"Vampire Weekend jsou jednou z kapel, které budou zanedlouho po zásluze zapomenuty jako neinvenční, neobohacující, jako zaseklé a plačící nad rozlitým mlékem," shrnul před dvěma lety eponymní debut těchhle retro-pozitivních Američanů Radek Hendrych a byl to jeden ze-snad-mála případů, kdy se redaktor musicserveru prostě spletl. Na Vampire Weekend se totiž vůbec nezapomnělo. Naopak se na jejich druhou desku i docela netrpělivě čekalo. A když "Contra" vyšla, zapomnělo se ve finále na všechny ty škarohlídy. Miroslav Böhm se o ně v hlavní recenzi jen lehce otřel a na stvrzení svých slov albu udělil téměř maximální hodnocení. Pět našich dalších redaktorů bylo už zdrženlivějších, i tak ale celkové hodnocení nahrávky pod průměr nezapadlo. Osmašedesát procent.

---

Tomáš Bláha - "Contra" zní jako rozlíté vodovky na keňské bongo (8/10)
Vztah ke kapele: Když pořád prší, přijde mi slunce a letní pohoda jako ten nejlepší nápad.

Od prvních tónů znějí jako naivní hošík, kterej věří na lásku na první pohled. Roztomilé a svým způsobem i tak pozitivně nablblé. Nemusí přemejšlet nad tim, co včera na tý kalbě dělal za prasárny, protože jednoduše nekalí. Vulgarismy používá jen tam, kde by normální člověk střílel. Pozitiva hledá i na úmrtí v rodině. Jsou lidi, co vás svým věčným pozitivistickým přístupem po chvíli začnou srát, Erza Koenig a jeho kámoši ne. Ve všem tom slušnáctví nejsou nudným společníkem, do kterýho se každej rád naváží. Mají rádi Afriku a její kulturu. Ale spíš jen tu pohlednicovou. Chtějí vidět jen to hezké. Na extrémní složitosti si nikdy nepotrpěli. Jejich hudba zní jako rozlité vodovky na keňské bongo. Kdo v muzice pokaždé nehledá vyhrocené konflikty, bude tady spokojený. Teda jestli nepočítáte za konflikt jejich popu s ideologickou nezávislostí, za kterou se krčí. Po debutu se už žádné překvapení nekoná, ale to nás pořád musí někdo překvapovat, aby nahrál dobrou desku ? Nemyslim si, protože i podruhé mix kytar a Afriky zní jako osvěžující kokteil, kterej nám připomene, že léto už je za dveřma.

Jakub Malar - Krize druhé desky se nekoná! (8/10)
Vztah ke kapele: V pozitivně komplikovaném vztahu.

Ke skupině Vampire Weekend mám zvláštní vztah - trvá mi vždycky dlouho, než ocením kvalitu jejich snažení. První album jsem poslechl dvakrát a dal stranou. K desce mě zpátky přitáhnul singl "A-Punk", kterému nešlo minulý rok uniknout (pokud jste se zrovna nenacházeli v Česku) a zjistil jsem, že mě ta nahrávka vlastně baví. K desce "Contra" jsem už přistupoval s tím, že si ji budu muset poslechnout víckrát, abych do ní pronikl. Nejde o to, že by Vampire Weekend hráli náročnou hudbu, naopak je to vcelku jednoduchý indie pop okořeněný africkými vlivy, ale zkrátka mi to všechno splývá. Až po nějakém čtvrtém poslechu se mi vylouply hitovky jako "Giving Up The Gun" nebo "Cousins". Nová deska je oproti prvotině mnohem klidnější a snad jediná "Cousins" trochu připomene "A-Punk", ale přesto jejich hudba i nadále zůstává rozpustilá, pozitivní a chytlavá. A i když si to vyžádá více poslechů, v případě VW se to určitě vyplatí.

Honza Balušek - Sladší než cukr (7/10)
Vztah ke kapele: Nejdřív jsem znal jen jméno. Pak mi bylo špatně z jejich singlu "Cousins". A pak mě uhranul singl "Giving Up The Gun".

