Dvojic v hip hopu rozhodně není málo. Jay-Z a Kanye West ale nejsou duo v pravém slova smyslu. O jejich zamotaném vztahu by šly napsat mnohastránkové analýzy, s jistotou je však lze označit za business partnery a hudební spolupracovníky. Jejich diskografie čítá desítky společných tracků, první skladbou bylo "This Can't Be Life" z Jay-Zho desky z roku 2000 "The Dynasty: Roc La Familia". Jay-Z byl Kayneho producentským umem ohromený tak, že další alba "The Blueprint" a "The Blueprint 2" svěřil z velké části právě jemu. Až poté Kanye vydavatelství Roc-A-Fella přesvědčil, že umí i rapovat a dnes lze Westa považovat už za většího umělce než Jay-Zho, svým způsobem jeho vlastního mentora.

Velkou otázkou před prvním poslechem společného alba "Watch The Throne" tedy bylo, jaké pozice vůbec na desce oba zastanou. Nakonec se naštěstí nejedná o dominanci ani z jedné strany a deska opravdu působí jako společný počin, i když někdy to přeci jen může zní trochu nuceně. Singl "Otis" je k promotion rozhodně nejlepším kouskem - oba rappeři se v něm výborně doplňují, rapují s úsměvem na tváři o naprostých blbostech, West opět exceluje ve vyhrabávání a používání soulových samplů, patriotické a nabubřelé video pak efekt maximalizuje. Podobně radostný track ale na nahrávce už nenajdete.

Otvírák "No Church In The Wild" dává hned vzpomenout na "808s & Heartbreak" a pochmurná nálada tvořená jednoduchými beaty se táhne celou délkou. Je škoda, že producenti tentokrát nehledali pěkné melodie jako na "My Beautiful Dark Twisted Fantasy", ale spíše jakési souznění industriálních a tribálních zvuků. Ne, podklady Swizze Beatze, Jeffa Bhaskera nebo Mikea Deana vůbec nejsou špatné, rozhodně ale nebudou pro každého. K dobru je nutné "Watch The Throne" určitě přičíst celkovou soudržnost alba, celá deska zní jako příběh a ne směska z desítek různých session.

Album se totiž nahrávalo převážně po hotelových pokojích po celém světě, kam si rappeři zvali své spolupracovníky (více jsem se tomu věnoval v příslušném komentáři hitparád). Intimní uzavřená atmosféra se tak do desky jasně promítla, vznikly tudíž (na Jay-Zho minimálně) nezvykle osobní skladby jako "New Day" o představě vychovávání syna, což je pro Jay-Zho velmi aktuální téma. Ten si svou divu na desku samozřejmě procpal, v "Lift Off" s paralelou vzletu interpretů a raketoplánu naštěstí Beyoncé není vůbec na škodu.

Dva featuringy si připsal Frank Ocean aneb nová r'n'b hvězda z grupy OFWGKTA (Odd Future Wolf Gang Kill Them All). Exceluje jak v již zmíněném intru, tak v pomyslném outru "Made In America". Po této skladbě pak přichází opravdu poslední stopa "Why I Love You", která sice trochu ničí kompaktnost nahrávky, je ale skvělá. Taneční sampl "I Love You So" od Cassius by asi čekal málokdo, navzájem si slovo předávající rappeři v něm ale září, stejně jako Mr Hudson v refrénu. A nejlepší skladba? "Murder To Excellence". Je obdařena nejvýraznější melodií, přechod do druhé části písně překvapí a produkce i rap jsou stoprocentní.

Měl jsem tu čest zrecenzovat dva předešlé počiny obou rapperů a nyní je tedy nutné přistoupit k ultimátnímu srovnání. Ano, bohužel "Watch The Throne" nedosahuje kvalit jejich sólovek. Slyšeli jsme lepší rapy, lepší produkce, na společné desce jaksi chybí bomba typu "Run This Town" nebo "All Of The Lights". Je to špatně? "Watch The Throne" je prostě jiné, zvláštní, každopádně rozhodně kvalitní tak, abyste mu dali aspoň šanci.