Milan Levý je nejen hudebním vydavatelem, ale také manažerem, producentem, hudebníkem a v neposlední řadě hnacím motorem skupiny "Sarah", která v roce 1994 vydala své debutové album a kromě jiného katapultovala na světlo světa zpěváka Petra Koláře.

Milane, nebudeme se tvářit, že se neznáme, vždyť spolupracujeme už nějaký ten pátek. Můžeš popsat, jak tě vlastně napadlo založit hudební vydavatelství?

Ty myslíš, že si to pamatuju? Ale vážně. To bylo v souvislosti s hudební agenturou, někdy na přelomu let 1990 a 1991, protože agenturní činnost po revoluci trochu pokulhávala a my jsme jezdili s kapelou. Tak jsme založili agenturu, která se kromě hudební činnosti podílela na produkci TV pořadů, pořádání galavečerů, rautů a zajišťování jiných kulturních akcí. Později jsme chtěli se Sarah vydat cédéčko a protože jsme měli pocit, že nám velký vydavatelství do naší muziky moc kecají, rozhodli jsme se to vydat sami. A tak se agentura přeměnila na vydavatelství Bohemia Records. Původně se agentura jmenovala Bohemia Music a vzhledem k tomu, že v Praze v tu dobu vzniklo hudební vydavatelství stejného názvu, tak jsme to přejmenovali na Bohemia Records. V sousedním Německu, kde obě firmy lisovaly nosiče ve firmě SONOPRESS, se to alespoň nepletlo. Když jsme u těch změn názvů - na podzim 1993 jsme se vrátili z natáčení videoklipu v Los Angeles v USA a zjistili, že se tu najednou vylíhla, tuším v Českých Budějovicích, další kapela jménem Sarah. Jaksi ale pozapomněli, že "Sarah" je název patentovaný. V téhle zemi je to vůbec zvláštní.

Tak s tím celkem souhlasím. Jak to ale bylo s vydavatelstvím dál?

Zhruba v polovině devadesátých let jsme začali spolupracovat s distribucemi velkých vydavatelství, ale hlavně třeba Popron nakonec ztratil zájem zahlcovat trh produkcí malých vydavatelství na vlastní úkor. My jsme se potom začali orientovat na zahraničí, zejména na Německo a částečně i USA, kde jsme se zaměřili na produkci vážné hudby a dodávali ji na zahraniční trh prostřednictvím menších distribucí. V roce 1994 jsme za tímhle účelem založili pobočku našeho vydavatelství v Los Angeles. Jednalo se hlavně o produkční spolupráci přes zvuk a obraz.

A dneska?

Postupně se k té agenturní a produkční činnosti vybudovalo také nahrávací a televizní studio, které dnes nabízí komplexní služby pro muzikanty včetně produkce desek, DTP studia a částečně i zajištění vystoupení pro skupiny, které u nás natáčejí. Muzikant vlastně ani nemusí mít vlastní nástroj, my mu ho půjčíme a zajistíme všechno od natočení, vydání až třeba po výrobu videoklipu. Navíc tu máme na každej žánr producenta, takže se muzikanti nemusejí doprošovat nějakého významného hudebníka. Budoucnost malého vydavatele je právě asi v poskytování celého komplexu služeb.

Co váš ediční plán? Které tituly právě chystáte k vydání?

My vydáváme z každého žánru něco. Teď třeba to je klasická hudba, protože máme vlastní symfonický orchestr a navíc i dívčí smyčcové kvarteto, vydáváme ale i bigbít a dance, dechovky, nebo třeba dětské písničky se zpěvníky a tak dál. Teď se chystá k vydání popové album jedné bývalé "Miss" s uměleckým názvem VERONICA, singl zpěvačky (top-modelky) Nicol, náš vlastní projekt S. B. - Sarah Bernhardt, v němž se sdružuje torzo kapely Sarah. Ročně vydáváme okolo patnácti titulů, ale je velké množství desek, na kterých se podílíme producentsky natočením v našem studiu, nebo výrobou videoklipu. Taková alba pak vydávají jiná vydavatelství – poměrně často i v zahraničí.

