Američtí The Fray se sice přímo k britské kytarové hudbě nehlásí, jejich debut "How To Save A Life" je jí ale jasně ovlivněn. Loni v létě rádiovým éterem úspěšně prosvištěla jejich pecka "Over My Head (Cable Car)" a zbytek alba se s ní komerčně svezl. Oprávněně? Na to není tak jednoduché odpovědět.
7/10
The Fray - How To Save A Life
Celkový čas: 46:12
Skladby: She Is, Over My Head (Cable Car), How To Save A Life, All At Once, Fall Away, Heaven Forbid, Look After You, Hundred, Vienna, Dead Wrong, Little House, Trust Me
Vydavatel: Sony BMG
Amerika britskou kytarovou hudbu nikdy nepochopila. Ne že by tam za velkou louží byli až tak natvrdlí, ale prostě jí nedali šanci. Přesto se najdou americké skupiny, které si v tomhle stylu zálibu našli a snaží se jej zaoceánským posluchačům alespoň přiblížit. Ale poamericku. To aby to bylo lehce stravitelné. Seznamte se,
The Fray jsou z Denveru, nemají basáka a na svém debutu "How To Save A Life" vykradli téměř každou významnou britskou kytarovku posledních dvaceti let. Od
U2 či
Oasis přes
Radiohead a
Coldplay až po
Keane nebo
Snow Patrol. Je vůbec možné na takovýchto základech natočit špatné album? Na kolik je původnost a originalita důležitá? A neplatí, že aspoň něco je lepší než nic? Deska "How To Save A Life" (čert ví, proč se mi na stůl dostala až teď, když vyšla už předloni) neodpoví. Je totiž přesně tou plackou, která tyto otázky spíše vyvolává.
Určitě už jste někdy viděli videoklip k
radio-friendly písničce, který zachycuje libovolnou kapelu na zaručeně nejlepším koncertu celého turné (nejlépe open-air). Diváci skáčou v tempu mohutně se rozpínajícího refrénu jako jeden muž, ruce vztyčené k pódiu i k nebi zároveň a bodyguardi pod pódiem topí přední řady v osvěžující vodní lázni. Jo, a ještě na to hoďte stylovou zpomalovačku. A pokud si pamatujete, jak před rokem drtil rádiový éter pilotní singl téhle placky "Over My head (Calbe Car)", tak vlastně o
The Fray víte úplně všechno. Zbytek alba je totiž naprosto stejně skvělý a naprosto stejně špatný. Záleží jen na vašem postoji a na vaší toleranci.
The Fray totiž nepřinášejí ani kapku něčeho nového. Jen parazitují na dávno osvědčených postupech. Ale vědomě a sebevědomě. S citem.
Ač se může zdát, že ortel bude znít jinak, debut téhle bandy z amerického Colorada je dobrá deska. Vešla se na něj totiž slušná řádka našlapaných a chytlavých hitů, které se "musejí" líbit. Kdyby navíc
The Fray přihlédli k faktu, že jejich písničky vzájemně působí mírně monotónně a zaměnitelně, a nebáli by se seškrtat desku na deset písniček a osmatřicet minut, mohl bych teď mluvit o debutu hodně dobrém. Přesto se musím za tu celkovou sedmičku, kterou albu dám, tak trochu kát. Nasekat jim nejlíp na holou za to, že jen takhle sprostě těží z dávno objeveného! Ale až si
U2,
Oasis,
Coldplay,
Snow Patrol a
Keane vezmou hudební dovolenou, tak se fakt na další album
The Fray budu docela těšit.