Ani nepřízeň počasí nebo dokonce volby naše redaktory nemohou odradit od poslechu muziky. Vězte, že jejich vkus nezná hranic. Vždyť kde jinde se potkává poklidný jazz s našlápnutým grunge, českou alternativou a křehkým ambientem, než právě v naší rubrice? Ostatně přesvědčte se sami.
Foo Fighters pro mne znamenají ten správný přerod grunge v rockový mainstream. Na svých deskách zůstávají pořád zajímaví a i když se neustále vyvíjí, není to na úkor invence (na rozdíl třeba od Green Day). Poslední dobou se často vracím k druhému disku dvojCD "In Your Honor". Nejklidnější řadová věc, co od Grohla a spol. (MySpace.com) vyšla, mě při vydání poměrně překvapila - a to i přesto, že byl Grohl poetický romantik už v minulosti - namátkou v "Marigold" ještě z dob Nirvany nebo ve "Walking After You" (ale ta mě nikdy moc nebavila, mezi "Everlong" a "New Way Home" prostě nezapadla a vyvrcholení "The Colour And The Shape" tak bylo zbytečně rozmělněné). Tím, že ale poskládali skoro třičtvrtěhodinovou desku se samých klidných, jemný věcí, nijak neruší její poslech jako celku. Funguje to výborně a do mé současné country nálady, jak to kolegové v práci, kteří jsou nuceni poslouchat to co já, označují, perfektně zapadá.
Když jsem na konci loňského roku dával dohromady svoje nominace na naši interní výroční anketu, měl jsem v kategorii Objev roku jedinou jasnou favoritku - americkou jazzovou zpěvačku a skladatelku Melody Gardot. Její debutové album "Worrisome Heart" mělo podobný potenciál jako "Come Away With Me" Norah Jones - a to jak interpretačně, tak i skladatelsky či po produkční stránce. Samotná Gardot ovšem nemíří přesně na Norah, spíše se v intimním pojetí a způsobem hladivého zpěvu inspiruje zesnulou Evou Cassidy. Na rozdíl od této zpěvačky k tomu neužívá přejaté skladby, ale výhradně svoje vlastní písničky, v nichž se proplétá mezi jazzem, folkem a jemnými náznaky šansonu a popu. V její hudbě je cítit velký prožitek plynoucí z toho, že se pro ni muzika stala terapií po dopravní nehodě, kdy ji během vyjížďky na kole srazil řidič offroadu, a po níž zůstala Melody Gardot nějaký čas na vozíku. Toto vše se na jejím debutu pochopitelně odráží a když před rokem "Worrisome Heart" vyšlo, sklidilo na poli kritiky výborné ohlasy. Rozhodně ne neprávem.
