Bad-ass retro soulový soundtrack velkoměsta

22.02.2011 05:00 - Lukáš Boček | foto: facebook interpreta

Je trošku smutné, že na poli mainstreamu jsou glorifikováni interpreti, kteří jsou od přírody muzikální, soběstační a zároveň originální jako protipól většiny vyumělkovaných produktů, za kterými stojí především mocná vydavatelství. Přitom by to mělo být samozřejmé, stejně jako u "The Lady Killer" Cee Lo Greena.
9/10

Cee Lo Green - The Lady Killer

Skladby: Lady Killer Theme (Intro), Bright Lights Bigger City, Forget You, Wildflower, Bodies, Please (Feat. Selah Sue), Satisfied, I Want You, Cry Baby, Fool For You (Feat. Phillip Bailey), It's Ok, Old Fashioned, Lady Killer Theme (Outro), F**k You (Bonus Track)
Vydáno: 29.11.2010
Celkový čas: 45:49
Vydavatel: Supraphon
"Lady Killer" od Cee Lo Greena, mistra překračování mostů mezi dříve a nyní, je, alespoň co se hudby týče, krásným a konejšivým příkladem toho, že populární hudba má stále velké talenty. Talenty, kteří mají hudební cit, muzikálnost jim koluje v ryzí formě v krvi (a hlasivkách), dokážou ji zužitkovat bez zbytečně okatých gest a kterým nestačí jedna žánrová škatulka, rádi si mezi nimi tvoří malé tunely, a vytvářejí tak velké propojené celky. Přesně taková je i retro-soulová moderna poloviny Gnarls Barkley.

Thomas Callaway se nebojí líbit se. Jeho písničky dokážou být radostné, hravé, lehké a přesto se vám místy bude chtít smutnit nebo ronit slzy ("Cry Baby"). Stejně jako dokáže hrábnout do strun dokáže také napnout struny vašich emocí pomocí textů, smutných retro melodií částečně v duchu zpěvačky Duffy, ovšem Cee-Lo má oproti ní dar vyhnout se propadlišti patosu a nespoléhat se pouze na minulost. V jeho písničkách se totiž objevují i prvky zcela cizorodé, v "Bright Lights Bigger City" využívá výrazného beatu a bicími nechává vzpomenout na hit "Crazy".

Cee-Lo vás svou hudbou provede mezi noční září mrakodrapů a chvíli budete mít i dojem, že jste se ocitli uprostřed černobílého filmu. Nejvíce to pocítíte v "Old Fashioned", která nemohla dostat příhodnější název. Na desce není jediný track, jenž by si nezasloužil zmínku. Ať už jsou to propracované svižnější songy s nádechem dob minulých ("It's Ok"), nebo emotivní, přesto ne ucourané, hymny (ne)zamilovaných "Wildflower", "I Want You", "Satisfied" nebo jednou již zmiňovaná "Cry Baby". Toto kvarteto tvoří popový základ desky a kromě bezchybného zpěvákova projevu a hitové konstrukci zaujme i smyčci a dechovou sekcí. Díky tomuto výběru nástrojů nahrávka zní jako nablýskaná hudba do klasické bondovky, ale naštěstí chybí jakákoliv sterilnost.

Dar napsat jednoznačný hit se projevil u singlu "Fuck You" (v umírněnější verzi "Forget You"), kde kromě jednoduchého refrénu zaujme i nevybíravý a svěží text s odkazy na videoherní kulturu. Povedla se i uvolněná "Please", kde si zahostovala Selah Sue a skladbě poskytla výraznou dávku ženského charismatu. Na "The Lady Killer" je hned několik věcí, které z desky činí skvělý zážitek - čistá radost z hudby, pestrost, nadhled a skutečnost, že Cee Lo Green se svými spolupracovníky vidí dál (jak dozadu, tak dopředu) než jeho konkurence.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY