Sledujte musicserver.cz také na Facebooku!

Jak je důležité míti dobrého zvukaře

Vydáno: 19.11.2006 05:00 v sekci Naživo - Kateřina Červenková | foto: facebook interpreta

Glenn Hughes se představil pražskému publiku poněkud rozpačitě. Navzdory suverénnímu vystupování postrádala hudba energii a dynamiku. I slavné skladby z dílny Deep Purple vyzněly mdle a obyčejně. Hughes se totiž neobklopil nápaditými muzikanty. Největší podíl na nevydařeném vystoupení měl ale zvukař.

SDÍLET:     Sdílet na Facebook Sdílet na Twitter Odeslat mailem    
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes zavítal do Česka už celkově potřetí, přičemž pražské fanoušky poctil svou přítomností poprvé. Znáte to, na něco se těšíte a nakonec to dopadne katastrofálně... Takhle jsem netrpěla ani loni na společném koncertě kapel Sweet a Slade, od nichž totiž člověk nemohl ani nic moc očekávat. Od Glenna Hughese jsem však bláhově čekala energický koncert, plný mystiky a s pulsujícím napětím, jak jej znám z desek. Naživo mě ale mistr a jeho nevýrazní kumpáni coby doprovodná kapela vůbec nebavili. Z mých oblíbených skladeb se stal paskvil bez smyslu a vyjádření, s prázdnými slovy a vyčpělými manýry. Dvě hodiny se pomalu táhly, naštěstí se aspoň v rámci možností kapela pozvolna vybudila k lepším výkonům, a závěr byl tak nejsilnější částí setu.

Glenn Hughes vynechal předkapelu, jistě věřil, že publikum rozdivočí jeho pověstná baskytara. Pominu-li však hrstku fanatických fanoušků, minimálně polovinu večera se většina v sále snažila jen rozpačitě přijít na chuť tomu, co se odehrávalo na pódiu. Ovace a relativní nadšení se dostavily až po několika pivech a při slavných skladbách od Deep Purple, které ovšem trpěly množstvím puchýřů na kráse. Ale nepředbíhejme. Mistr Hughes se objevil na scéně nenápadně okolo půl deváté. Místo vitálního, dlouhovlasého mladíka z koncertních plakátů, které jste si mohli koupit za symbolickou dvacku v předsálí, zaujal pozici u mikrofonu opotřebovanější pán v letech v černé rozhalence s neumělým rozcuchem krátkých vlasů. Na rtech mu hrál křečovitý rebelantský úsměv. Rád se poslouchal a rozhodně nešetřil přehnaně afektovanými hvězdnými gesty a doslova hýřil slovem "love".

Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Už při prvních tónech bylo jasné, že někde něco drhne. Pochvalu si rozhodně nezaslouží zvukař. Obešla jsem téměř celé Retro, abych našla místo s dobrým zvukem, který byl nejlepší snad až na záchodech. Hughesův zpěv byl utopený a vylézaly jen jeho řezavé výšky. U zpívajících kytaristů, resp. baskytaristů formátu Glenna Hughese se obvykle bere s rezervou jejich zpěv. Tentokrát tomu bylo naopak. Na hlasové exhibice, které se občas snažil předvést, už mu hlas sice někdy nestačil, ječák má však stále poměrně čistý a silný. Jeho hra na basu byla ale naprosto fádní, plochá a přetechnizovaná. Nejlepší pasáže byly, když zpíval Hughes s tichým hudebním pozadím. To jediné mělo nějakou výpověď.

Na kvalitě nepřidala ani doprovodná kapela. Postrádala jsem jakoukoli komunikaci mezi nástroji. O nějaké improvizaci, která je typická pro umělce ze staré rockové školy, nemohla být ani řeč. Hráči nevytvářeli potřebné napětí, které se jim záhadně podařilo vnést na alba. Koncert neměl spád, postrádal dynamiku a radost ze hraní, to mi připadalo jako mechanická povinnost. Je jasné, že úlohou kytaristy bylo jen decentně doprovázet Hughese, ale jeho party by snad zvládl i můj patnáctiletý bratr. Jindy si potrpím na sóla a vyhrávky, tentokrát mi přišly jako ztráta času. Bubeník vůbec nedržel skladby pohromadě, svým plechovým třískáním je spíše rozbíjel na nesourodé části. Nejslabším článkem byl ale jednoznačně klávesista. Ten seděl staticky a s kamennou tváří za svými hammondkami a bez zájmu zahrál snad jen to nejzákladnější. Zvuk hammondek mám v sobě prostě zakódovaný úplně jiný, živelnější, rozpínavější, mohutnější. Klávesista nedokázal do své hry propašovat ani náznak emocí.

Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Hughes přehrál skladby ze svých sólovek, především z poslední "Music For The Divine". Některé byly neúnosně překombinované, jindy nás krmil lacinými cajdáky. Jinak krásná balada "A Whiter Shade Of Pale" od Procol Harum byla procítěnější a méně urážlivá snad i v podání Barbory Opplové v semifinále SuperStar. Nejvíce to však odnesl oddaný fanoušek Deep Purple, který si zamiloval desky "Burn" či "Come Taste The band". Ať už to byla "Mistreated", kterou ostatně Hughes nezpívá ani na originálu, nebo "You Keep On Moving", postrádala jsem jejich šťávu, vzrušující gradace i třaskavou tajuplnost. Jejich silně narušené statické základy okradené o nosné melodie udržoval jen sborový zpěv publika "I'v been losing my mind...". Akorát se mi potvrdila nedostižnost Blackmoreovi rázné kytary a Lordových nadpozemských kláves. Nejlépe vyzněla v Hughesově podání snad až závěrečná "Burn". Nicméně věřím, že to pohřbil především zvukař.


Fotogalerie:
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006
© Roman Akak
Glenn Hughes, Retro Music Hall, Praha, 17.11.2006

NÁZORY

Vložit názor

Povinné položky jsou označeny hvězdičkou. E-mail je třeba pouze pokud budete chtít zasílat reakce a nebude zveřejněn.

Zasílat reakce e-mailem na vaši reakci, článek nebo nezasílat.

Antispam: * Napište první dvě písmena ze slova musicserver
Bez správné odpovědi na tuto otázku nebude názor přidán. Přihlášeným se tato otázka nezobrazuje.

  • To snad není možné!!! (Klára, 19.11.2006 13:34) Reagovat

    Tak takhle zaujatou recenzi jsem snad ještě nikdy nečetla!Nevim kdo mohl něco takového napsat o absolutně užasném koncertu, jako byl tenhle!Glenn byl v užasné kondici a co se tyče "přehnaného" používaní slova love...tak to mělo být vyjádření díků všem jeho fanoušků, kterých si strašně moc váží!Ale to pochopí pouze, ten kdo o Glennovi něco ví a nezná ho pouze z Deep Purple.V žádném případě s touto recenzí nesouhlasím a naopak bych tímto chtěla Glennovi poděkovat za opětovný neuvěřitelný zážítek a jeho perfektní vitalitu, která je vzhledem k jeho věku více než úctyhodná!

  • Autorka článku (Parenica, 19.11.2006 14:38) Reagovat

    Tohle není snad ani možné! Upřímně mám utkvělou představu, že autorka byla v nějakém pajzlu místo v Retru či snad totálně na sračky. Totální snůška nesmyslů.

  • Pro slečnu Červenkovou (Jirka, 19.11.2006 20:24) Reagovat

    Jste divná .. myslím úchylná .. zkuste dělat něco, co Vás baví .. najděte si přítele ..

  • Nesouhlasím (Fero, 19.11.2006 22:48) Reagovat

    Recenzentka zcela jistě byla na jiném koncertě. Odnáším si velmi silný zážitek, viděl a slyšel jsem koncert plný emocí, energie a radosti z hudby. Vynikající výkony všech na pódiu předčily moje očekávání! Za rok jdu na Hughese znovu, protože je to tutovka!

  • :-):-) (Jana H. - Retro Music Hall, 20.11.2006 00:41) Reagovat

    Je mi jasný, že se tu opět do mně začne zas někdo trefovat jako za starých časů, ale - nezlob se autorko, dost s tebou nesouhlasím. Jestli se ti zdál tenhle koncert bez energie, tak nevim, jedině že bychom šoupli starýho dobrýho Hughese do zásuvky na 220. Sice jsem dorazila díky jistým organizačním záležitostem o něco později, ale dovolím si tvrdit, že to byl jeden z nejlepších koncertů,ne-li nejlepší, který kdy v Retru byl. Stejně tak opotřebovaný pán v letech je dost na místě, ono mu totiž hezkých pár let taky je a podívej se na jeho věkové vrstevníky jistě vypadají spíš na krmení holubů.Pravda, na plakátu byl o něco větší fešák, každopádně je věc promotérů co tlačí vpřed a tento koncert byl v produkci nejmenované spoelčnosti, abychom jim zde nedělali reklamu. :-)

