Holé rockové nic

21.10.2009 05:00 - Petra Hubáčková | foto: facebook interpreta

Taky jste se tak těšili na novinku švýcarských Gotthard? Pokud ano a na předchozí "Domino Effect" nedáte dopustit, asi moc nadšením jásat nebudete. Místo věrozvěstů čistokrevného hard rocku osmdesátých let se seznamte s rockery, kteří na "Need To Believe" setsakramentsky vyměkli.
5/10

Gotthard - Need To Believe

Skladby: Shangri-la, Unspoken Words, Need to Believe, Unconditional Faith, I Don't Mind, Break Away, Don't Let Me Down, Right From Wrong, I Know You Know, Rebel Soul, Tears to Cry
Vydáno: 7.9.2009
Celkový čas: 44:15
Vydavatel: Warner Music
Téměř deset let trvalo švýcarským Gotthard, než na sebe strhli pozornost celého světa. Publikum asi dlouho odolávalo čistokrevnému rocku, nicméně po vydání posledních desek "Lipservice" a geniální "Domino Effect" tihle bardi konečně prorazili. S přípravami nového alba visela ve vzduchu otázka, jakým směrem se kapela vydá. Výsledek je překvapivý, nepříjemně překvapivý ovšem. S "Need To Believe" už to nejsou ti originální Gotthard, ale laciný pop-rock, který byste spíš očekávali ze světa za velkou louží. I když jsem desku během uplynulých dvou týdnů protočila přehrávačem stokrát, pořád si nemůžu vzpomenout na jedinou melodii, respektive dobrou melodii. Takovou, která by vás chytla a už nepustila. A to je u hard rocku docela velký problém, nemyslíte?

Novinka je na poměry Gotthard skutečně podprůměrným albem. Ať už dáváte přednost rychlejším a údernějším kouskům, jako třeba "Break Away" nebo "Right From Wrong", stejně vám protečou ušima a nezanechají po sobě jedinou stopu. Velkou devizou této formace byly vždy balady, ale i ta jediná a všechny zastupující "Don't Let Me Down" zní levně a nedůvěryhodně. A co víc, znalým posluchačům jistě neuniknou ty motivy vypůjčené odjinud. Zatímco na předchozích albech se Švýcaři nechali velikány jako Led Zeppelin, Deep Purple nebo Whitesnake jen inspirovat, nyní znějí přesně jako oni. Ale v tom špatném slova smylu. Příkladem za všechny může být rovnou antemická titulka "Need To Believe" jako vystřižená od Europe. Nebo song "I Don't Mind", ke kterému by stačilo jen skákat na pódiu jako kdysi Bon Scott z AC/DC.

Po předchozích slovech se může zdát téměř nemožné, aby "Need To Believe" měla jakékoliv světlé stránky. Přesto však musím dodat, že členové kapely jako jednotlivci hrají své party dobře. Důkazem je výkon kytaristů Lea Leoniho a Freddyho Scherera, kteří dostali prostor a třeba v songu "Unspoken Words" se parádně blýskli. Nicméně samotné skladby svým charakterem projev muzikantů výrazně srážejí.

Nástupce tak skvělého alba, jakým bylo "Domino Effect", si určitě mnozí představovali jinak. Je ve hvězdách, jak budou Gotthard znít na další nahrávce. Můžeme jen doufat, že ten zpopovatělý sound zmizí stejně rychle, jako se objevil. A ten drive, nebo lépe pořádný rockový feeling, díky kterému jste tento švýcarský kvintet poznali na sto mil daleko, bude zase tady.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY