Holé rockové nic

Taky jste se tak těšili na novinku švýcarských Gotthard? Pokud ano a na předchozí "Domino Effect" nedáte dopustit, asi moc nadšením jásat nebudete. Místo věrozvěstů čistokrevného hard rocku osmdesátých let se seznamte s rockery, kteří na "Need To Believe" setsakramentsky vyměkli.

5/10

Gotthard - Need To Believe

Vydáno: 7.9.2009
Celkový čas: 44:15

Skladby: Shangri-la, Unspoken Words, Need to Believe, Unconditional Faith, I Don't Mind, Break Away, Don't Let Me Down, Right From Wrong, I Know You Know, Rebel Soul, Tears to Cry

Vydavatel: Warner Music

Ohodnoť toto album

Téměř deset let trvalo švýcarským Gotthard, než na sebe strhli pozornost celého světa. Publikum asi dlouho odolávalo čistokrevnému rocku, nicméně po vydání posledních desek "Lipservice" a geniální "Domino Effect" tihle bardi konečně prorazili. S přípravami nového alba visela ve vzduchu otázka, jakým směrem se kapela vydá. Výsledek je překvapivý, nepříjemně překvapivý ovšem. S "Need To Believe" už to nejsou ti originální Gotthard, ale laciný pop-rock, který byste spíš očekávali ze světa za velkou louží. I když jsem desku během uplynulých dvou týdnů protočila přehrávačem stokrát, pořád si nemůžu vzpomenout na jedinou melodii, respektive dobrou melodii. Takovou, která by vás chytla a už nepustila. A to je u hard rocku docela velký problém, nemyslíte?

Novinka je na poměry Gotthard skutečně podprůměrným albem. Ať už dáváte přednost rychlejším a údernějším kouskům, jako třeba "Break Away" nebo "Right From Wrong", stejně vám protečou ušima a nezanechají po sobě jedinou stopu. Velkou devizou této formace byly vždy balady, ale i ta jediná a všechny zastupující "Don't Let Me Down" zní levně a nedůvěryhodně. A co víc, znalým posluchačům jistě neuniknou ty motivy vypůjčené odjinud. Zatímco na předchozích albech se Švýcaři nechali velikány jako Led Zeppelin, Deep Purple nebo Whitesnake jen inspirovat, nyní znějí přesně jako oni. Ale v tom špatném slova smylu. Příkladem za všechny může být rovnou antemická titulka "Need To Believe" jako vystřižená od Europe. Nebo song "I Don't Mind", ke kterému by stačilo jen skákat na pódiu jako kdysi Bon Scott z AC/DC.

Po předchozích slovech se může zdát téměř nemožné, aby "Need To Believe" měla jakékoliv světlé stránky. Přesto však musím dodat, že členové kapely jako jednotlivci hrají své party dobře. Důkazem je výkon kytaristů Lea Leoniho a Freddyho Scherera, kteří dostali prostor a třeba v songu "Unspoken Words" se parádně blýskli. Nicméně samotné skladby svým charakterem projev muzikantů výrazně srážejí.

Nástupce tak skvělého alba, jakým bylo "Domino Effect", si určitě mnozí představovali jinak. Je ve hvězdách, jak budou Gotthard znít na další nahrávce. Můžeme jen doufat, že ten zpopovatělý sound zmizí stejně rychle, jako se objevil. A ten drive, nebo lépe pořádný rockový feeling, díky kterému jste tento švýcarský kvintet poznali na sto mil daleko, bude zase tady.

• To teda koukam (Ondra, 21.10.2009 07:00) Reagovat

  Ja Gotthardy mam opravdu rad a me konkretne tahle deska vazne nezklamala... Ano, Lipservice nebo Domino Effect je jinde, ale i Need To Believe me bavi... A ze si nemuzete vzpomenout na jedinou chytlavou melodii? To mi snad ani nerikejte... Co by vas melo chytnout kdyz ne refren Rebel Soul?
  
