Example si svým druhým albem pravděpodobně splnil sen o tom, jak se chtěl stát z undergroundového rappera mainstreamovým zpěvákem. Dvě singlové jedničky v Británii však jeho aktuální novinku "Playing In The Shadows" pasují na ještě větší komerční úspěch. Ale povedla se ta deska vůbec?
7/10
Example - Playing In The Shadows
Vydáno: 5.9.2011 (UK)
Celkový čas: 48:58
Skladby: Skies Don't Lie, Stay Awake, Changed The Way You Kiss Me, The Way, Natural Disaster, Never Had A Day, Microphone, Playing In The Shadows, Midnight Run, Under The Influence, Wrong In The Head, Anything
Vydavatel: Ministry Of Sound
S
"Won't Go Quietly" Example sklidil pravděpodobně větší úspěch, než vůbec čekal. Do ostrovní hitparády vyslal hned pětici hitových singlů, neúnavně koncertoval na festivalech i sólových turné a ještě stihl natočit albovou trojku "Playing In The Shadows". Je třeba uznat, že to není žádný líný hejsek, ale pracant, který si jde za svým a chce udávat trendy. Proto dost velká změna zvuku na nové desce není zdaleka takovým překvapením, jak by se mohlo ze začátku zdát.
Už pilotní singl "Changed The Way You Kissed Me" ukázal, že se Example rozhodl být ještě méně rapper a popař a ještě více
tanečník. Ale už vůbec ne tak rozjuchaný a plný dobré nálady jako třeba na singlech "Watch The Sun Come Up" nebo "Kickstarts". Nová kolekce je zvukově v podstatě koncepčním dílem, které sám zpěvák označil za
"temnou taneční bestii". Zvuková soudržnost je poměrně nečekaná - na každé(!) z dvanácti položek totiž spolupracoval s jinými producenty. Mezi těmi jsou například
Nero,
Skream,
Chase & Status či dokonce veteráni taneční scény
Faithless. Ucelenost nahrávky také podporuje fakt, že se Example oproti minulému albu rozhodl nevyužít vůbec žádného hosta a veškeré pěvecké a rapové party obstaral sám.
Vše výše zmíněné ukazuje, že měl Elliot vše pod kontrolou, a výsledek je přesně takový, jaký ho chtěl. Jenže i dotažený koncept má druhou stranu mince - různobarevnost a různorodost minulé desky vystřídala jen jedna poloha s mírnými úkroky stranou. Když se v "Midnight Run" ozve část refrénu, která připomíná "Video Killed The Radio Star" The Buggles, jako by najednou vysvitlo sluníčko. Ale jen na okamžik. Pozitivnější chvíle nastanou už jen v hymnické "Microphone" a závěrečné pomalé "Anything".
Example sice natočil taneční desku, z níž v Británii už vyšly dvě singlové jedničky, ale nejedná se o jednoduchou hudbu do klubů, která má za úkol jen roztančit osazenstvo. Zpěvák a rapper se na ní pustil do temnější části své mysli a je to z ní setsakramentsky znát. Ale že je jinak něžný kluk, je poznat třeba z bonustracku "Lying To Yourself", v němž nepotřeboval žádného producenta a vystačil si pouze s klavírem. Škoda že jeho nejintimnější písnička s dusným vztahovým textem na desce nemá své místo.
Elliot se od svých kolegů také dost liší tím, že naživo je prý mnohem lepší než z desek. Vyzkoušet to naštěstí budeme moci i my, někdy v únoru příštího roku by měl v rámci evropského turné vystoupit i v Česku.