Jaké ambice a perspektivy má čistě rock'n'rollová kapela u velkého labelu v roce 2009?

(Smích) Já nevím, jestli jsme čistě rock'n'rollová kapela, ale minimálně se o nás dobře starají a pokud se i s koncerty bude dařit tak, jako je to doposud, tak to snad bude dobrý. A jaký by ty ambice čistě rock'n'rollový kapely vlastně měly být?

Velká firma asi bude tlačit svoje kapely do hitparád a nejsem si jistý, jestli to je parketa Doctora P.P., který se snaží dělat zábavu, takže by se snad dal označit za zábavovku.

No jestli považuješ za zábavovku kapelu, která chce lidi bavit, tak se do té kolonky hrdě hlásím. My se fakt snažíme o to, aby náš koncert působil pozitivně, vymýšlíme pódiové fóry a zkrátka nás baví, když se baví lidi. Ale to si myslím, že se nevylučuje s tím, být u velké firmy a nebo být hrán v rádiu. I když máš pravdu v tom, že média Doctorovi P.P. už dlouhá léta nepřejí a hrají v podstatě jen písně z prvního CD, staré skoro patnáct let. O to víc si ale vážíme toho, že si náš fanoušci našli jen prostřednictvím koncertů. Samozřejmě, že zásadně nám pomohli Tři sestry, které nám dali příležitost dělat jim několik let předkapelu. Jednak nám pomohli, co se týče známosti, a navíc nám společné hraní přineslo tolik zážitků, že kdybychom teď skončili, budu se mít do konce života čemu smát.

A teď zpátky k novince, na webu pořád visí deska z roku 2007 a informací je málo. Kdo se na novince podílel autorsky? Fanánkův rukopis je zcela jasný.

Texty dělal Petr Hošek z Plexisu, Fanánek, já a kluci z Totálního nasazení Sváťa Šváb a Pavel Pešata. Pavel udělal dokonce celou písničku "Vyšší plat". Sváťa napsal text "Rock'n'roll zombie", který se mi strašně líbil, ale nevěděl jsem co s ním, protože my děláme nejdřív hudbu a pak až text a tady to bylo opačně. Až jsem potkal Ondru Soukupa a řekl mu, že mám text, kterej se mi strašně líbí a nemáme hudbu, on řekl, ať mu to pošlu, že má sice strašně práce, ale když se mu text bude líbit, zkusí něco napsat. Tak jsem jeden den poslal text a druhej den mi přišlo zpátky demo v podstatě s hotovou písničkou. Hudbu k dalším písním dělal náš klávesák Dan Knotek, Richard Procházka, který měl na celém CD velký podíl, Lešek Wronka, pár výborných písní napsal náš tradiční spolupracovník a bývalý člen kapely Luboš Grossmann, celou písničku nám napsal Ivan Hlas. Takhle poskládaný písničky jsme natočili ve studiu u Standy Barocha a produkoval to Ota Baláž. Musím ocenit skvělý nápad Standy Barocha, který nám doporučil poslat album na mastering do Švédska ke klukovi, který masteroval třeba Europe, Kravitze a spoustu dalších kapel. Myslím, že i díky tomu se výsledný zvuk i náboj alba hodně blíží našim představám.

A hosté? Fanánek tradičně nepřeslechnutelný...

Jó ten má tentokrát dva zásadní party a to hlas buchlovského strašidla a Charlottku Gottovou a navíc byl ideovým poradcem. (smích) Ještě je tam tradiční host Pepa Vojtek. Na akordeon hostuje Supice ze Tří sester, protože jsme použili jeden z posledních textů, co zůstaly po Frantovi Sahulovi. Rosťa Cerman, kytarista Synů výčepu, ho zhudebnil a jmenuje se to "Evka z Efka". Hodně jsem o tom mluvil s Fanánkem, protože oba jsme neradi sentimentální, i když v tomhle případě to tak úplně nejde, ale nechtěl jsem, aby ta písnička takhle úplně vyzněla. Proto jsme tam taky vložili tu typicky sesterskou rychlou pasáž se Supiciným akordeonem.

Vraťme se k desce, neměla se původně jmenovat "Železnej dědek"?

