Když bylo na stránkách pořadatelské agentury Obscure promotion oznámeno místo konání aktuální české zastávky amerických Trivium, velká většina brněnských metalheads to brala jako vtip. Melodka je sice skvělý klub, ale pro takovéto jméno se zdál prostě moc malý, nehledě na logistické řešení a jistě náročný rider velkého metalového jména. Všechny obavy však vzali za své a koncert se až na úmorné vedro po všech stránkách povedl.

Trivium do Brna přijeli bohužel osamocení a i jméno tuzemského supportu bylo dlouhou dobu utajováno. Nakonec se jím stala zkušená kojetínská groove metalová čtveřice Bethrayer, která celý večer s úderem osmé hodiny odstartovala. Svým pětačtyřicetiminutovým setem potvrdila svou kvalitu a energii a sklidila docela pozitivní reakce od převážně thrashmetalového publika navzdory své spíše hardcore image. Jediný problém tak je v mých očích repertoár, neboť kapela hraje prakticky stejný (byť na povedené desce "Love & Hate" postavený) koncertní program už několik let a asi by to chtělo víc novinek než jen jednu píseň. Jako by se chlapi trochu zasekli. Nezbývá tedy než čekat na novou desku.

Po úmorném čekání v tropických podmínkách stejné délky jako hrací čas supportu konečně spustilo známé intro z poslední desky "In Waves" a s ním i titulní věc alba. Už od první skladby mi bylo jasné, že toho bude mimořádně povedený metalový zážitek. Bylo tam prostě všechno. Skvělá atmosféra natěšeného a vděčného publika čítajícího odhadem necelých čtyři sta hlav, jeden z nejlepších zvuků jaký jsme kdy na Melodce slyšeli a především instrumentální a pěvecká preciznost, energie a sympatický vřelým přístupem samotné kapely (který se naplno projevil po koncertě, kdy se mohl kdokoliv přesvědčit o příjemnosti a skromnosti členů formace).

Trivium hráli tento víkend na anglickém Download festivalu pro nějakých osmdesát tisíc lidí a tak by jeden mohl tušit, že svou klubovou show odfláknou. Opak byl však pravdou. Na muzikantech bylo evidentně vidět, že naprosto stejně vypadající festivaly napříč Evropou mile rádi aspoň na pár koncertů vyměnili za intimní klub plný vlastních fanoušků a připomněli si tak podmínky, ze kterých vzešli.

Potěšil i představený osmdesátiminutový setlist rovnoměrně rozdělený mezi všechna alba, několik Heafyho českých frází i informace o dopolední návštěvě středověké věznice na hradu Špilberk, která muzikanty údajně velmi oslovila. Myslím, že volba města velmi pozitivně ovlivnila výslednou návštěvnost.

Být akce situována v přesyceném programu pražských klubů, tipoval bych návštěvnost maximálně na dvě stě hlav. Zde jsme mohli slyšet kromě slovenštiny hodně anglicky hovořících návštěvníků, spoustu skupinek lidí z celé republiky a samozřejmě i domácích fans, kteří si podobného svátku (kdy jindy zde v klubu hraje metalová kapela s víc jak milionem fanoušků na Facebooku?) v moravské metropoli asi dokážou vážit když už přijde na věc.

Přesto bych tipl jako převládající většinu osazenstva spíše přespolní. Snad to bude pro pořádající agenturu výrazným signálem, že umísťovat podobné akce do měst jako Brno nebo Ostrava má smysl a je to strategicky lepší volba než naplánováním kupříkladu čtyř metalcore/deathcore akcí během jednoho měsíce do Prahy a střílet tak zbytečně do vlastních řad.