Kapelu Warren Suicide již od vzniku v roce 2003 provází nádech tajemnosti. Po dvou letech koncertování ohlásili Cherie a Nackt - nynější jádro skupiny - zmizení třetího parťáka, zpěváka Fremdkörpera, které se nikdy nevysvětlilo. Od té doby vystupují jako experimentální duo. Na pódiu i ve studiu se vedle nich na dalších pozicích střídají kamarádi a známí. Poměrně úspěšné první album "The Hello" nahráli již v tomto složení, ovšem letošní přechod k berlínskému labelu Shitkatapult vystřelil kapelu ještě o něco výš, než kde se v roce 2006 ocitla se svým debutem. Nadále však patří k nejsilnějším momentům jejich koncerty. Budí dojem obskurního představení, při nichž se v jednom místě a čase prolínají drsné tóny kytar, svádivý zjev zpěvačky Cherie a projekce krvavých obrázků, jež jsou odrazem jejího vnitřního světa.

Na nové desce "Requiem For A Missing Link" sice neuslyšíte žádná převratná nástrojová sóla, i tak vás pohltí nabuzené basové linky, ostré kytarové riffy a neustále se měnící barvy Nackteova hlasu. Už během úvodní "Sometimes" se ocitnete v temných představách groteskního života podle Warren Suicide. Neustále se měnící tempo, podivné zvuky v pozadí a nečekané nástupy nových motivů budou lahůdkou pro náročné posluchače. Přesným prototypem je píseň "Knock Knock". I tak ale nikdy nepoznáte, co se chystá v příštím okamžiku. Odlehčením pak mohou být hravé a téměř popově znějící skladby "Home" nebo "Land Of The Free". Zajímavým a u Warren Suicide poměrně nečekaným prvkem je smyčcový orchestr, který ve mně v několika skladbách, například v "Too Old For Suicide", evokoval srovnání s belgickými elektro-popovými Hooverphonic.

"Requiem For A Missing Link" skutečně nezná žádné hranice. Píseň "What Did We Do?!" je naléhavá, ve skladbě "The Cage" dokáží být Warren Suicide hraví, ale už v "Oh Baby" se na vás nenávistně dívají skrze přivřená víčka. To všechno je fajn, ale abyste získali ucelenou představu, musíte zhlédnout jejich velkolepou živou show. Jistě k tomu budete mít příležitost, Warreni nás totiž návštěvou uctívají poměrně často - 25. listopadu vystoupí v bratislavském Subklubu, 26. listopadu na brněnské Flédě a o den později v Praze v Abatonu.