Polopísničkoví Mandrage

20.01.2012 08:01 - Honza Balušek | foto: facebook interpreta

Kde se vzali, tu se vzali, po dvou deskách, kterými si připravovali půdu, najednou Mandrage poslední měsíce okupují domácí éter s dvojicí singlů "Františkovy Lázně" a "Šrouby a matice". Nabízí ale jejich třetí řadovka "Moje krevní skupina" ještě něco?
5/10

Mandrage - Moje krevní skupina

Skladby: Moje krevní skupina, Diplomat, Františkovy Lázně, Mechanik, Šrouby a matice, Psycholog, Barbora, Geometrie, CML, Disco MOCKBA part I, Disco MOCKBA part II, Air Arabic
Vydáno: 28.11.2011
Celkový čas: 36:48
Vydavatel: Universal
Abych se přiznal, úplně nechápu nevraživost spousty hudebních pisálků ke kapele. Podle mě česká scéna nabízí spoustu mnohem otravnějších formací, než jsou zrovna Mandrage. Asi to bude tím, že jsem je poprvé zažil jako předskokany Pehy ještě předtím, než vydali první desku, a z pódia na mě zapůsobili jako čtveřice kluků (jasně, Bolan, víme), co má tah na branku a je s nimi sranda. Jestli naživo fungovali před těmi x lety, dnes budou určitě fungovat o to víc. Jen holt musí natáčet i desky. A na nich je to horší.

První dvě řadovky "Přišli jsme si pro vaše děti" a "Hledá se žena" nabídly vždy několik povedených písniček a zbytek byl balast k zaplnění stopáže. A nejinak je tomu i na krvavé novince, jen ještě více vyostřené. Hity jsou hity i v rádiích a zbytek je ještě méně písničkovější než dřív. Kapela se rozhodla rezignovat na pomoc producenta a album si produkovala sama. A dohled někoho dalšího celé kolekci opravdu chybí, jakkoli nejde ani tak o stránku aranží (využití elektroniky je hodně povedené), jako spíš samotných skladeb a dramaturgie celé desky.

Když se jejich písničkami rozhodnete jen nechat bavit, budete ignorovat mnohdy opravdu pitomé (a podle mě hlavně nedodělané, vždyť na první dobrou to stačí, proč se s tím víc srát...) texty, je přes jako vždy zbytečné intro úvodní čtveřice "Diplomat", "Františkovy Lázně", "Mechanik" a "Šrouby a matice" silnou skvadrou povedených písniček. To by bylo ípíčko! Jenže Mandrage museli nahrát celou desku a stvořili ji, i když už neměli další skladby. A tak ji doplnili vším možným, co dali dohromady. "Psychologa" natáhli na pět minut zbytečným něčím jako sólováním, dvojice "Disco MOCKBA" by byla dobré intro koncertu, ale co dělá na desce... "CML" by zase bylo zajímavé béčko singlu, kdyby se v Česku béčka singlů nahrávala. A vydávaly singly. Sranda je aspoň závěrečná politicky zcela nekorektní "Air Arabic" o strachu létat s arabskými leteckými linkami.

Mandrage jsou v podstatě v pohodě, na koncertě bych si je určitě užil o dost víc, a to i ty polopísničky, kterými naplnili druhou půlku alba. Když by příště nejdříve poskládali více písniček, aby měli z čeho vybírat, nad texty se zamysleli a občas v nich i něco škrtli a přepsali, nechali si drobet poradit od někoho zkušenějšího, mohlo by to dopadnout mnohem líp. Ale holt jsou kapely, které umí singly, ale ne desky. A v dnešní rychlé době jsou mnohdy tři hitovky víc než dvanáct mírně nadprůměrných skladeb bez hitu.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY