Není to fér. Není fér, že na světě existuje někdo s tak neobyčejným hlasem vzbuzujícím tisícero pocitů. Pokud k tomu navíc ovládá i nenucenou komunikaci s lidmi a už na první pohled z něj srší aura plná pozitivizmu, to je teprve něco. Dívat se na Skye Edwards se tudíž stává celoživotní odměnou. Možná proto si návštěvníci rozhodli připlatit za lístek a přišli se podívat na současnou legendu trip hopu. Kdo by čekal, že se prostory v KC Vltavská naplní sotva z poloviny, musel být vyveden z míry. Ačkoliv tady v Česku vídáme Morcheebu s podivnou pravidelností, stále se najdou fandové, kteří si její set nehodlají nechat ujít.

"Blood Like Lemonade" - tak se jmenuje poslední deska londýnské trojice. Skye zvolila opět tematicky krvavě rudý hábit, jenž uhranul i dámskou část osazenstva. Ze zákulisí vyplula s lehkostí vánku a pak konečně otevřela pusu... Stačilo jen prvních pár tónů otvíráku "The Sea", aby se publikum uvolnilo a začalo se nepatrně kolíbat do rytmu. Zpočátku na hudebníky sice zírali návštěvníci bez odezvy jako tupé stádo - těžko říct, jestli ze šoku z krásy a přirozenosti, jež s sebou Skye přinesla, nebo z únavy po pracovním týdnu. Všechny otupělce naštěstí probrala hned třetí "Otherwise", která vzbudila nefalšované nadšení. Zpěvu se místo čokoládové princezny na moment ujali i její spoluhráči, avšak zněli jako soubor vypitých Němců z Oktoberfestu.

Skladby z nejnovější desky nijak nedominovaly, přestože se setlist z minulé návštěvy radikálně nezměnil. Co si budeme povídat, staré pecky jako "Slow Down" nebo "Friction" fungují stále na sto procent. Ačkoliv třeba taková balada "Crimson" z výše zmíněného alba patří na koncertech vždy k nejlépe zazpívaným a umocněným písním. Nově zazněla i rozverná coververze "Coming Into LA" amerického folkaře Arla Gutherieho. Kromě výborných songů však nechyběl ani tradiční přípitek tequilou, která trůnila na samplovacím pultíku. Od začátku byla plná jen z půlky, takže kdo ví, jak se kapela na koncert připravovala v zákulisí... Rozjetá nálada gradovala, když místní čuňata naučila Skye jedno sprosté (téměř až kanální) slovo - avšak bylo zvláštní, s jakou radostí jej zpěvačka následovně vykřikovala.

Oproti říjnovému koncertu však KC Vltavská postrádala více magické atmosféry, jakou Morcheebě dokázala vytvořit jinak snobská SaSaZu. Jeden z bratří Godfreyových si neodpustil ultra klišé poznámku o tom, že je Praha jedním z jejich nejoblíbenějších měst. Tomu se kousavě zasmála skupinka Francouzů - že by už tuhle hlášku kdysi slyšeli, akorát trochu poupravenou?

Toť ale bezvýznamné kaňky na pátečním večeru. Morcheeba poskytuje únik do jiných dimenzí a osvobozující odpoutání od reálného světa. Ach, to charizma! "Když člověk odchází z koncertu Morcheeby, má pocit, že neexistuje krásnější místo k žití než kulturní sál ve Vltavské," nechal se slyšet jeden z návštěvníků. Ano, i na potřetí to prostě stálo za to. Howgh!