Ahoj, Thomasi. Hele, je pro mě docela divný mít rozhovor s někým, koho nemůžu vidět, tak mi, prosím, prozraď, kdepak teď jsi a co jsi dělal, než jsem ti zavolala?

Máš pravdu, je to fakt divný, si klábosit takhle po telefonu s někým, koho neznáš. Před chvílí jsem seděl na svém skůtru Vespa a jel do obchodu s deskami. Teď jsem zrovna na místě a vybírám si nějaké nahrávky. Potom si dám snídani.

Snídani? Teď je spíš čas oběda.

Vždycky snídám hodně pozdě, vstanu a několik hodin počkám, než se žaludek přihlásí, a pak si dám něco k snědku.

Jaký desky si vůbec chceš koupit?

Přijel jsem si pro desku kapely, která se jmenuje Celebration, a ještě nahrávku The Death Set, to je americká parta, která s námi v zimě pojede na turné jako support. Zrovna dneska vydali novou desku, tak si ji chci poslechnout.

Zpočátku, když jsi mi nezvedal telefon, jsem si myslela, že budeš ještě někde spát, tvůj parťák z kapely, zpěvák Arnim, měl včera narozeniny, to bylo asi divoké...

Vůbec ne! Do postele jsem šel včera hodně brzo. Stavil jsem se za Arnimem už odpoledne, dali jsme si kafe a dort. Takže když nad tím přemýšlím, nebyl to žádný sex a ani rock and roll. (smích)

Tak to jste hodní kluci.

Ano, ano. Jsme velice slušní a milí. (smích)

Včera byl vůbec velký Beatsteaks den. Představili jste světu svůj nový klip k singlu "Automatic". Znovu je to live video, znovu z koncertní arény Wuhlheide, znamená to stejně jako před třemi lety předzvěst nového DVD?

(zdráhavě) Noooo, vlastně ano. Chtěli bychom vydat na podzim DVD z koncertu ve Wuhlheide, ale zatím to nemá žádné konkrétnější obrysy. Ale u "Automatic" jsme natočili dvě verze, jednu, co je na albu "Boombox", druhou nám produkoval jeden anglický producent. Takže klip k první verzi jsi už viděla, druhé video je točené uvnitř a bude se v něm cvičit jóga a objeví se v něm lidi, co umí neskutečné věci se svými těly. Vydáme ho asi za dva až tři týdny.

Co se týče vašich videoklipů, skoro všechny jsou k popukání. Nemáte vůbec žádný problém si ze sebe dělat legraci.

Víš, nebereme se moc vážně, takže pro nás není problém dělat legrační videoklipy. Nevadí nám, že jsme někdy za voly. V "Hey Du" jsem hrál soudce, a to byl můj sen. Vždycky jsem si přál být ten nejmocnější muž, v klipu jsem si zahrál i zloděje a byl jsem za ty role moc rád.

V úterý poprvé zahrajete českému publiku nové songy z alba "Boombox". Už ale máte zmapováno, jak na nové fláky reagují němečtí fans, jak se songy chytly?

Nejlépe fanoušci reagují právě na "Automatic". Dobře se uchytilo i "Cheap Comments", ale asi nejoblíbenější u fanoušků je "Milk & Honey", se kterým ale máme docela problém. Někdy totiž "Milk & Honey" zahrajeme úplně skvěle a jindy je to fakt bída. Jo, taky jsem zapomněl na "Under A Clear Blue Sky", ten se taky chytil moc dobře.

Loni během koncertu v Praze jste už fanouškům představili song "Alright", tehdy se ale jmenoval "Shit And Shine", kromě názvu jste změnili razantně i text. Jak dlouho mají vůbec Beatsteaks jeden song ve výrobě, než se jim finálně hodí na album?

"Alright" jsme přejmenovali, protože "Shit And Shine" je název jedné americké kapely a nepřišel nám ten název příliš vhodný. Když jsme ji loni hráli, už tehdy patřila k tomu staršímu. Je to asi první píseň, kterou jsme tehdy napsali, je stará už tři roky. Hodně nás baví nahrávat dema, ze kterých si postupně vybíráme, takže mnoho songů má za sebou dlouhou a trnitou cestu. Jasně, máme písně, co jsme napsali fakt rychle, ale taky ty, jejichž dokončení je hodně nejisté.

Vaši desku "Limbo Messiah" jste natočili v GaGa studiu v Hamburgu, abyste měli větší klid. Utekli jste i při nahrávání "Boomboxu" pryč z Berlína?

Ne, tentokrát ne. Celou desku jsme nahráli v naší zkušebně v Berlíně. Vznikly tam texty, hudba, úplně všechno.

Během éry "Smack Smash" jste vydali DVD dokument o vzniku vaší kapely, éra alba "Limbo Messiah" zase nabídla jedno z nejvtipnějších making of nazvané "Demons Galore". Co dostali fanoušci od vás tentokrát?

Rozhodli jsme se netočit žádný bonusový disk navíc. Dostali jsme nápad udělat vlastní televizní program pojmenovaný Beat TV, kterou si můžou fanoušci spustit na naší stránce. Natáčíme různý rozhovory, scénky a další věci. Navíc jsme potkali několik schopných lidí, kteří naši myšlenku kreativně podpořili, takže si během natáčení užíváme hodně srandy.

Ve vašem posledním klipu jsem si nemohla nevšimnout, že vaše publikum je hodně mladé. Poslouchají vás ještě týpci, co zažili vaše začátky v roce 1995?

Někteří z nich zůstali, pořád s námi jezdí na koncerty a poslouchají nás, pak jsou i hnidopiši, co na nás nadávaj', takže je to jinak padesát na padesát.

V porovnání s vašimi začátky chodí na vaše koncerty teď hlavně holky, trochu změna, ne?

Je to tak, na naše koncerty chodí více holek než kluků, a to je dobře, protože holky, co jdou na koncerty, přitáhnou i svoje chlapy. A navíc máme úchvatný pohled do prvních řad.(smích)

Nedávno se objevila zpráva, že váš song "House On Fire" bude na soundtracku k filmu Transformers. Líbí se ti ten film a co vůbec preferuješ za snímky?

Mám rád staré francouzské filmy, Transformers se mi nelíbí, na tom filmu mám rád jenom hudbu. Vím, že některým klukům v kapele se ten film líbí, ale znáš to, každý má jiný názor.

Koukala jsem se na váš letní rozvrh koncertů a moc jich v plánu nemáte. Co budeš během léta dělat?

Já osobně se budu snažit trávit co nejvíce času se svou přítelkyní.

Dneska končí v Česku školní rok, tak se tě musím zeptat, jak vzpomínáš na svá středoškolská nebo vysokoškolská léta?

Neměl jsem školu moc v lásce. Takže jsem byl fakt rád, že jsem z ní vypadl a na univerzitu mě ani nenapadlo jít. Ve škole jsem hodně kecal, takže mě učitelé neměli moc rádi.

Vyrostl jsi během těžké éry, kdy byl svět rozdělen na východ a západ, ale je něco, co ti z té doby chybí?

Nechybí mi vůbec nic. Upřímně, zrovna já jsem jediný z kapely, kdo vyrůstal v Západním Německu. Ale jsem rád za pád zdi, protože bych jinak nikdy nepotkal kluky z kapely a navíc můj život by asi nikdy nebyl tak dobrý, kdyby byl svět pořád tak bolavý.

Každý, kdo jede do Berlína, ví, že se má kouknout na zeď, Braniborskou bránu a další. Ale řekni mi ty, jako chlápek z Berlína, co bych měla vidět za místo a není tak moc známý?

Měla bys navštívil Sony Center a projít se od něj k památníku židovských obětí až k parku, kde si můžeš sednout na trávu, dát si kafe, relaxovat a pozorovat Sprévu. A pak si taky můžeš udělat výlet autem k jezerům na východní straně Berlína.

Nějaký čas jsem v Berlíně žila a navštívila i vámi opěvovaný Kreuzberg. Přišel mi ale jako hodně nebezpečné místo, zejména okolí stanice Kottbusser Tor, nepředpokládám, že je to zrovna nejlepší místo k bydlení...

My bydlíme v Neuköllnu, ale i v Kreuzbergu a Friedrichshainu, v těch klidnějších částech samozřejmě. Podle mě nejnebezpečnější místo je Lichtenberg, kvůli převládajícímu rasismu. Hodně z Němců, co tam žijí, jsou velcí rasisti. Kdybych mohl na Berlíně něco změnit, byl by to převládající rasismus v hlavách některých občanů.

O Berlínu se říká, že je multi-kulti...

Nikdo o sobě v Berlíně nemůže prohlásit, že má rád multi-kulti. Hodně kultur mezi sebou bojuje a má šarvátky. Ale jinak je Berlín ten nejlepší mix všech kultur.

Vaše video "Milk & Honey" začíná v rádiu. Posloucháš ještě rádio nebo jsi stejně frustrovaný z té hudby, co pouštějí, jako řada z nás?

Jsem trochu znechucený z rádií, protože se tam hrají pořád stejné věci. Ale zase je tady hodně internetových rádií, které si rád poslechnu.

Hele, co budeš dělat po tom, jak spolu domluvíme? Desky už mám koupený, snídani taky, teď si asi sednu zase na svou Vespu a pojedu domů poslouchat hudbu a k tomu snídat.