Devadesátková nostalgie pro nové století

Osm let. Tolik času uběhlo od vydání posledního alba tohoto původně kadeřníka z Belfastu. Za tu dobu se ovšem věnoval řadě jiných aktivit, především však své velké lásce - filmové hudbě. Po čase tedy máme opět možnost posoudit, jak zní Holmesova sólová tvorba.

6/10

David Holmes - The Holy Pictures

Vydáno: 08.09.2008
Celkový čas: 40:32

Skladby: I Heard Wonders, Story Of The Ink, Love Reign Over Me, Theme/I.M.C, Holy Pictures, Kill Her With Kindness, Melanie, Hey Maggy, Birth, Ballad Of Sarah And Jack

Vydavatel: Universal

Docela by mě zajímalo, kolik ještě letošních desek mi připomene atmosféru devadesátých let. Kolikrát se ještě budu moci ponořit do nostalgického snění o časech dávno minulých? Pětkrát? Desetkrát? Kdoví. Uklidňuje mě ovšem vědomí, že nejsem jediný, komu se stýská po devítkové dekádě. Všem, kteří na tom jsou podobně, mohu vzkázat: "Je to dobré, David v tom je s námi."

Osm dlouhých let trvalo Davidu Holmesovi, než vyrukoval s novým albem. Ten čas ovšem nepromarnil. Dával o sobě vědět coby dýdžej, remixér, ale především jako autor hudebních doprovodů k filmům. Kromě veleúspěšné trilogie o Dannym a jeho elegantní lupičské bandě možno zmínit například snímky "Code 46" nebo "Stander".Ostatně svoji lásku k soundtrackům vyjádřil již před lety na výtečném "Let's Get Killed", na desce posbírané na newyorských ulicích.

Sám nevím proč, ale od "The Holy Pictures" jsem očekával minimálně zvukovou podobnost s výše zmíněnou kolekcí. Místo toho tento bývalý kadeřník z Belfastu přišel s poctou psychedelickým šedesátkám a pochmurnému trip-hopu . Holmes tu pracuje s táhlými neveselými zvuky, temnými basovými linkami a pozvolnými, pouze výjimečně výraznými rytmy. Použití klavírních pasáží celkovou melancholickou náladu alba jenom podtrhuje. Duch let devadesátých je tady přítomen. Vždyť titulní "Holy Pictures" se zastřeným vokálem není nic jiného, než přátelské podání ruky kapelám, jako byly například Stone Roses.

Jenže co jsou platné pocity, které těchto deset skladeb vyvolává, když vám z nich v hlavně ani po celodenním poslechu nezůstane skoro nic. Jedinou výjimku tvoří snad jedině úvodní "I Heard Wonders". Zařazením hned na začátek jako by si sám tvůrce uvědomoval neduhy svého letošního dítka. Druhým světlým bodem je pak až závěrečná klavírní instrumentálka "The Ballad Of Sarah And Jack".To ostatní je bohužel jen lehce nadprůměrná zvuková vycpávka.

• dobra deska (yarin, 06.10.2008 18:51) Reagovat

  proboha co vsichni mate s tim, ze po poslechu zustane jen titulni track? nedjriv na newmusic, ted tady.. poslouchali jste vubec tu desku celou? slyseli jste treba hned druhou vytecnou The story of the ink? skvely instrumentalky Hey Maggy, Kill her with kindness, Theme IMC...? ta "lehce nadprumerna zvukova vycpavka" je imho lepsi nez hafo soucasnejch kytarovek vsude kolem nas...
  
  

  • Re: dobra deska (Pat, 23.11.2008 14:54) Reagovat

    Přesně tak, kolego! Přesně ten typ alb, co mám rád - na 1. poslech nemusí nutně fungovat celý (resp. např. jen třeba singl - v tomto př. titulní "I Heard Wonders"),ale na další a další poslech - jak se to dostává pod kůži - je to lepší a lepší. Žijeme holt v uspěchaný době plný uspěchanejch a povrchních soudů (recenzí). Jasně, každej máme právo bejt subjektivní. Ani jedna holka, se kterou jsem chodil, mě "nevzala za koule" hned na 1. pohled (a vice versa můžu dodat). Všem nám přeju víc času a vůle dostat se pod povrch ;o) - prostě underground :o).
    