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Julien Baker - Little Oblivions 9/10
Recenze: Místo zmaru postkoitální úsměv. Julien Baker předkládá "Little Oblivions", svou nejsilnější desku Teplá, křesťanka a závislačka. Jako by někdo postavil trojstěnnou celu, v níž každou zeď tvoří jedna z těchto vlastností. V té cele si pak hází s Julien Baker. A vždy když se mu podaří jí nárazem do betonu vyrazit zub, vypadne... čtěte zde
Vydáno: 08.03.2021 00:00 v sekci Recenze
0
Různí - Jiná hudba - Czech Experimental and Progressive Compilation 9/10
Recenze: Duchovno, materiálno, lyrika, nespoutanost, kov a káva - na kompilaci "Jiná hudba" je to všechno Loňský rok byl, co se nově vydaných alb týká, velmi silný, a to jak ve světě, tak na domácí půdě. A byla by škoda opomenout nahrávku, z níž sálá radost, upřímnost a invence. Se zpožděním tak přinášíme recenzi na desku... čtěte zde
Vydáno: 07.03.2021 08:25 v sekci Recenze
0
Slavná alba: "So" - Gabrielův direkt perlíkem přímo do hlavy
Publicistika: Slavná alba: "So" - Gabrielův direkt perlíkem přímo do hlavy Dlouhých jedenáct let uplynulo od doby, kdy naposled ulehlo Jehně na Broadwayi a zbožňovaný excentrický frontman Peter Gabriel dal sbohem rozjetým Genesis. Ti s ním (dle mnohých) dosáhli svého Olympu. On, osamocený běžec na své... čtěte zde
Vydáno: 06.03.2021 08:30 v sekci Publicistika
5
Epica - Omega 8/10
Recenze: Epica dostála svému jménu. "Omega" je jejím nejvelkolepějším počinem Nizozemská formace Epica se od svého založení v roce 2002 pomalu, ale jistě dere do popředí celé symfo-metalové scény. Právem jí patří status jedné z nejcennějších evropských metalových značek vůbec. Pro nás je letošní album... čtěte zde
Vydáno: 05.03.2021 08:30 v sekci Recenze
6
The Pretty Reckless - Death by Rock and Roll 9/10
Recenze: Inspirováno smrtí. Přesto je album "Death by Rock and Roll" od The Pretty Reckless nádherné The Pretty Reckless se za dvanáct let svého působení dokázali vyšvihnout mezi pilíře moderního rocku, zejména pak doma v USA. Popularitu si ale vydobyli také v Evropě, kde pravidelně koncertují (pokud tedy můžou). Novinka "Death by... čtěte zde
Vydáno: 04.03.2021 08:05 v sekci Recenze
2
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Recenze: Deep Purple mají i na "Whoosh!" pořád šmrnc (28.08.2020 08:15)
- Deep Purple se vetřeli mezi rapové hvězdy, Viktora Sheena z čela žebříčku ale nesesadili (19.08.2020 14:31)
- Nové desky 31/2020 - od Deep Purple přes Glass Animals po Cassadee Pope (12.08.2020 07:00)
- Deep Purple v létě vydají album "Whoosh!" (02.03.2020 09:31)
- Deep Purple prodlužují své "Infinite Long Goodbye Tour" a míří do Ostravy (26.03.2019 15:24)
- Fotogalerie: Glenn Hughes řádně zatopil v přeplněném Roxy (31.10.2018 08:15)
- Glenn Hughes představí v pražském klubu Roxy skladby Deep Purple (22.09.2018 14:45)
- Naživo: Legendární Deep Purple v Brně odehráli poctivou show (03.07.2018 17:12)
- Fotogalerie: Deep Purple v obrazech (03.07.2018 00:10)
- Naživo: Nechť dlouho žije rock'n'roll! (21.04.2018 08:59)

ALBUM TÝDNE 10/2021

Julien Baker
Little Oblivions

Teplá, křesťanka a závislačka. Jako by někdo postavil trojstěnnou celu, v níž každou zeď tvoří jedna z těchto vlastností. V té cele si pak hází s Julien Baker. A vždy když se mu podaří jí nárazem do betonu vyrazit zub, vypadne z ní (krom toho zubu) i skvělé album. To nejnovější se jmenuje "Little Oblivions".

9/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

Bruno Mars Taylor Swift Beyoncé Lenka Dusilová Kryštof Coldplay Mirai Liam Gallagher Karel Gott Aneta Langerová Viktor Sheen Tata Bojs Slipknot Robbie Williams Dua Lipa Ozzy Osbourne Lucie Bílá Sia BTS Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2021 IMEG s.r.o.
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver
Zavřít reklamu