Měla, to vymyslel Fanánek. Já hrál ve "Švejkovi" takovýho starýho senilního generála a byl jsem nalíčenej s kotletama, že jsem vypadal jako Franz Josef I.. Ze srandy jsem poslal tu fotku mailem Fanánkovi a ten vymyslel, že by to byl dobrý název pro CD s tím, že ta fotka je dobrej obal. Ale nakonec přišel Sváťa s tím songem "Rock'n'roll zombie" a nám to přišlo dobrý, protože když zombie, tak s plnou parádou.

A co poněkud zvláštní text "Helmut Bahnhof"?

To jsme byli v Londýně na večeři s Tomášem Rosickým a jeho kamarádem, ten nám vyprávěl historku o tom, jak jeho kamarádovi, kterej je docela bohatej, přímo na svatbě přebral nevěstu chudej Němec. Přišlo nám to hrozně vtipný a absurdní, protože vždycky to bylo v "českých legendách" naopak, bohatej Němec přebíral nevěstu chudýmu Čechovi. Tak jsem jim tenkrát slíbil, že o tom napíšeme písničku a nakonec jsem ten text na poslední chvíli napsal já.

Dalším hostem je Pepa Vojtek. Co říkáte tomu, že se na jejich koncert prodalo víc lístků než na Madonnu?

Pepa je můj kamarád a já mu to přeju, za Kabátem je plno dřiny a kvalitně odvedené práce. Bohužel jsem byl na dovolené, takže jsem na Vypichu nebyl. A že prodali víc lístků než Madonna? Dneska je doba, kdy můžeme sednout do auta a jet, kam chceme, a podívat se, na co chceme. Ten prodej Kabátů dokazuje, že lidi mají názor, že je to dobrý a srovnatelný s čímkoli venku. A já se s nima v tomhle shoduju, i když Madonna je královna popu a určitě předváděla super show. Na Madonnu šlo plno lidí jen proto, aby ukázali, že jsou in a jdou se ukázat. Na Kabáty nikdo takový nepůjde, a proto je to publikum o dost upřímnější a rozhodně to není nějaká národní ostuda, jak se někde psalo. Spíše jen důkaz toho, že máme názor a že nás hned tak něco nepřeválcuje. Myslím, že ty negativní komentáře na adresu Kabátu mají na svědomí spíše závistivci. To, že Ti přijde v Čechách na koncert tolik lidí, se tady ještě pořád neodpouští.

Jak se teď má Petr Henych? Váš kytarista, který odešel a založil si G-bod, aby dělal hudbu, která ho táhne, ale zároveň se tím odsunul do absolutního undergroundu.

Petr i jeho paní Jana jsou mými velkými kamarády, na naše koncerty chodí pořád, fandí nám a já si nemyslím, že by odešel kvůli G-bodu. Ostatně, když od nás odcházel, tak myslím žádný G-bod neexistoval, tedy myslím kapela... Spíše to dospělo do fáze, kdy už chtěl odejít a taky odešel. Bylo to v naprosté pohodě a přátelském duchu. On vždy tíhnul ke složitější instrumentální muzice a byl a je skvělý sólista, tak začal dělat to, co ho baví a naplňuje.

Vaší původní profesí je právničina, jak se díváte na kauzy plagiátorství v hudbě? Sám víte, že rock'n'roll, jazz a blues jsou jedno velké klišé, kde vymyslet něco nového, je nadlidský úkol.

Tohle jsou hrozně choulostivé věci, a není to ani tak o právnících, jako o znalcích z oboru skladby, kteří ty věci porovnávají. Tak třeba punk je taky jedno velké hudební klišé a jde tam spíše o energii, ale jedna věc jsou nějaké postupy a jedna věc je melodická linka. Ale někde jsou ty plagiáty evidentní a tam jsou žaloby na místě. Třeba Coldplay a Satriani jsou natolik provařený jména, že to nemůže být náhoda. Ale samozřejmě neznám obsah soudního jednání, tak to jako právník nemůžu nijak víc komentovat.

Ovšem plagiát by se měl shodovat ve čtyřech taktech, ne?

To není pravda, tahle pověra je nesmyslná a šíří se po dobu mojí právní praxe, i když její prazáklad mluví o osmi taktech. Vzniklo to z toho, že když se ohlašovala na OSA nová skladba, musel autor hudby předložit osm taktů. Z toho se line nesmyslná pověra, že do osmi taktů můžeš použít jakoukoli melodii bez souhlasu autora a bez toho, abys za ni platil. Ale vezměte si tohle (notuje "Osudovou" od Beethovena - pozn. red.), to jsou takty dva, ale naprosto to charakterizuje celou symfonii. I když tady vlastně ne, protože pan Beethoven už je dlouho na pravdě boží, takže jeho díla už jsou volná, tudíž je můžete užít bez souhlasu autora, ale kdyby nebyla…

To jste také použili v případě skladby "Dvamistři", že? Jak jste k ní přišli?

