Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (40-31)

Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011 (40-31)

Vydáno: 25.01.2012 12:40 v sekci Publicistika - Redakce

Přinášíme vám definitivní ohlédnutí redaktorů musicserveru za skončeným rokem 2011. Padesát zahraničních desek, které musíte slyšet, než začnete ve velkém plnit všechna hudební novoroční předsevzetí. Padesát alb, u kterých naše uši vrněly spokojeností nejvíce. Pokračujeme čtvrtou nejlepší desítkou.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Padesát nejlepších zahraničních alb roku 2011

50 - 41 | 40 - 31 | 30 - 21 | 20 - 11 | 10 - 1

40. místo: Pat Metheny - What's It All About


Pat Metheny - What’s It All About
"Výsledkem je zvukově vytříbená a velmi konzistentní nahrávka s neuvěřitelnou hloubkou, kterou členové americká hudební akademie nominovali na Grammy - ovšem ne na nejlepší jazzové album, ale v kategorii new age!"
-- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba

Pokud nebudeme počítat netradiční "Orchestrion", vrátil se Pat Metheny s albem "What's It All About" k čistě sólové kytaře po dlouhých osmi letech. Zajímavostí je, že vůbec poprvé nehrál svoje vlastní skladby, ale z hudební historie si vybral nejrůznější věci - od The Beatles, přes Cher, Prince, Carly Simon, "Dívku z Ipanemy" až po Paula Simona. Oproti všem předpokladům ovšem tyto melodie nepřepracoval do ryzí jazzové podoby, ale vtiskl jim velmi intimní až niternou formu. Některé věci přepracoval více a některé méně. Metheny většinu alba nahrál akusticky na barytonovou kytaru, ale v případě "And I Love Her" sáhl po nylonových strunách a u "Sound Of Silence" použil 42-strunnou Pikassu. Výsledkem je zvukově vytříbená a velmi konzistentní nahrávka s neuvěřitelnou hloubkou, kterou členové americká hudební akademie nominovali na Grammy - ovšem ne na nejlepší jazzové album, ale v kategorii new age! Přestože máme new age spojené třeba s Enyou, vězte, že "What's It All About" je jedno z nejlepších instrumentálních alb loňského roku.


Pat Metheny - And I Love Her (The Beatles)


39. místo: Real Estate - Days


Real Estate - Days
"Real Estate nejsou zaseknutí v minulosti, ale prostřednictvím minulosti artikulují současnost. Sentimentálním způsobem líčí život na předměstí New Jersey, který, ač nám spíše neznámý, se zdá najednou tolik povědomý."
-- Jakub Malar

profil interpreta | recenze alba

Snílci z New Jersey po úspěšném bezejmenném debutu přišli s albem číslo dvě, který svého předchůdce nechává daleko za sebou. I když se to nemusí zdát hned na první pohled / poslech, jde svým zvláštním způsobem o smělou nahrávku. Jedna věc je být za jakoukoliv cenu nový, neobvyklý a na stranu druhou natočit desku, která má za cíl věrně zachytit něco, co už bylo v minulosti několikrát úspěšně vytvořeno. A nejen to, být dokonce schopný dostat na záznam emoce a zvuk těchto nahrávek. Nahrávka "Days" Real Estate je zasazena do formy, která evokuje "Today" od The Beach Boys a "Notorius Byrd Brothers" od The Byrds. Obě tato alba se točí kolem nepopsatelné lásky a hluboké melancholie pramenící z přicházejícího dospívání. Nejde ale o žádné vykrádání, pouze o inspiraci. Real Estate nejsou zaseknutí v minulosti, ale prostřednictvím minulosti artikulují současnost. Sentimentálním způsobem líčí život na předměstí New Jersey, který, ač nám spíše neznámý, se zdá najednou tolik povědomý. "Days" je možná na první poslech deska nenápadná, ale dejte jí šanci a nebudete litovat. Za neobyčejnou obyčejností se totiž skrývá krása. Prosím víc takových kytarovek.


