Od vydání trojky uběhly již tři roky. Mezitím Weezy stihl vydat několik mixtapeů, desku "We Are Young Money", což byla hromadná spolupráce labelu Cash Money Records, dále zmiňovaný experiment "Rebirth", kde do sebe skloubil rockové kytary s rapem, a původně plánované EP "I Am Not A Human Being", ze kterého se nakonec stalo regulérní album. Bylo vydáváno v době, kdy byl Wayne ve vězení za nelegální držení zbraně. A teď se konečně dostal k tomu, aby nahrál "Tha Carter IV". Nutno uznat, že je skutečně produktivním hráčem na hiphopové scéně. Jenže nebylo by lepší, kdyby se soustředil spíš na kvalitu než kvantitu? Co se však tomuto albu upřít nedá, je jeho prodejnost. Jen za první týden se prodalo přes 900 tisíc kusů, což překonalo rekord v prodejnosti "Watch The Throne".

Na desce se vystřídá mnoho producentů. Objevují se zde jména jako Polow da Don, Cool & Dre, Bangladesh nebo třeba Infamous. Stejně pestrý je i seznam hostů u mikrofonu, v němž nechybí například John Legend, Drake nebo Rick Ross. Hosti nejsou vždy zárukou kvality, nicméně na této desce platí opak. Wayne nepřišel s ničím novým, s ničím, co by bylo dost úderné. Jeho rap se umírnil a od začátku alba do jeho konce nepřijde moment, který by nadchl a hluboce utkvěl v paměti. Kupříkladu první singl "6 Fool 7 Fool" evokuje přílišnou podobnost s úspěšnou "A Milli". Druhým singlem, na který se také natočil videoklip, byl "John". Produkce šlape a Rick Ross svým rapem nad Waynem jasně vede. To samé platí i v případě další hostovačky. "She Will" a Drake ve skvělém refrénu. Poněkud odlehčeným trackem je "How To Love", ve kterém si Wayne zazpívá. Výsledek nezní vůbec špatně. Naproti tomu "How To Hate" s T-Painem a jeho příšerným auto-tune efektem se nedá poslouchat.

Co se Weezymu skutečně povedlo, je skladba "President Carter". Temný hudební podklad, který vytváří skvělou atmosféru, klidný rap a povedený text ("They shoot missiles and nukes, taking out such a pivotal group, the body count is the physical proof and they thought drugs were killing the youth"). V následující "It's Good" tvrdě odpovídá na Jay-Zho narážku na Birdmana v "HAM" a napadá také Beyoncé ("Talkin’ bout baby money, I got ya baby money, Kidnap yo bitch, get that how much you love yo lady money, I know you fake nigga, press yo breaks nigga!").

Ve výsledku je "Tha Carter IV" oproti minulé povedené trojce zklamáním. Wayne nahrál obyčejnou, nepříliš zajímavou desku, která postrádá silnější skladbu. To samé platí o jeho rapu. Uplynulý rok zkrátka patřil albu "Watch The Throne" od Kanyeho Westa a Jay-Zho. Wayne ho sice překonal v prodejnosti, v kvalitě ovšem nikoliv.