Jaký je vztah malého hudebního vydavatelství k formátu MP3 a šíření muziky po internetu. Uvažuješ, že se do budoucna zaměříš na prodej muziky po síti?

Já v tom prodeji po internetu vidím velikej posun vpřed. Pro malý vydavatelství odpadá spolupráce s těmi mezičlánky jako jsou velkoobchody a maloobchody. Zvlášť, když dneska většina obchodníků bere desky pouze do komisního prodeje, takže prodej po síti pro nás bude velkým vysvobozením.

Předpokládáš tedy, že to budete v budoucnu tímto způsobem řešit?

Určitě! Už máme připraveny vlastní stránky (www.bohemiarecords.cz), kde jsou už teď ukázky ve formátu MP3, databáze s wav a midi soubory pro hudebníky a také volné hudební podkresy s různými žánry určené k nasazení pod obraz.

Co je vůbec největším problémem menšího vydavatelství? Teď myslím na porovnání s těmi nadnárodními giganty.

Nejtěžší je asi sehnat peníze na velikej projekt. Dřív dávaly banky úvěry a nebylo tak těžký sehnat sponzora. Dneska je to mnohem těžší. Zásadní problém vidím i v komunikaci s některými rádii, kde je těžké dostat novou věc do selektoru. U některých je to v pohodě, protože si to poslechnou, a když se jim to líbí, tak to nasadí a dodrží smlouvu k celému promotion a když jim to nejde k pleti, tak ti to řeknou rovnou a víš na čem seš, ale někde ti slíbí, že to nasadí do vysílání a skutek utek.

Myslíš, že se tohle vyřeší právě pomocí internetu? Nebo, jestli se nějak zásadně sníží náklady?

Ty náklady se snížily už díky tomu, že natáčíme zvuk i obraz digitálně. Dá se například doladit zpěv, aniž bys musel trápit zpěváka, dá se vyřešit spousta záležitostí, které dřív braly čas. Přesto záleží na žánru, který natáčíš, obsazení a tak. Každopádně se ale zlevní ta distribuce a tím i prodejní cena titulů.

Mluvili jsme o tvém novém projektu. Co ale tvoje domovská Sarah?

Se Sarah vystupoval několik let Petr Kolář, který je nyní plně vytížen prací v muzikálech, navíc podepsal smlouvu s Martinem Němcem a teď se podílí i na projektech Michaela Kocába. Proto jsme dali dohromady projekt Sarah Bernhardt, kde Petr Kolář zpívá některé věci jako host a v němž jsou kromě mě ještě Robert "Šobin" Brácha a Dan Čámský. Uvažujeme, že i do budoucna zůstaneme v tomhle složení a na "live" koncerty si přizveme několik hostů jako např. Markétu Lipšovou a Kamilu Kašlíkovou (vokalistka od Janka Ledeckého a Ivana Hlase), se kterými dlouhou dobu spolupracujeme. Teď nám vychází singl, který se právě v těchto dnech dostává do některých českých rádií, bude následovat deska a taky videoklip.

Myslíš, že tě nějak znevýhodňuje Plzeň? Říká se přece, že v Praze je všechno jednodušší.

V žádném případě. Tahle země je tak malá, že stejně musíme spolupracovat s ostatními vydavatelstvími nebo studii a myslím, že se to neprojevuje ani v distribuci nosičů. Výhody naopak vidím v tom, že v případě nějakého rozsáhlejšího natáčení, například se symfonickým orchestrem, seženeme třeba levnější pronájmy než v Praze.

Poslední otázka je pro všechny stejná. Co bys vzkázal čtenářům MusicServeru?

Tak já bych hlavně vzkázal tvůrcům MusicServeru, že je takovej server pro menší vydavatele dost zásadní věc. Čtenářům popřeju, aby jim Český telecom konečně zlevnil poplatky a aby mohli k internetu levněji a rychleji přistupovat i z mobilních telefonů. No a vám redaktorům přeju, abyste měli pořád o čem psát.

Milane, díky.