Real Estate - Its Real


38. místo: The Weeknd - House Of Balloons


The Weeknd - House Of Balloons
"Výsledkem je zvláštním erotickým napětím napěchovaný mix žánrů současné moderní hudby, který je ve své podstatě velmi dobře stravitelný."
-- David Věžník

profil interpreta | recenze alba

Konečně se má Kanada zase čím chlubit v kladném slova smyslu, můžou jásat fanoušci South Parku. Ano, projekt Abela Tesfayeho pochází právě z Kanady, přesněji z Ontaria, a loni pobláznil takřka celou indie Evropu. Stalo se to v březnu, kdy digitálně vydal album, co je někdy někde nazývané jako mixtape a co se jmenuje "House Of Balloons". Wikipedie nahrávku škatulkuje jako contemporary r'n'b s tím, že Tesfaye se nevyhýbá elektronice, soulu ani toliko populárnímu dubstepu. Výsledkem je zvláštním erotickým napětím napěchovaný mix žánrů současné moderní hudby, který je ve své podstatě velmi dobře stravitelný. Redakce Pitchforku ho strávila dokonce tak dobře, že ho ocejchovala titulem Best New Music. Po nominaci na Polaris Music Prize pak projektu The Weeknd nic nebránilo v cestě splnit svůj původní cíl - vydat v jednom roce celou trilogii těchto mixtapeů / alb. Následovaly tak kolekce "Thursday" a "Echoes Of Silence".


The Weeknd - The Morning


37. místo: Kurt Elling - The Gate


Kurt Elling - The Gate
"Ellingovi se společně s producentem Donem Wasem povedlo zachovat původní identitu písniček, včetně jejich stylového původu a nenásilně jim vtisknout jazzovou podobu, která je místy mainstreamová, místy cool jazzová a někdy si pohrává i s fusion jazzem."
-- Tomáš Parkan

profil interpreta | recenze alba

Chcete-li tip na jazzovou vokální nahrávku loňského roku, pak je to takřka jednoznačně "The Gate" Kurta Ellinga. Tenhle americký zpěvák zraje jako víno a už jeho poslední živé album "Dedicated To You" bylo nadmíru kvalitní. "The Gate" je studiová nahrávka a Elling na ni přezpíval převážně převzaté skladby původem různých žánrů. Vedle sebe tu najdete skladby The Beatles, Stevieho Wondera, Herbieho Hancocka, Milese Davise nebo třeba Earth, Wind & Fire, ovšem všechny pečlivě přepracované do moderní jazzové podoby. Ellingovi se společně s producentem Donem Wasem povedlo zachovat původní identitu písniček, včetně jejich stylového původu a nenásilně jim vtisknout jazzovou podobu, která je místy mainstreamová, místy cool jazzová a někdy si pohrává i s fusion jazzem. To všechno je schopen Kurt Elling svým hlasem pojmout, oporou mu je i vynikající hudební doprovod, který obstarali špičkoví muzikanti jako například tenor saxofonista a člen Yellowjacket Bob Mintzer, basista John Patitucci nebo perkusista Lenny Castro.


Kurt Elling - Norwegian Wood


36. místo: Britney Spears - Femme Fatale


Britney Spears - Femme Fatale
"Britney po čase zní uvolněně a energicky. Hutné až bouřlivé beaty proudí celou deskou a nedají tělu spočinout."
-- Katka Guziurová

profil interpreta | recenze alba

I když propagaci i vystoupení dělala Britney Spears v éře "Femme Fatale" polovičatě, alespoň se její tým do sytosti vyřádil na počinu samotném. Robotický hlas udával tempo loni všem diskotékám. Deska je taneční nářez od první do poslední minuty. Hned s debutovým singlem "Hold It Against Me" odstartovala dubstepovou mánii loňského roku. "Femme Fatale" obsahuje dvanáct potencionálních singlů, které by ochromily hitparádový svět, a ještě čtyři bonusy, které by svedly to samé. Britney po čase zní uvolněně a energicky. Hutné až bouřlivé beaty proudí celou deskou a nedají tělu spočinout. Za majoritou alba stojí Britneyin stvořitel Max Martin, který z lolitky, která přinutila svět, aby před ní poklekl, dokázal představit i její ženskou sebevědomou podobu, královnu tanečních parketů, jež natočila nejapokalyptičtější song roku "Till The Wold Ends", se kterým konečně vystoupila ze stínu výtečného "Toxic". Sázka na osvědčený electropop vyšla, Britney se vrátila opět do starých, zajetých kolejí a prohloubila svůj status popové nesmrtelnosti.


