Samael vnesli světlo, Keep Of Kalessin vichřici

Koncertu předcházely dvě poměrně zásadní změny. Akce se přesunula z nedávno uzavřeného Exitu Chmelnice do klubu Futurum, ale především se sestava na poslední chvíli rozrostla hned o tři interprety. Těžko říct, co za tímto krokem hledat. Jednalo se poměrně o neznámá jména, a byť kapely zahrály korektně, oslnivý dojem také nezanechaly. Je zřejmé, že velká část publika by raději uvítala koncert v původně zamýšleném rozsahu, kdy by hvězdy večera dostaly více hracího prostoru. To platí především pro Keep Of Kalessin a Melechesh.

Navíc minimálně švýcarské kapely Fluxious a Minkus, obě se honosící pohlednými zpěvačkami, žánrově do dramaturgie akce příliš nezapadaly. Prvně jmenovaní se pohybují na pomezí progresivnějšího rock/metalu, druzí naopak drhnou metalem načichlý hardcore. Ačkoliv se malá rachitická vokalistka snažila, co síly stačily, a její hlas nepostrádal potřebnou hrubost, obecenstvo na svou notu příliš nenaladila. Italští Dark End, kteří by se spíše měli přejmenovat na Old Cradle Of Filth Revival, vsadili především na divadélko. Ansámblu vévodil skřet za mikrofonem, který svými zmučenými grimasami a pódiovými rekvizitami zastínil hudební produkci. Z vystoupení trojlístku předkapel si zhruba sto padesát přítomných odneslo především příslib solidního zvuku pro hlavní vystupující.

Jako první své mačety nabrousili izraelští Melechesh. Kapela se pohybuje na pomezí black/death metalu využívajícího postupy a prvky orientální hudby. Již první tóny skladby "Illumination: The Face of Shamash" přenesly Futurum kamsi do starověké Mezopotámie. Kytarista zahalený v orientálním šátku, originální rytmika a postupy. Melechesh Ashmedi a jeho parta dokázali v průběhu vystoupení vystupňovat atmosféru na maximum a jako skutečný výbuch tlakového hrnce zapůsobil poslední vál "Rebith Of Nemesis". Kapela tentokrát působila mnohem jistěji a zanechala lepší dojem než při své lednové zastávce v Exitu Chmelnice.

O zaprodání se či zradě metalového undergroundu toho v případě Keep Of Kalessin ortodoxní fanoušci v diskusích napsali víc než dost. Po účasti v Eurovizi s odrhovačkou "Dragontower" si letos Norové střihli repete, tentokrát je dokonce podpořil vítěz ročníku 2009 Alexander Rybak. Pánové však zvolili netradiční přístup a publiku naservírovali extrémní sypačku "The Divine Land".

Kdo přesto pochybuje o síle Keep Of Kalessin, neměl si nechat ujít toto vystoupení. Norové na pódium vtrhli jako vichřice a ačkoliv jsme od nich jistě viděli instrumentálně lépe provedený set, síla a atmosféra tentokrát srážely do kolen. Zabijácká rychlost bicích, s rozmyslem vystavěné skladby se smyslem pro dobrou písničku, přitom nic neztrácející na variabilitě a nápaditosti. Obrovskou živelnost dodával setu frontman Thebon. Ač evidentně v rauši, vyhnul se jakýmkoliv buranským gestům a naopak veškerou sílu vložil do svého vokálního projevu. Netradičně jsme se dočkali i bubenického sóla, ve kterém Veger Larsen dokázal, že krom sypaček a kopákových koberců mu není cizí ani technická hra. Závěrečné včelíny "The Wealth Of Darkness" a "Ascendant" mě donutily k úsměvnému zamyšlení, že vlastně posloucháme kapelu, která je ve své domovině populární stejně jako v tuzemsku Kabát. Závěry o vyspělosti norského publika nechť učiní každý sám.

Samael se po takovéto smršti nenacházeli v záviděníhodné pozici. Přesto dokázali svým výkonem přeladit diváky na pomalejší a atmosféričtější vlnu. Hodně syntetický, chemický zvuk ke kapele nepochybně patří, domnívám se však, že v rámci elektrometalu je možné docílit masivnějšího výsledku. Především ze zajímavé kombinace bicích samplů a živých perkusí šlo vyždímat více. Atmosféru vystoupení dokreslovala podařená videoprojekce. Podle očekávání zahráli Švýcaři průřez svou dlouhou diskografií. Páteř setu tvořily skladby z nové desky "Lux Mundi", které živě neztrácí nic na síle.

Melechesh, Keep Of Kalessin i Samael nemohli tentokrát zklamat ani jednoho ze svých fanoušků. Škoda jen, že jich nedorazilo více. Na vině může být i skutečnost, že Izraelci a Norové již v Praze letos vystupovali. Přesto vystoupení v kvalitě, kterou jsme mohli vidět, by si zasloužila nepochybně větší návštěvu. Koncerty jsou pro lidi, takže nevysedávejte v hospodách a podpořte radši vaše oblíbence naživo.