Ten podzimní den za moc nestál, od rána v práci, stres, zima a deštivé počasí, chtělo se mi spíš do postele než do klubu. Naštěstí jsem do té Akropole dorazil a dobře jsem udělal.

Pookřál jsem hned při vstupu do sálu. Natáhl jsem vůni indických tyčinek, přejel pohledem na vyhřáté zemi sedící diváky a pódium s Létajícím kobercem osvětlené svíčkami a bylo mi hned líp. Létající koberec je hudební skupina, kterou byste dnes zařadili prostě jako "bubínkáře". Fungují už sedm let a hudba a tanec jsou pro ně přirozeným nástrojem k navození transu a vnitřnímu uvolnění. Zakladatelem a hlavní postavou je léčitel, skladatel a hudebník Petr Piňos. I v Akropoli se nechalo pár lidí unést jejich rytmy, uvolnili se a tančili, koncert však patřil mezi ty klidnější a většina publika jen poslouchala. Létající koberec mě odnesl z města někam daleko v prostoru i v čase, uvolnil jsem se a poslouchal šamanské rytmy, které jsou v nás už tisíce let. Byly navíc decentně okořeněné moderními vlivy, klávesami a samplery.

Za projektem Floex stojí třiadvacetiletý výtvarník, skladatel a hráč na klarinet a další nástroje Tomáš Dvořáček. Na české elektronické scéně se jako muž v pozadí, schovaný za názvy projektů, pohybuje už několik let a letos v červnu vydal své debutové album "Pocustone". Kritika ho přijala výborně, ale je těžké ho popsat a někam zařadit. Odborník na škatulkování hudby - Josef Sedloň -říká: "Určitě je to downtempo, hudba s jazzovými prvky i s prvky soulu a v té flétně cítím chvílemi i folk. Je to mnohovsrtevná muzika, a to právě dělá projekt Floex originálním, proto může uspět i v zahraničí."

Floexí band tvoří vesměs muzikanti, kteří se podíleli i na nahrávaní desky. Většina z nich už má zkušenosti z jazzových bandů a pojí je důvěra v Tomášův talent. Floexí band připomíná jazzovou kapelu, jsou tam basa (s různými efekty), bicí, příčná flétna a klarinet. Když k tomu ovšem přičteme Floexovy specifické klávesové vyhrávky a samply, posouvá se vše mnohem dál. A když se při některých skladbách objeví na pódiu ještě zpěvačka Pavla Palánová, přestáváte vnímat čas. Málokterý band si dovolí dát zpěvačce v klubu takový prostor, Pavla však měla publikum ve své moci a perfektnímu zvuku v Akropoli se nedalo nic vytknout. Floexí band si citlivě a s humorem pohrával s náladou publika. Hudební plochy vytvářené klarinetem, flétnou nebo zpěvem se přirozeně prolínaly s lidmi v sále. Bezprostřednost a pozitivní vibrace Floexího bandu jsou jeho největší předností a sklidili u návštěvníků zasloužený spontánní potlesk. Stejně tak i způsob, kterým Tomáš koncert a přídavky uváděl. To nebyla image, Tomáš nemá image. Jeho image však není "nemít image", ale on skutečně je takové "vysmáté sluníčko". Jakkoliv to zní úchylně či infantilně, musíte ho vidět, abyste pochopili. Pokud chcete nahlédnout do budoucnosti české hudby, koncert Floexí bandu si nenechte ujít.

Floexí band a Létající koberec, palác Akropolis, Praha, 18.09.2001