Já dostal knížku Mozartových etud pro kytaru v úpravě paní Milady Karez a poslouchal jsem ho v autě, přišlo mi to hrozně příjemný a zároveň jsem to začal vnímat jako písničky. Mozart byl obrovský hitmaker. To byl prostě dobovej pop. Ostatně tehdejší roli opery dnes hrají muzikály. Richard Procházka pak z těch etud udělal tuhle jednu věc do punku a text udělal Fanánek. Spojení s Karlem Gottem nás napadlo tak, že Mozart bydlel na Bertramce, zatímco Karel bydlí nad ní. A my máme Karla rádi, takže Fanánek napsal text a my jsme tu písničku už jen natočili.

Vaší náklonnosti ke Karlu Gottovi si šlo všimnout během aktivity Karel Gott For President, ale naopak na nové desce se navážíte textově do Václava Klause. Dáváte tím najevo nespokojenost?

(Smích) Ne, ten text se nám tam jen hodil, nic víc za tím není, ani si nemyslím, že se do něj navážím. Já si myslím, že politika do hudby nepatří, já se chci bavit a ne něco řešit. Navíc profitovat na tom, že někoho v písničkách urážím nebo zesměšňuju, by mi přišlo hodně laciné. Tady to opravdu nějaký podtext nemá. S politikou a hraním mám takovou zkušenost, že jednou jsem plácnul na koncertě něco o politice, čeho jsem byl zrovna plný, a rázem byla atmosféra vzájemného bavení se pryč a celou píseň jsme to nahazovali zpátky. Politika a hudba k sobě z mého pohledu prostě nepatří. Jsme na pódiu od toho, abychom hráli, ne abychom do lidí cpali nějaké své názory na věci veřejné. A hraní na politických mítincích to už je zcela mimo. Někteří muzikanti si myslí, že když hrajou, tak rozumí všemu a jsou něco víc než ostatní. Proto vnucují své názory na všechno všem a všude. Já si myslím pravý opak a své názory si raději nechávám pro sebe. Myslím, že tak je to dobré pro mě i pro posluchače.

Jedním z mála lidí, kteří mohou veřejně prezentovat svoje názory a nemelou z cesty, je Ivo Jahelka. Znáte se s kolegou právníkem a muzikantem?

Známe se, nedávno jsme spolu byli v televizi, je to fajn člověk a já ho již dlouho zvu na koncert, když hrajeme v jižních Čechách, ale on hodně hraje, zaplaťpánbůh. Jinak to má výborně zpracovaný a dělá to dobře. Ale taky se v těch písních drží svého právnického kopyta, a proto je tak dobrý, jaký je.

Když byla řeč o jiných kapelách, tak bych se zeptal i na spojení Doctora P.P. s Totálním nasazením. Jak k němu došlo?

To jsme se jednou ožrali s Pešatorem (kytarista Totálního nasazení) na fesťáku, myslím, že to bylo tady v Praze na Džbáně. Já mu říkám, že se mi líbí Totáči a on, že jemu Doctor P.P., tak jsme si řekli, že zkusíme udělat společný koncerty. Udělali jsme nejdřív cvičně asi tři. Tam jsme zjistili, že se to dobře doplňuje a hodí se to k sobě, tak jsme udělali minulej rok turné a letos v něm pokračujeme a je to ještě lepší. Teď zrovna rozjíždíme podzimní část a na jaře plánujeme další pokračování.

Jak vás přijímá publikum Totáčů, kteří jsou zaměřeni na jinou cílovou skupinu?

Jak to pozoruji, tak si myslím, že to tak není. Lidi se přijdou bavit a baví se na obě kapely. Důležitý je, že je jich čím dál víc a navíc chodí spousta hezkých holek, na který se nám z pódia dobře kouká. Ostatně i křest nového CD bude součástí společného koncertu s Totálním nasazením, který bude 9. října v pražském Retru a Totáči tam pokřtí nové DVD.