Britney Spears - Till The World Ends


Zahraniční pop očima Lukáše Bočka a Katky Guziurové

Florence And The Machine - Ceremonials
Uplynulý rok v popu nebyl o nic méně zářivý než roky předešlé. Na pulty obchodů dorazila dlouze hypovaná deska Lady Gaga, která přinesla svébytný zvuk, ovšem stupňující se vyhraněnost znamenala, že z osmimilionové nahrávky vzešel v podstatě jen jeden hit. První místo však patří jednoznačně Florence And The Machine, kteří nevyprodukovali ani jeden komerčně úspěšný hit, ale desku plnou zářících pokladů. O návrat ve velké formě se postarala Vanessa Carlton se svou překrásnou kolekcí "Rabbits On The Run". Značnou mezinárodní pozornost vzbudila jihokorejská dívčí skupina 2NE1, která se umístila i na šestém místě žebříčku nejlepších popových desek magazínu SPIN. Jestli bude její americký debut stejně povedený jako loňské EP, máme se na co těšit. Zbylá místa obsadily stálice světového popu se svými vyrovnanými popovými nahrávkami.

1. Florence And The Machine - Ceremonials
2. Lady Gaga - Born This Way
3. Vanessa Carlton - Rabbits On The Run
4. Beyoncé - 4
5. 2NE1 - 2nd Mini Album
6. Maria Mena - Victoria
7. Coldplay - Mylo Xyloto
8. Britney Spears - Femme Fatale
9. Rihanna - Talk That Talk
10. Patrick Wolf - Lupercalia


35. místo: Example - Playing In The Shadows


Example - Playing In The Shadows
"Po minulé spíše popové nahrávce "Won't Go Quietly" cíleně hudebně i textově potemněl, nepozval si žádné hosty, ve studiu se pouze vyřádil s obdivuhodnou skvadrou producentů."
-- Honza Balušek

profil interpreta | recenze alba

Když rapper a zpěvák Example před časem prohlásil, že se chce stát stejně slavným jako Robbie Williams, nezbývalo, než mu s mírným úšklebkem popřát hodně štěstí. Přece jen Robbie je jen jeden a hlasově je na tom Example výrazně hůř... Desku "Playing In The Shadows" však před vydáním podpořily dva singly, které oba dobyly ostrovní hitparádu. A přitom si to vůbec neulehčil a rozhodně nevsadil na stejné koně. Po minulé spíše popové nahrávce "Won't Go Quietly" totiž cíleně hudebně i textově potemněl, nepozval si žádné hosty, ve studiu se pouze vyřádil s obdivuhodnou skvadrou producentů. S jednotlivými písničkami také zamířil spíše do tanečních klubů, přesto mu změna zvuku velmi prospěla. Hity jako "Changed The Way You Kissed Me" a "Stay Awake" zafungovaly i mimo Británii a třeba jeho únorový koncert v Praze je už několik týdnů beznadějně vyprodaný. Example ukazuje, že sice může nahrávat taneční hudbu, ale přitom jí největší grády dává naživo. Snad se mu to povede i v Lucerna Music Baru.


Example - Changed The Way You Kiss Me


34. místo: Funeral For A Friend - Welcome Home Armageddon


Funeral For A Friend - Welcome Home Armageddon
"Velšský kvintet ale konečně dozrál do stádia, kdy dokáže v rámci jedné desky nashromáždit to nejlepší z raně screamo / hardcorových začátků do radio-friendly rockových melodií, k nimž inklinoval v pozdějších letech."
-- Martin Wipplinger

