Taky jste se tak těšili na novinku švýcarských Gotthard? Pokud ano a na předchozí "Domino Effect" nedáte dopustit, asi moc nadšením jásat nebudete. Místo věrozvěstů čistokrevného hard rocku osmdesátých let se seznamte s rockery, kteří na "Need To Believe" setsakramentsky vyměkli.
5/10
Gotthard - Need To Believe
Skladby: Shangri-la, Unspoken Words, Need to Believe, Unconditional Faith, I Don't Mind, Break Away, Don't Let Me Down, Right From Wrong, I Know You Know, Rebel Soul, Tears to Cry
Vydáno: 7.9.2009
Celkový čas: 44:15
Vydavatel: Warner Music
Téměř deset let trvalo švýcarským
Gotthard, než na sebe strhli pozornost celého světa. Publikum asi dlouho odolávalo čistokrevnému rocku, nicméně po vydání posledních desek "Lipservice" a geniální "Domino Effect" tihle bardi konečně prorazili. S přípravami nového alba visela ve vzduchu otázka, jakým směrem se kapela vydá. Výsledek je překvapivý, nepříjemně překvapivý ovšem. S "Need To Believe" už to nejsou ti originální Gotthard, ale laciný pop-rock, který byste spíš očekávali ze světa za velkou louží. I když jsem desku během uplynulých dvou týdnů protočila přehrávačem stokrát, pořád si nemůžu vzpomenout na jedinou melodii, respektive dobrou melodii. Takovou, která by vás chytla a už nepustila. A to je u hard rocku docela velký problém, nemyslíte?
Novinka je na poměry Gotthard skutečně podprůměrným albem. Ať už dáváte přednost rychlejším a údernějším kouskům, jako třeba "Break Away" nebo "Right From Wrong", stejně vám protečou ušima a nezanechají po sobě jedinou stopu. Velkou devizou této formace byly vždy balady, ale i ta jediná a všechny zastupující "Don't Let Me Down" zní levně a nedůvěryhodně. A co víc, znalým posluchačům jistě neuniknou ty motivy vypůjčené odjinud. Zatímco na předchozích albech se Švýcaři nechali velikány jako
Led Zeppelin,
Deep Purple nebo
Whitesnake jen inspirovat, nyní znějí přesně jako oni. Ale v tom špatném slova smylu. Příkladem za všechny může být rovnou antemická titulka "Need To Believe" jako vystřižená od
Europe. Nebo song "I Don't Mind", ke kterému by stačilo jen skákat na pódiu jako kdysi
Bon Scott z
AC/DC.
Po předchozích slovech se může zdát téměř nemožné, aby "Need To Believe" měla jakékoliv světlé stránky. Přesto však musím dodat, že členové kapely jako jednotlivci hrají své party dobře. Důkazem je výkon kytaristů Lea Leoniho a Freddyho Scherera, kteří dostali prostor a třeba v songu "Unspoken Words" se parádně blýskli. Nicméně samotné skladby svým charakterem projev muzikantů výrazně srážejí.
Nástupce tak skvělého alba, jakým bylo "Domino Effect", si určitě mnozí představovali jinak. Je ve hvězdách, jak budou Gotthard znít na další nahrávce. Můžeme jen doufat, že ten zpopovatělý sound zmizí stejně rychle, jako se objevil. A ten
drive, nebo lépe pořádný rockový
feeling, díky kterému jste tento švýcarský kvintet poznali na sto mil daleko, bude zase tady.
-
To teda koukam (Ondra, 21.10.2009 07:00) Reagovat
Ja Gotthardy mam opravdu rad a me konkretne tahle deska vazne nezklamala... Ano, Lipservice nebo Domino Effect je jinde, ale i Need To Believe me bavi... A ze si nemuzete vzpomenout na jedinou chytlavou melodii? To mi snad ani nerikejte... Co by vas melo chytnout kdyz ne refren Rebel Soul?
-
ABSOLUTNĚ NESOUHLASÍM !!! (michaela, 21.10.2009 22:33) Reagovat
vÁŽENÁ PETRO, PŘÍSPĚVEK BERU JAKO SUBJEKTIVNÍ ŘADOVÉHO ČLOVĚKA, ALE NÉ ODBORNÍKA. opravdu nemůžete potřít, že první 4 písničky z nového alba Gotthardů jsou výborné a myslím, že jste si tedy asi album pustila jen jednou. mě stačilo slyšet sountrackovou písničku " Unconditional Faith" jednou a hned mi přirostla k srdci, zkuste si poslouchat celé album na opravdu kvalitních bednách a trochu to nechat rozeznít celou místností a uvidíte, jak se vám písnička zaryje pod kůži. Souhlasím, že jsou moji favoriti trošku měkčí, ale to rozhodně nevadí pokud dokážete vnímat i jiné pohledy a úrovně rocku. Musím konstatovat, že se již velmi těším na listopadový koncertík v německu kde Gotthadi vystupují s Europe a s klidním svědomím mohu říci, že předskokani by již oni být neměli, jsou prostě v melodic rocku naprostými jedničkami!! I když samozřejmě nemohu oponemout např. House of Lords, Serenity, Boba Catleyho adalší opravdu výborné hudebníky.. Zdravím všechny a podzimním rockclubovým koncertíkům ZDAR !!
-
??? (Karolína, 26.01.2010 21:10) Reagovat
Ač na Domino Effect nedám dopustit, je to má nejoblíbenější deska, rozhodně nemůžu říct, že bych nejásala nadšením z Need to Believe. Je to album trochu jinde, ale rozhodně neznamená, že by bylo špatné. Že Gotthard vyměkli ? při poslechu I don´t mind (mimochodem naprostá koncertní pecka), Rebel Soul nebo Right from Wrong... se mi nezdá. Vím, že prodejnost kolikrát nesvěsdčí o kvalitách alba, nicméně si neodpustím poznámku, že nedávno dosáhla deska ve Švýcarsku platiny :-) Možná si autorka vložila CD do jiné krabičky a popsala nám nějaké jiné CD ...
-
Need to believe (vosje, 26.01.2010 22:47) Reagovat
To je divný, mně se ta deska líbila úplně nejvíc. Asi jsem teda divná. A chytlavý mi přišlo skoro všechno, a to nemluvím o faktu, že napoprvé jsme si to doma pustili asi desetkrát za sebou a pořád jsme neměli dost. A taková Don't Let Me Down mi zněla v uších čtyři dny v kuse. Nebo Break Away. Asi nějaká znuděná životem, co?
-
Zajímavé (milan, 20.09.2012 11:42) Reagovat
Podle mě jedna z nejlepších jejich desek.Třeba shangri la je jedna z jejich nej skvostů.Nacházím tam pět či šest songů které si budu pouštět hodně dlouho dookola..