Vítejte u přílohy MusicServeru Podzem, dvanácté v tomto roce. Naši hudební scénu opustil časopis Rolling Stone - tedy jeho česká mutace - a co jsem tak překvapeně zaregistroval, skoro nikomu to není líto. Máme ostatně místo něj nový časopis Show!, prý společenský magazín s důrazem na hudbu. Docela jsem na něj zvědavý, ale ne teď, tak za rok. Mně osobně připadne, že je pro něj na domácí scéně ještě méně místa než bylo pro RS. Ale třeba redakčnímu kolektivu, který i za tu krátkou dobu existence stačil vyvolat hru na škatulata i v jiných redakcích, jejich úmysl vyjde. Že jste viděli reklamy, a proč se o tom vůbec zmiňovat tady na hudebním serveru? Asi máte pravdu, to já jen tak, aby řeč nestála. Tak pojďme jinam. O tom, že pořekadlo na téma "kdo nesedí v koutě, najdou ho," platí i v hudbě, se snad už dostatečně ví. Spousta domácích kapel koncertuje v zahraničí, mnohé i venku vydávají. Spousta informací, které zde prezentuji, to jasně dokazují - stačí si přečíst dnešní novinky, které mi přišly od brněnské kapely Insania. Přesto se ještě spousta muzikantů tváří, že zrovna oni se stali obětí neprůstřelné mafie, která brání jejich skvělému talentu proniknout blíže k lidem a úspěchu. Že všichni ostatní mají známosti a zrovna jim nevyšla deska prostě jen proto, protože nikde nikoho nepodplatili. Mnozí se vymlouvají i na žánry, ale praxe opět dokazuje, že o tom to není. Nedávno jsem ale narazil na alternativní skupinu, která si mi stěžovala, že by potřebovali více hrát. Ptal jsem se jich, proč tedy nehrají. Vypadlo z nich, že prý není kde. A když jsem se podivil a pravil, že klubů a jiných prostor k hraní jsou spousty, tak z nich vypadlo, že nikde nemají peníze. A už jsem byl doma. Částka , kterou jak jsem se dozvěděl, požadují za koncert, je totiž v řádech několika tisíc korun, ačkoliv průměrná návštěva jejich koncertů se pohybuje maximálně v rozmezí 50-100 lidí... Komentovat to dále nebudu. Ale už si to konečně přiznejme, přátelé, každý je tam, kde si zaslouží být, a kde sám chce být. Protože pokud tam náhodou není, asi pro to moc neudělal.

Tonda Kocábek

V Radimi bylo pěkně

Festival s poetickým názvem Festival pod hvězdami v Radimi u Peček jsem zde nedávno anoncoval. A i když v titulku říkám, že bylo pěkně, bohužel to neplatilo o počasí, které jako by se chtělo pomstít. Odrazilo se to pochopitelně na návštěvnosti. Takže nespokojení byli hlavně organizátoři - mezi diváky jsem se nesetkal s nikým, komu by se zde nelíbilo. Celá akce se odehrávala v areálu zámeckého parku, kde by za slunečného počasí muselo být ještě úžasněji, než bylo takto. Ale ani občasné mrholení nevadilo. Viděl jsem jen druhý den - ten první se vystoupení prý docela vydařilo skupinám Medvěd 009, Původní Bureš a Vypsaná Fixa, ale hvězdami s jednoznačným ohlasem se stali Sto zvířat. V neděli, kterou jsem si užil já, byl povedený blok skoro všech zúčastněných - zaujali i spíše menšinově orientovaní Janota 1935 či Houpací koně, vesele se tančilo při vystoupení černošických Timudej, jejichž nové skladby jsou ještě z úchylnějšího kalibru než ty starší. Největším překvapením se asi stal blok v podstatě neznámé skupiny Cvrkot Band. Naprosto přesvědčivé a s lehkostí hrané funky, vynikající instrumentální schopnosti, sehraná dechová sekce a razantní osobitý frontman. Proč na spoustě festivalů vystupují stále tatáž jména, když u nás existují i takovéhle party, je jen záhadou. Nejvíce se asi tančilo na Garage. Tony Ducháček, pravda, nebyl o nic střízlivější než jindy (spíše naopak) a občas zapomínal či komolil texty, ale jinak měla kapela docela slušný odpich. Jen mi dojem trochu zkazil přídavek - svahilština v "Passenger" od Iggyho Popa mě nebaví (když si Tony netroufá na text v originále, proč nenapíše text český ) a fonetická "výslovnost" titulního sloganu už vůbec ne; ovšem udělat z jednoduché křehké písničky "Muchomůrky bílé" desetiminutovku, mi nepřipadalo šťastné mnohem více. Závěr celého festiválku patřil Nahoru po schodišti dolů bandu - a ti se zhostili své role na jedničku. Repertoár z nové desky je velice povedený, takže ho na koncertě doplňuje jen několik málo osvědčených hitů (třeba Garage hrála z poslední desky jen asi dvě nebo tři skladby), kapela na pódiu šlape a rozhýbat publikum jí nečinilo sebemenší potíž. Doufám jen, že téměř jistý finanční prodělek organizátory neodradí od dalšího ročníku, podobných malých festiválků je (na rozdíl od těch megalomanských) stále potřeba jako chloridu sodného.

Novinky u Insanie

Brněnská "astrální hydra" (jak se sami titulují) Insania & Aristocracy Of New Outlaws nezahálí. V květnu se vrátila z dvoudenního festivalu v Budapešti a v současnosti se chystá na další hraní za hranicemi - tentokrát se jedná o festival v Itálii. V srpnu se skupina odebere do studia, kde by mělo vzniknout další řadové album. Pracovní název má zatím "Demonic Hippies" a Insania si na něj pozvala několik hostů, krom afrických bubeníků třeba slečnu Hanku z respektované formace Forgotten Silence. Mimo nového hudebního materiálu by se na albu měly objevit i čtyři klipy a záznam koncertu Insanie s dětským sborem (##!!!###)

Na Střeleckém ostrově budou k mání nejen filmy…

Tak jako každé léto v posledních letech, i letos je na pražském Střeleckém ostrově provozováno letní kino. Mimo to se zde však každý pátek také konají koncerty. Krom vystoupení nejrůznějších bluesově laděných spolků se v programu vyskytují i jména jako Vltava, Pavel Fajt nebo Vášovi Ty Syčáci, ale i třeba Garage či Wohnout. Jako nejbližší termín mohu doporučit Václava Koubka 15.6. Zároveň zde najdete i souběžně fungující a do pozdních hodin otevřenou hospůdku. Více informací naleznete tady

Šarközi nově a jinak

Jak jsem zde v minulosti informoval, pražské Šarközi před časem opustil bubeník Petr Vizina, který se rozhodl věnovat už jen skupině Traband. Poslední koncert s ním, ale i s houslistkou Klárou Valentovou, odehráli Šarközi v únoru. Ovšem v současnosti už skupina působí v nové sestavě. Katku Šarközi (zpěv, kytara) doplňuje respektované jméno především z jazzové scény - baskytarista Alex Charvát (jeho úžasná znělka TV show "Banánové rybičky" mě fascinuje asi desetkrát více, než pořad samotný). Kytarista Renda Pařez už v minulosti se Šarközi hrával jako host a jinak si ho můžete pamatovat i z kapely Činna. Na kvarteto vše doplňuje bubeník Radim Szkandera. A asi překvapením pro ty, kteří znali původní, z velké míry akustickou podobu skupiny, bude skutečnost, že sestava nová míní hojně využívat samply a zvukové smyčky.

Nová skupina Slávka Formana

Čtyřicetiletý houslista mohutné postavy, který v minulosti hrál s kdekým (jmenujme třeba Pepu Nose či Jakuba Nohu, a který je v současnosti zároveň členem skupiny Původní Bureš, si založil svou vlastní kapelu. Vznikla v Litoměřicích, jmenuje se Performance a kromě Formana ji tvoří zpěvačky Alena Bartáková a Ilona Ottmarová, kytarista Richard Špitt, klávesista Arnošt Minář, baskytarista Jiří Růžek a bubeník Milan Široký.

A bude hůř... shánějí bubeníka

Pražská pub-punková, nebo jak říkají oni "underpunková", formace A bude hůř..., která se v poslední době koncertně docela rozjela díky starostlivému opatrování agenturou Zelený tulipán (která funguje při knižním vydavatelství Maťa) naléhavě shání bubeníka. Žádný konkurs prý vyhlašovat nebude, případní zájemci mohou volat buď Vaška na tel. 0602/120497 nebo Davida na tel. 0608/040201.

Podzemní Nevermore aneb jak jsem nebyl na narozeninách Radia 1

V pátek 8.6. proběhla na pražském Výstavišti akce k oslavě desátých narozenin Radia 1. Jen abych upřesnil, dodám, že se jednalo o desetileté výročí pod zmiňovaným názvem, jinak tato radiostanice existuje ještě o půl roku déle - ty opravdu desáté narozeniny proběhly jako soukromá oslava loni na podzim a hrál na nich DJ Béla N. (a ne skupina -123min., jak mimochodem mylně informoval časopis Tripmag). O tom, jak hráli velice zřídka vystupující křehce akustičtí Colorfactory či taneční Ohm Square vám nic nepovím, neb jsem to neviděl. Shodou okolností jsem totiž musel být ten večer mimo Prahu. A tady se dostávám k nadpisu tohoto odstavce. Asi mnozí možná znáte pravidelnou rubriku časopisu Reflex. Možná taky někdy přemýšlíte stylem "Tohle by si zasloužilo Nevermore…", protentokrát si dovolím prezentovat jeden svůj aktuální tip. Dal by se shrnout do sloganu (nebo Murphyho zákona?) "Čím schopnější pořadatel, tím problematičtější má ochranku".
Do Prahy jsem se vrátil okolo druhé hodině ranní, a i když jsem věděl, že koncertní program v té době skončil, přece jen se dalo předpokládat, že tam ještě prázdno nebude, protože až do rána měli dýdžejovat DJs Radia 1 (tj. mí kolegové, neb na této stanici také bezmála osm let působím). Chtěl jsem je jen pozdravit, něco popít a zase jít. Se ženou a kamarádem jsme tedy dorazili na Výstaviště krátce před půl třetí a potkávali proudící davy opouštějící halu. U vchodu stáli nasupení chlapci v bundách Security. Slušně jsem se jich dotázal, zda-li se ještě vybírá vstupné, protože já jsem lístek měl, ale můj doprovod nikoliv. Dostal jsem velmi agresivně řečenou odpověď ve stylu: "To si myslíš, že bysme tady šaškovali, kdyby se nevybíralo???" Trochu mě to zaskočilo, protože v půl třetí ráno jsem si lístek na akci, která trvá od sedmi od večera, ještě nikdy nekupoval, nicméně jsem se opět slušně dotázal, kde tedy můžu lístek koupit. Odpověď byla ve stylu. že to nevědí a nezajímá je to… To mě trochu zarazilo a důrazně jsem se opět zeptal, jestli když po mně chtějí v půl třetí ráno lístek, mi mohou říci popř. zjistit , kde se dá koupit. "To je tvůj problém. Měl sis ho koupit v předprodeji," zněla doslovná odpověď, která mě uzemnila. Zbytek mi navrhoval, abych zašel dovnitř, že se půjdou projít a třeba za půl hodiny si dáme sraz, ale nějak mě chuť přešla. Jeli jsme domů. Druhý den jsem potkal kamarádku, která na akci byla. Ještě dříve, než jsem jí vše stačil vylíčit, vyprávěla mi historku, jak k ránu opouštěla halu a byla náhodným svědkem dost ostré hádky, kdy se jacísi lidé dohadovali s ochrankou, která je nechtěla pustit zpět dovnitř, poté co na chvíli vyšli ven na vzduch. Když se dotazovali, proč jim nebyla dána vrácenka nebo aspoň třeba razítko, ochranka se prý zmohla jen na několik vulgarit… Zdravím tedy pořádající agenturu 10:15 promotion a doufám, že si příště nenechají od někoho kazit svou jinak perfektně odvedenou práci. Vlastně zdánlivě o nic nejde - byla by to prostě jenom škoda.

...a závěrečná třešnička na dortu...

Kdo byl na jejich koncertě v Divadle Archa, ale i ti, kteří viděli třeba vystoupení v Míčovně Pražského hradu či Lucerně, mi jistě dají za pravdu, že vystoupení nottinghamských Tindersticks je opravdu jedno z nejlepších, které můžete navštívit. Naposledy do Čech zavítali před čtyřmi lety,a opět se v pražském Divadle Archa objeví 20.10.2001. Kdo si je nenechá ujít, jistě neprohloupí.