profil interpreta | recenze alba

"Funerálové" natočili nejlepší album za dobu své činnosti, ač jim část fanoušků příliš nevěřila a upozorňovala při tom na vysoké kvality do té doby posledního materiálu "Memory And Humanity". Velšský kvintet ale konečně dozrál do stádia, kdy dokáže v rámci jedné desky nashromáždit to nejlepší z raně screamo / hardcorových začátků do radio-friendly rockových melodií, k nimž inklinoval v pozdějších letech. Zkušení muzikanti si troufli i na technicky obtížné instrumentální pasáže, čemuž velkou měrou přispěl Burroughův přesun na pozici kytaristy. Dynamické, agresivní písně na "Welcome Home Armageddon" zjemnili Funeral For A Friend párem klidnějších skladeb, otextovali je, jak se na nasranou britskou spodinu patří, a v rámci dobrých vztahů je přivezli i do Česka. Skvělá kytarová hudba od interpreta u nás dobře známého, přesto ne úplně doceněného. Nastal čas pro bližší seznámení. Protože kdy jindy, když ne teď na vrcholu?


Funeral For A Friend - Sixteen


33. místo: Adele - 21


Adele - 21
"Křehké, emotivní a upřímné zpovědi této mladé ženy zabraly na plné čáře. Desku rozeznívají veskrze klasické nástroje, soulové aranže a nepoplatnost dobovému mainstreamovému folkloru."
-- Lukáš Boček

profil interpreta | recenze alba

Jen opravdu vzácně se stává, že umělec vydá výbornou desku, získá za ni Grammy a další významná ocenění a poté do světa vypustí další album, které je ještě několikanásobně úspěšnější. Povedlo se to extrémně talentované divě Adele, která převálcovala veškeré žánrové stereotypy. V popu totiž většinou vítězí umělohmotné, na kost vyhublé princezny, které poddajně podléhají současným trendům a roli sexuálních objektů. Adele není nic z toho. A posluchačům to vůbec nevadí, naopak. Hned sedmnáct milionů z nich si pořídilo zpěvaččinu druhou nahrávku "21" a je více než jisté, že toto číslo není ani zdaleka konečné. Zdá se to neuvěřitelné, ale i celý rok od vydání se deska nehnula z Top 10 nejprodávanějších disků v USA i Velké Británie, ba co více, stále se vrací na první místo. Křehké, emotivní a upřímné zpovědi této mladé ženy zabraly na plné čáře. Desku rozeznívají veskrze klasické nástroje, soulové aranže a nepoplatnost dobovému mainstreamovému folkloru. Už nyní, v době neustálých propadů prodejů hudby, Adele překonala rekordy velikánů jako Pink Floyd nebo The Beatles, což jedině svědčí o její výjimečnosti.


Adele - Turning Tables (Live @ Royal Albert Hall)


32. místo: Neon Indian - Era Extrana


Neon Indian - Era Extraña
"Album je nápadité, ucelené, vyvážené, zábavné, (stále ještě) hravé a kromě mnoha dalších vychytávek i svým způsobem trochu atypické - tím, že z něj sálá čerstvá energie a zprostředkovává fůru radosti a ostatních víceméně blažených emocí."
-- Adam Eff

profil interpreta | recenze alba

Indie-synth-noise-pop-chillwave (haha) je v kurzu. Stejně tak je i projekt Neon Indian šikovného Alana Paloma. Od jejich veleslavného debutu "Psychic Chasms" stihli kromě slavných festivalů a vyprodaných klubů vloni na jaře i EP s The Flaming Lips a svůj televizní debut v show Jimmyho Fallona. Je jasné, že když má někdo takhle nehorázně našlápnuto, na druhou desku se opravdu čeká. A někdy i rozhodne. To jejich, v září vydané album "Era Extraña" mohl velice jednoduše být jenom z ostudy kabát. Stalo by se tak, pokud by byli třiadvacetiletý Polomo a jeho spoluhráči lenivci; namísto toho se ale snažili a rozhodli zkusit šlápnout vedle a - pro některé kupodivu - žádné lejno na podrážce se nestalo. Album je nápadité, ucelené, vyvážené, zábavné, (stále ještě) hravé a kromě mnoha dalších vychytávek i svým způsobem trochu atypické - tím, že z něj sálá čerstvá energie a zprostředkovává fůru radosti a ostatních víceméně blažených emocí. Chlapec se (zjevně) zamiloval a hraje mu to moc dobře, co víc si přát? Další desku v dohlednu.