Vampire Weekend jsou pravým příkladem toho, že být nezávislý vůbec nemusí znamenat nedělat komerční muziku a neprodávat mraky desek. Ve skutečnosti je jejich druhé album tak pozitivní a sladké, že mě, přesvědčeného ultrapopaře, hned první poslech málem přinutil tu cukernatost přehlušit nějakým alternativním hlukem. Jak už to ale bývá, další poslechy většinu negativních pocitů rozmělnily. Zůstala jen pachuť ze singlu "Cousins", který mi kytarovými vyhrákami a nervním zpěvem stále leze na nervy. Je mi divné, že jedna a tatáž kapela dokáže nahrát takovouhle otravnost a zároveň úžasnou píseň, jakou je "Giving Up The Gun". Ta pro mě splňuje všechny parametry vybroušeného popového diamantu a nepředpokládám, že by se mi v budoucích letech její poslech omrzel. A zbytek desky? Ten je v podstatě fajn. Pár skvělých pecek ("Taxi Cab", "Horchata") vynahradí těch pár dalších otravných ("Holiday", "Run").

Tomáš Tenkrát - Nevinná kulisa na kolečkáče (7/10)
Vztah ke kapele: Můj vztah k nim je stejný jako jejich ke mně.

Upíři na vás vybafnou hned na startu, když to vypadá, jako by neskrývaně odkazovali na své opičí kamarády. A to nejen díky tomu, že se v textu objevuje "balaclava". Tady veškeré vzrušení začíná a končí, což ale není myšleno jako výtka. Není na místě něco příliš řešit, Vampire Weekend ani nic řešit nechtějí. Srandičky, cinkrlátka, chytlavé popěvky - zkrátka bezstarostný indie pop. Taková nevinná kulisa na kolečkáče. Ideální pro chvíle, kdy na vás budou dopadat poslední z prvních paprsků sluníčka. A co poslouchat při prvních pozitivních zprávách, co nám ta rozžhavená koule asi po půl roce posílá? Něco na pohodu, co vám pomůže překonat fakt, že našim spoluobčanům ani ten půlrok nestačil na to, aby konečně došli k závěru, že deodoranty jsou in. Pokud to i vy máte hozené tak, že máte chvíle, kdy docela dobře čumíte do blba skrz sluneční brýle a vaše mozková aktivita končí někde u těch deodorantů, jsou pro vás Vampire Weekend vhodní klidně i na všední den. Mimochodem deodoranty jsou in. Fakt jsou! A narozdíl od "Contra" se doporučují aplikovat každý den a bez ohledu na náladu.

Lukáš Benda - Adorace včerejška na druhou (4/10)
Vztah ke kapele: Žádný. Neznám je. Neznají mě.

Trendy indie vlna mě více méně úspěšně minula. V posledních letech přeceňovaná indie mánie (minimálně v mém okolí) definitivně odeznívá, což (minimálně pro mě) svědčí o faktu omezeného data trvanlivosti této kultury. Ano, singl "Cousins" od Vampire Weekend je hitovka na první, jenže to, co se jevilo u jedné písně jako klad, tedy propojení popu s world music, je při hodnocení celku jeho největším nedostatkem. Stejné postupy totiž VW aplikují v každé ze svých písní, a "Contra" tak zní jako jeden nekončící multi-kulti mash-up. Idiotsky zrychlená "California English", která spadá do ranku písní, jež iritují na první i poslední poslech, asi nejlépe vystihuje celou desku. Přes všechny ty africké beaty, zvukomalebné kytarové riffy a veselé prozpěvování si je "Contra" smutným počinem. Dokazuje totiž, že v dnešní době může celosvětově uspět i deska, která je, jak Radek Hendrych před dvěma lety vizionářsky podotkl, pouhou adorací včerejška. Pokud je tohle sound dnešní doby, tak se chci urychleně dostat do budoucnosti.

---

Album: Vampire Weekend - Contra
Průměrné hodnocení: 6,8/10
Celkový čas: 36:40
Skladby: Horchata, White Sky, Holiday, California English, Taxi Cab, Run, Cousins, Giving Up The Gun, Diplomat's Son, I Think Ur A Contra