  

• ABSOLUTNĚ NESOUHLASÍM !!! (michaela, 21.10.2009 22:33) Reagovat

  vÁŽENÁ PETRO, PŘÍSPĚVEK BERU JAKO SUBJEKTIVNÍ ŘADOVÉHO ČLOVĚKA, ALE NÉ ODBORNÍKA. opravdu nemůžete potřít, že první 4 písničky z nového alba Gotthardů jsou výborné a myslím, že jste si tedy asi album pustila jen jednou. mě stačilo slyšet sountrackovou písničku " Unconditional Faith" jednou a hned mi přirostla k srdci, zkuste si poslouchat celé album na opravdu kvalitních bednách a trochu to nechat rozeznít celou místností a uvidíte, jak se vám písnička zaryje pod kůži. Souhlasím, že jsou moji favoriti trošku měkčí, ale to rozhodně nevadí pokud dokážete vnímat i jiné pohledy a úrovně rocku. Musím konstatovat, že se již velmi těším na listopadový koncertík v německu kde Gotthadi vystupují s Europe a s klidním svědomím mohu říci, že předskokani by již oni být neměli, jsou prostě v melodic rocku naprostými jedničkami!! I když samozřejmě nemohu oponemout např. House of Lords, Serenity, Boba Catleyho adalší opravdu výborné hudebníky.. Zdravím všechny a podzimním rockclubovým koncertíkům ZDAR !!
  
  

• ??? (Karolína, 26.01.2010 21:10) Reagovat

  Ač na Domino Effect nedám dopustit, je to má nejoblíbenější deska, rozhodně nemůžu říct, že bych nejásala nadšením z Need to Believe. Je to album trochu jinde, ale rozhodně neznamená, že by bylo špatné. Že Gotthard vyměkli ? při poslechu I don´t mind (mimochodem naprostá koncertní pecka), Rebel Soul nebo Right from Wrong... se mi nezdá. Vím, že prodejnost kolikrát nesvěsdčí o kvalitách alba, nicméně si neodpustím poznámku, že nedávno dosáhla deska ve Švýcarsku platiny :-) Možná si autorka vložila CD do jiné krabičky a popsala nám nějaké jiné CD ...
  
  

• Need to believe (vosje, 26.01.2010 22:47) Reagovat

  To je divný, mně se ta deska líbila úplně nejvíc. Asi jsem teda divná. A chytlavý mi přišlo skoro všechno, a to nemluvím o faktu, že napoprvé jsme si to doma pustili asi desetkrát za sebou a pořád jsme neměli dost. A taková Don't Let Me Down mi zněla v uších čtyři dny v kuse. Nebo Break Away. Asi nějaká znuděná životem, co?
  
  

• Zajímavé (milan, 20.09.2012 11:42) Reagovat

  Podle mě jedna z nejlepších jejich desek.Třeba shangri la je jedna z jejich nej skvostů.Nacházím tam pět či šest songů které si budu pouštět hodně dlouho dookola..
  
  

Naživo: "Jesus Christ Superstar" je tak výjimečný, že ho nezabije ani nabubřelé popové pozlátko Kamil Střihavka, Bára Basiková a Dan Bárta tvořili ústřední trojici nejlegendárnější verze muzikálu "Jesus Christ Superstar", který se od roku 1994 hrál v Divadle Spirála. Myslím, že už nikdo nedoufal, že "Ježíše" v této... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Ravenoir ve svém doomovém lese "Nocturne" místy trochu bloudí Studiový projekt Aleše "Aleshe AD" Dostála, bývalého kytaristy Root, s názvem Ravenoir si zřejmě potrpí na přesný časový rozvrh. Rok se s rokem sešel a opět, příhodně v dušičkovém čase, vyšel jeho další počin. Na do modra... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2024 08:00 v sekci Recenze

9/10

Recenze: "Anatomy Of Shadows" předkládá systematickou revizi současnosti pohledem Autumnist Vlado Ďurajka ke každému albu Autumnist přistupuje striktně ve svých vlastních intencích perfekcionismu. "Anatomy Of Shadows" jde v tomto aspektu možná nejdále a nabízí exponenciální pohled na realitu okolo nás, jež místy chladně... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tom Sean - Debutové album ukazuje moji dobrou i špatnou stránku Tom Sean je další nadějnou tváří hudební, ale i herecké scény. Jeho v listopadu vydané debutové album "Stereo Madness" obsahuje jedenáct songů, včetně singlů "Runnin' In Deep" se Simonem Oppem nebo "fadeawayyyyyyy". Hostují na něm... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

6/10

Recenze: Olympic hledal na albu "4" nový směr své cesty Kapela Olympic nadále vydává nové desky, ale Supraphon postupně vzpomíná i na ty nejstarší. Nikoliv chronologicky, proto po "Trilogii" přichází na řadu o dekádu starší počin "4". Tehdy pražská formace prožívala nejtěžší... čtěte zde

Vydáno: 26.12.2024 13:00 v sekci Recenze