Neon Indian - Polish Girl


31. místo: Noah And The Whale - Last Night On Earth


Noah And The Whale - Last Night On Earth
"Skupina vyměnila milou rozvernost za dospěláckou vážnost a zvukovou lascivnost za sebevědomou melancholii, která nezní ani za mák prvoplánově."
-- Miroslav Böhm

profil interpreta | recenze alba

Kapely, které se desku od desky neustále zlepšují, se většinou nepočítají hráběmi, a právě proto je třeba si Noah And The Whale hýčkat. Začínali jako příjemná indiepopová známost na jednu noc, za kterou se nestydíte, obzvláště pokud vezmete v potaz účast Laury Marling. Od jejího odchodu ale skupina vyměnila milou rozvernost za dospěláckou vážnost a zvukovou lascivnost za sebevědomou melancholii, která nezní ani za mák prvoplánově. Od rozchodové mrchopěvecké nálady výborného druhého alba se Noah And The Whale na "Last Night On Earth" posouvají ("And it feels like his new life can start, and it feels like heaven!") k rozmáchlým a vyzrálým indiepopovým opusům, ve kterých dávkují emoce ve stejné míře jako hitovost. Oproti "The First Days Of Spring", které bylo silné především jako celek, tentokrát rozbíjí nápady do skromnějších celků, které však na menší ploše neztrácejí na svém kouzlu, naopak rezonují o to silněji. Relativně krátká délka alba navíc potvrzuje silné sebevědomí kapely, která nelepí do kompaktního celku na poslední chvíli sepsaná béčka jen proto, aby se příblížila běžným stopážím. Noah And The Whale si jsou jistí v kramflecích, ví, co chtějí, a pokud se hodlají stejným tempem zlepšovat i nadále, čeká na ně indiepopová nesmrtelnost.


Noah And The Whale - L.I.F.E.G.O.E.S.O.N.



NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • ... (Anlariko, 25.01.2012 14:25) Reagovat

    Cože? Britney? Vždyť v recenzi dostala 6/10. 6/10!!!

    • Re: ... (pepa, 25.01.2012 14:43) Reagovat

      Přesně tak!!! A Adele, která v recenzi tuším 9/10 jen 33.!!! Musicserver ztratil soudnost? Můžu se zeptat, podle čeho se tento žebříček sestavoval?

      • Re: ... (Honza Balušek (šéfredaktor), 25.01.2012 14:49) Reagovat

        Každý obdobný žebříček vždy vyvolá polemiky. Ale je samozřejmě rozdíl mezi jedním člověkem, který napíše recenzi, a zprůměrovaným názorem celé redakce.

        • Re: ... (Petr, 25.01.2012 15:01) Reagovat

          A Honza jí dal desítku a máme ji v top 50 :))) Musicserver nelze nemilovat...