    

• nic moc (jirina, 06.10.2008 22:24) Reagovat

  mam rad psychadelicke tahle skladby,mam rad trip hop,ale tohle mne prijde jako celkem nudna pop rockova sestava a kapkou invence
  
  Bow Down To The Exit Sign -tohle album mi prislo podstatne zajimavejsi
  
  

• Holy Pictures (krejtal, 19.12.2008 09:44) Reagovat

  Na nové album Davida Holmese jsem byl opravdu moc zvědav, protože např. jeho deska Lets Get Killed je jedna z nejlepších elektronických desek 90 let /i když její označení jako elektronická není úplně správné - je to mix reálných zvuků,nástrojů a elektroniky/. Tato deska přímo překypuje nápady, je plná sentimentálně pozitivní energie a já na ni ujížděl několik týdnů v kuse. Holy Pictures je značný posun jak ve zvuku tak v struktuře skladeb - deska je vpodstatě rocková. Její rocková nálada je ale doplněna mnoha nerockovými, elektronickými prvky - zvuky,samply bicími smyčkami. Ale pro mne je to zatím zklamání - většina písní je nastartována více než slibně ale u většiny zůstane pouze u tohoto slibného startu - dále se už nevyvíjí, pokud nepovažujeme za vývoj přidání několika zvuků, které jakoby skladby měly posunout někam jinam....Nevím,jaký byl zaměr Davida - možná, že si opravdu zakládal na tom, že deska nebude "zatížena" zbytečnými nápady a jeho záměrem bylo vytvořit jednoduché rockové písně s ambientní atmosferou. Abych jen nehanil - David je mistr v tvorbě temných a sentimentálních ploch a i něco z tohoto na desce najdeme. Ale jako celek mne deska zatím zklamala. Možná,že po dalších posleších to uvidím jinak a byl bych tomu rád,ale pro tento moment to vidím takto. Je ale třeba říci, že vystoupit ze stínu vynikající desky, jakou je Lets Get Killed musí být složité pro jakéhokoliv umělce. Pro mne je David ikona elektro muziky 90 let a i kdyby už nic nenatočil nebo točil už jen špatné desky, vím že je to umělec a srdcař každým coulem.
  
  

  • Re: Holy Pictures (krejtal, 22.12.2008 12:19) Reagovat

    Tak stalo se to, co jsem nečekal....Holy Pictures se mi dostaly celkem slušně pod kůži a nechtějí pustit. Na této desce je opravdu více hezkých momentů než jsem původně slyšel...A jak říkám - David je mistr tajemných,ambientních ploch a na této desce jich několik hezkých je...Takže poslouchám dál a hledám....Je to příjemné hledání :-)
    
    

9/10

Recenze: "Anatomy Of Shadows" předkládá systematickou revizi současnosti pohledem Autumnist Vlado Ďurajka ke každému albu Autumnist přistupuje striktně ve svých vlastních intencích perfekcionismu. "Anatomy Of Shadows" jde v tomto aspektu možná nejdále a nabízí exponenciální pohled na realitu okolo nás, jež místy chladně... čtěte zde

Vydáno: 28.12.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Tom Sean - Debutové album ukazuje moji dobrou i špatnou stránku Tom Sean je další nadějnou tváří hudební, ale i herecké scény. Jeho v listopadu vydané debutové album "Stereo Madness" obsahuje jedenáct songů, včetně singlů "Runnin' In Deep" se Simonem Oppem nebo "fadeawayyyyyyy". Hostují na něm... čtěte zde

Vydáno: 27.12.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

6/10

Recenze: Olympic hledal na albu "4" nový směr své cesty Kapela Olympic nadále vydává nové desky, ale Supraphon postupně vzpomíná i na ty nejstarší. Nikoliv chronologicky, proto po "Trilogii" přichází na řadu o dekádu starší počin "4". Tehdy pražská formace prožívala nejtěžší... čtěte zde

Vydáno: 26.12.2024 13:00 v sekci Recenze

Nejhranější českou písní ve vánočním týdnu se třetí rok po sobě pyšní Ewa Farna Stejně jako loni i předloni se hit "Vánoce na míru" Ewy Farne stal v posledním předvánočním vydání nejhranější tuzemskou písní v našich rádiích. V celkovém pořadí patří novodobé sváteční trvalce šesté místo, stále... čtěte zde

Vydáno: 26.12.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády

7/10

Hudba v TV: Dokument "Deník z turné" poodkrývá zákulisí koncertů Bruce Springsteena. Přesto neví, čím chce vlastně být Bruce Springsteen a jeho The E Street Band se po téměř nekonečných šesti letech, které zčásti vyplnila celosvětová lapálie jménem covid, vrátili na pódia. Bezesporu něco, co si žádá zaznamenání. Na zkoušky i turné samotné... čtěte zde

Vydáno: 25.12.2024 08:00 v sekci Recenze | Hudba v TV