stagi parádní vystoupení, díky kterému nepochybně získal nové příznivce. Zahrál několik skladeb z debutu - včetně balady "Na dně postele" nebo singlu "Výlety do temnoty". Předělávkou skladby "Snaživec" připomněl spolupráci se členy Pražského výběru a nabídl i novinku z chystané studiové dvojky s názvem "Strach je nejlepší kuchař".

Skořepa pobavil i informací, že ho ředitel festivalu Michal Thomes poprosil o složení hymny pro festivalový autobus. Píseň prý napsal čtyři dny před konáním akce a s kapelou ji nikdy nehrál - dočkala se tak povedené premiéry. Poté také zmínil, že je na festivalu po celou dobu, a ocenil, jací jsou organizátoři srdcaři - podle něj právě jejich přístup vytváří tu nepopsatelnou atmosféru Rock for People. Za svá slova sklidil mohutný aplaus, protože se pod ně dá jedině podepsat. Pan Lynx se rozhodně v nabitém programu neztratil.

Ze švédské líhně vzešla metalcorová parta Adept, která na to šla zostra. Hned v úvodní písni rozjela efektní pyro show a ještě více ohřála už tak spalující vzduch. Jinak ale kapela patřila mezi ty spíše zaměnitelnější, velkou měrou se na tom podílel i nepříliš vokálně přesný zpěvák.

Vysokou hudební školu ale přivezli zkušení hard rockeři Rival Sons. Nad jejich instrumentálními výkony zůstával rozum stát. Drtivý, houževnatý zvuk, správně podladěné kytary, bluesový feeling a neskutečné vokální ekvilibristiky zpěváka Jaye Buchanana vytvořily jedno z nejsilnějších vystoupení dne i festivalu. Frontman ale na slunci dost trpěl, několikrát si i zanadával a ke konci z něj pot jen lil.

Není divu. V podstatě se nezastavil, nešetřil hlas ani nohy a snažil se do už slušně zaplněného publika dostat co nejvíc vlastního receptu na klasický hard rock, inspirovaný Led Zeppelin. Možná právě nějak takhle by legendární formace Roberta Planta nyní zněla, kdyby neskončila.

Mezi hardrockovými riffy vynikla i decentnější, ale nesmírně muzikální skladba "Shooting Stars" ozdobená sólem na akustiku. Kaliforňané nezapomněli ani na svůj raný hit "Pressure and Time" ze stejnojmenné desky z roku 2011, i díky kterému s nimi tehdy hudební scéna začala počítat.

Ještě než vypukl tři hodiny trvající koncert Guns N' Roses, o kterém píšeme v samostatném reportu, řekly si o pozornost tři mexické ségry Daniela, Paulina a Alejandra Villarreal, které tvoří hardrockovou formaci The Warning. Venku mají teprve tři desky, na rockové scéně ale už platí za zvučné jméno a koncertní tutovku. V Hradci děvčata ukázala, že si umějí poradit i s velkým pódiem a s davem fanoušků. Singl "Choke" s drtivým refrénem nebo syrová pecka "More" jsou přesně ty důvody, proč je chcete slyšet naživo. Je neskutečné, jaký ty tři holky umějí udělat bordel.

V pozdních hodinách svůj set odehráli ještě tuzemští .themayrevolution, Japonci Crossfaith a atraktivní italská parta Halflives.

Třicátý ročník Rock for People proběhl veskrze úspěšně. Až na poslední - narozeninový - den bylo vyprodáno a až na pár obvyklých much vše fungovalo na výbornou. Program nabídl plejádu zážitků a navnadil na další ročník, který organizátoři nepochybně brzy vyhlásí.