  • nic moc (Lucik, 25.01.2012 14:59) Reagovat

    teda, dle meho nazoru nic moc... Adele u me v prvni desitce, Britney ani nahodou, vic jak dvakrat jsem cd neslysela, max dva songy... ale je to samozrejme vec nazoru.. zbytek jsem neslysela, zkusim :)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Nejen prvotní výkřik aneb 5 kroků k legendárnosti Primal Scream
Publicistika: Nejen prvotní výkřik aneb 5 kroků k legendárnosti Primal Scream Line-up letošního ročníku Metronome Festivalu i letos láká na jména, která dávno patří mezi ostřílené legendy. A pokud to o někom platí obzvlášť, jsou to bez diskuze glasgowští chameleoni Primal Scream, kteří se v Praze... čtěte zde
Vydáno: 22.05.2019 16:00 v sekci Publicistika
0
George Ezra, Tipsport aréna, Praha, 21.5.2019
Naživo: Ani pouhé kosmetické změny nezabránily Praze znovu hlasitě tleskat Georgi Ezrovi Můžeme se jen domnívat, co si George Ezra jakožto velký fanoušek "Hry o trůny" myslí o kontroverzním finále celého seriálu. Za to ale můžeme dát ruku do ohně za to, že si svůj další český koncert v Praze opět užil. A my s... čtěte zde
Vydáno: 22.05.2019 01:19 v sekci Naživo
1
Kdo se letos utká o REC.stage? Představujeme vám poslední dva nominované
Publicistika: Kdo se letos utká o REC.stage? Představujeme vám poslední dva nominované Také v letošním roce se mohli nadějní interpreti přihlásit do talentové soutěže REC.stage, pokusit se zaujmout porotu, a vyhrát tak účast na předních českých festivalech. Z osmičky nejzajímavějších nyní máte možnost vybrat... čtěte zde
Vydáno: 21.05.2019 12:00 v sekci Publicistika
0
Nové desky 21/2019 - od Rammstein přes Lewise Capaldiho po The National
Nové desky 21/2019 - od Rammstein přes Lewise Capaldiho po The National Tahákem tohoto týdne budou bezesporu Rammstein vracejí se ve velké formě, ale pozadu nezůstanou ani debutanti Lewis Capaldi, dlouho očekávaná Naďa Válová, nebo Dan Šustr. Novou desku mají nachystanou také The National, hvězda latino... čtěte zde
Vydáno: 21.05.2019 07:16 v sekci Novinky | Nové desky
0
Paya May - Hudba se spíše dostala ke mně
Rozhovory: Paya May - Hudba se spíše dostala ke mně Paya May ze Dvora Králové nad Labem vloni vydala svou první desku. Dostala název "Namaluj" a cesta k ní nebyla přímočará, výsledek je však více než podařený. I proto je tato hudebnice černým koněm musicserveru pro letošní ročník... čtěte zde
Vydáno: 20.05.2019 15:30 v sekci Publicistika | Rozhovory
0
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Britney Spears je údajně proti své vůli zavřená v léčebně (20.04.2019 12:12)
- Britney Spears zrušila svou novou show v Las Vegas. Bude se věnovat nemocnému otci (06.01.2019 09:50)
- Britney Spears bude od února opět dominovat v Las Vegas (19.10.2018 17:31)
- Fanoušci Britney Spears se zlobí. Za setkání s ní zaplatili desetitisíce, a ona je odbyla (09.10.2018 17:12)
- Letošní berlínská Lollapalooza zveřejnila kompletní line-up. Scooter nahradí Ostblockschlampen (04.09.2018 08:21)
- Naživo: Britney Spears ze sebe na "Piece Of Me Tour" dává opravdu jen kousek (11.08.2018 09:32)
- Pitbull, Britney Spears a Marc Anthony to dali dohromady (21.06.2018 10:42)
- Britney Spears obšťastní fanoušky novou hudbou zřejmě již toto léto (06.06.2018 15:41)
- Coachella 2018: sledujte živě Beyoncé, The Weeknda a spoustu dalších hvězd (14.04.2018 08:51)
- Recenze: The Weeknd se vrací na začátek své cesty, tentokrát má však zlomené srdce (12.04.2018 10:00)

ALBUM TÝDNE 20/2019

Rammstein
Rammstein

Po deseti letech čekání se němečtí stylotvorní metalisté Rammstein vracejí s novou deskou. Kontroverzně originální kapela má za sebou vzácně vyrovnanou diskografii, která, s odstupem času, vlastně nikdy příliš neklesla pod vysoko nastavenou laťku. Jak je na tom eponymní novinka?

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

Čt 23.05.
Saint Agnes (UK) (Café V lese, Praha)
So 25.05.
Jamiroquai (UK) (O2 Arena, Praha)
Ne 26.05.
Muse (UK) (Letiště Letňany, Praha)
Ne 26.05.
Men I Trust (CAN) (Chapeau Rouge, Praha)
Čt 30.05.
Gothboiclique (USA) (Underdogs', Praha)
Pá 31.05.
United Islands (Karlín, Praha)
Út 04.06.
Tool (USA) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Maroon 5 (USA) + Sigrid (NO) (O2 Arena, Praha)
St 05.06.
Bryan Ferry (UK) (Forum Karlín, Praha)
St 05.06.
Atreyu (USA) (Fléda, Brno)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Rammstein Marek Ztracený Lady Gaga Leoš Mareš Tereza Kerndlová Coldplay Linkin Park Madonna The Cure Karel Gott Adele Helena Zeťová Ewa Farna Beyoncé Imagine Dragons Kryštof Sia Rihanna Kylie Minogue Britney Spears
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2019 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver