KLIP NOVINKA
Karen Elson - The Truth Is In The Dirt (2010)

Jak to vidí Martin Evžen Kyšperský...
Písnička mě baví víc než klip. Ve videu není nic otravného, nic přes čáru, ale ani nic výrazného, a Karen nemá takové charisma, ačkoliv je to moc pěkná holka. Hodně mi to připomíná klip The Cardigans - "Don't Blame Your Daughter", který je ale v tomtéž geniální. A těžko říct v čem. Možná charisma, ale určitě prostě lepší, zkušenější filmaři. Dá se v tom rochňat, když to máte rádi: krajky, uschlé kytky, rozmazaný make-up, všelijaké staré haraburdí, zubatá obchází, svíčky... a přitom je to pořád s takovým tím mrknutím oka, že jde o stylizaci a zábavu. Nepřepnul bych to, nevypnul, ale podruhé už asi jo. A těší mě, že zní současný pop takhle. Se skřípavou kytarou a rytmem, ve kterém zařezává kytara na druhou. To je fajn!
KLIP STAŘENKA
R.E.M. - Pop Song 89 (1989)

Jak to vidí Martin Evžen Kyšperský...
Tohle video je parádní. Stipe má ještě dlouhý vlasy, takže si jej trošku můžete plést s Iggym Popem, holky jsou hubený a polonahý, je v tom zvláštní napětí... A videa s choreografií mají šmrnc. Ony jsou krásky, on má neuvěřitelnou magii, zase to slovo - charisma. Vypadá to jednoduše, ale klip je skvěle nasvícený i sestříhaný, krásná práce, ačkoliv je to v něčem punk, nebo spíš punk-art. A že tam nejde o nějaké řečičky o lásce, to poznáte podle kousků textu taky. Písnička je skvělá a úplně srší energií, strávil jsem s R.E.M. spoustu hodin a miluju je. A tuhle desku nemám. Půjdu po ní, není úniku!
KLIP CZ/SK
Prouza - Čelem vzad (1990)

Jak to vidí Martin Evžen Kyšperský...
Duch doby. Utíká to, ale devadesátá léta už jsou pořádný retro. I kdybyste nevnímali, že obrazy a barvy z kamery vypadaly jinak, i kdyby na vás nevanula strnulost kulis, podobná té z televizních pohádek, tak vám dojde, že takhle už dnes nikdo nevypadá. Že si kluci v kapelách nedávají ani do ucha náušnici, ani si nestahují vlasy pomádou dozadu. A ten zadumaný mladý muž v existenciálním ohni má bílou košili stejného střihu jako Michael Stipe ve slavném klipu "Losing My Religion". A je vidět, že s tímhle videem si dali hodně práce, a atmosféru rozhodně má. Nemuselo být na začátku nemluvně pod mostem a na konci starý bezdomovec - to mě trošku podceňujou -, ale na to, že má klip téměř osm minut, zpěvák pohybuje pouze víčky a sanicí (ostatní členové kapely ani to), všechno jede. Minimalismus, soustředění a energie. A na rozdíl od cukrové vaty, jako je Tomáš Klus, Marek Ztracený a podobně, tohle mi něco říká. A čekalo to tam dvacet let, ale dorazilo to, a já jsem rád, že jsem poznal Prouzu.
Martin Evžen Kyšperský doporučuje...
Sleepytime Gorilla Museum - A Hymn To The Morning Star (2004)
Nemá smysl k tomu něco dodávat. Já neposlouchám metal. Možná proto, že nevypadá častěji takhle. Leckdo to neskousne... Nevím, co si o tom myslet.. satanisti, humoristi...??