Mosty spojující lidskou minulost a zítřky

Písničky s duší, soukromé revize života a časté návraty do vlastních vzpomínek - to je jen krátký výčet základních prvků tvorby Richarda Hawleyho. Jeho páté album "Lady's Bridge" je citlivé, pohladí a navodí melancholii, ale i radost ze svitu slunce. Snadno s ním zapomenete na každodenní rutinu.

8/10

Richard Hawley - Lady's Bridge

Vydáno: 20.08.2007
Celkový čas: 48:31

Skladby: Valentine, Roll River Roll, Serious, Tonight The Streets Are Ours, Lady Solitude, Dark Road, The Sea Calls, Lady's Bridge, I'm Looking For Someone To Find Me, Our Darkness, The Sun Refused To Shine

Vydavatel: Parlophone

Ohodnoť toto album

Od desky "Coles Corner" utekly už dva roky - tehdy nadšená kritika Richarda Hawleyho chválila, jak jen mohla. Hawley byl kdysi jednak koncertní součástí kapely Pulp (jel s nimi turné k desce "This Is Hardcore"), jednak ještě dávněji fungoval ve skupině Longpigs. "Lady's Bridge" je pátým počinem tohoto rodáka ze Sheffieldu, jenž novinku pojmenoval podle mostu, po kterém chodil do svého oblíbeného obchodu s deskami. Vězte, že všech jedenáct písniček promlouvá jeho životními zkušenostmi a vzpomínkami; jakmile se důkladně zaposloucháte, ocitnete se v jiném světě a budete s Richardem soucítit v každém momentu.

Singl "Tonight The Streets Are Ours" vás povzbudí a brzy si jeje začnete prozpěvovat, neméně těsnými melodickými chapadly si vás obmotá rockabilly "Serious". Nicméně autorovou dominantou jsou táhlé a melancholicky zabarvené kompozice, v nichž vás zasáhne jeho hluboký hlas. Do této atmosféry vstupují důmyslně mohutné symfonické aranže, zároveň tu ale nic nebrnká přemrštěným popovým patosem. Hawley není ulízaný srdcerváč od vedle, naopak je to větrem života vycepovaný chlapík, jehož tvorba má ke kalkulu daleko.

Chvílemi vás bude možná mást coby novodobý Roy Orbison či Elvis Presley a v "Dark Road" se dokonce blýskne číslem blízkým tvorbě Johnnyho Cashe. "Lady's Bridge" má ovšem svou tvář, která staví na poutavých textech, v nichž se objevuje potemnělá lyrika sahající k poetice Lee Hazlewooda. Richard Hawley ale není tím, kdo by jen kopíroval: drží si svůj standard, výraz a v neposlední řadě vlastní rukopis. Vnitřní pocity se o sebe vzájemně tříští, snové tendence sráží melancholie, citlivé pohlazení od srdce zase podpoří naději.

Richard Hawley dokázal na "Lady's Bridge" spojit nespočet atmosfér, které jsou poutavé a zanechají jasné a vyrovnané dojmy. Žádný propad do deprese se tu nekoná, naopak taková "I'm Looking For Someone To Find Me" vás donutí se více koukat kolem sebe a v tom zmatku hledat spřízněné duše.

• polemika (jirka, 10.10.2007 02:04) Reagovat

  richard hawley (www.myspace.com/richardhewley) vydal nove album a ja pri opakovanem poslechu nevedel, jestli se smat nebo plakata, protoze jestli tohle nekdo skutecne mysli vazne, tak mu nepomuzou ani koncertni Pulp v CV. a zajimalo by me, jak by byl hodnocen, nemit prave tenhle experience v zadech. od nominace na mercury music prize neutelky dva roky, ale cele stoleti. ted je tu smesice paskvilneho kyce a bezradneho plagiatorstvi. deska ma vlastni tvar? ne, je jako spatne umichany salat z byst tvari hvezd minulosti. ale mozna jsem jeste prilis mlady a za cas se mi zacne libit i karel gott. do jeho spolecnosti totiz presne radim soucasnou tvorbu richarda h.. dobra hudba k takovemu tomu "vecernimu koktejlovemu zvykani". hudba do pozadi. hudba, co neurazi, trochu "posh" a trochu "spicy", hlavne se nezamazat od krevetove pusinky. tady v anglii se mu prezdiva scheffieldsky johnny cash. prihodne? jenze od pecky "at folsom prison" je to k "lady's bridge" pres ocean a skoro 40 let. a johnny cash mel, co prodavat. za cashem staly a vzdycky budou stat skutecne experience. "at folsom prison" je vypoved. "lady's bridge" cedecko, ktere zmixujete na strycovo 20. vyroci svatby. klise se tluce o klise. a tak nejvetsim prinosem richarda hawleye i nadale zustava pisen "just like the rain". pochopitelne vsak ne v puvodni verzi z alba "coles corner" . za zminku stoji jenom ta, kterou predelaly mlade kytary z the maccabees (www.myspace.com/themacabees). alespon jednou si clovek nemusi pripadat jako na nepovedenem dojezdu uprostred karaoke baru.
  
  

PREMIÉRA: Černé duše promění černé jezero v klipu "Okolo Hradišťa" Matěje Metoděje Štrunce Matěj Metoděj Štrunc navazuje na své první sólové album "Lidověk" z roku 2022 a představuje první singl s názvem "Okolo Hradišťa" z připravovaného pokračování "Lidověk 2.0". Nový singl přináší čerstvý pohled na lidovou... čtěte zde

Vydáno: 24.11.2024 18:00 v sekci Novinky

7/10

Recenze: "Evergreeny" ukazují kvality Heleny Vondráčkové v různých hudebních žánrech Oslavit na pódiích své šedesátiny? Pro hudebníky dnes běžná věc, ale oslavit to samé jubileum kariéry, to je už docela jiné kafe. Olympic má takové výročí za sebou, zato Helena Vondráčková si ho užívá právě teď. Nejen... čtěte zde

Vydáno: 24.11.2024 08:00 v sekci Recenze

Naživo: You Me At Six se s kariérou rozloučili se ctí Přibližně dvacet let jsme se na stránkách rockových magazínů a webů mohli pravidelně setkávat se vždy tak trochu podceňovanými You Me At Six. Ti se rozhodli svou aktuální fázi kariéry uzavřít a v Praze vystoupili (možná?)... čtěte zde

Vydáno: 23.11.2024 17:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: MikAel se na albu "Focus" nebojí poodhalit ze sebe víc MikAel společně s Luďkem Fialou tvoří tým, který na desce "Focus" představuje hitovky současného popového sevření. Předvojem byla minulá řadovka "Easy", novinka však nabídne ucelenější sled nápadů a témat s až civilními... čtěte zde

Vydáno: 23.11.2024 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Filip Kaňkovský (Green Småtroll) - Bylo na čase vydat desku, do mrtvoly jsme dýchat nechtěli Ska-jazzoví Green Småtroll v čele s Filipem Kaňkovským vydali po neuvěřitelných patnácti letech nové album, které 28. listopadu představí v pražském Futuru. O této nahrávce, cestě některých písní, budoucnosti ska a reggae,... čtěte zde

Vydáno: 22.11.2024 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory