Čas od času se stane, že se vydání dočká titul, který už dávno existuje. Přesně to se stalo s koncertem kapely No Doubt "Live In The Tragic Kingdom", který byl až dosud k dostání pouze na videokazetě. Zhruba po devíti letech se dočkává reedice na nosiči DVD. A skutečně jde o velice příjemné ohlédnutí zpátky. Osobně patřím k těm, kteří se k No Doubt dostali přes album "Tragic Kingdom", a bohužel musím říct, že žádnou jejich následující tvorbou už mě nedostali tak jako touhle deskou. Anaheimský koncert z roku 1997, jehož obrazového zpracování se ujala známá Sophie Müller, je postaven z valné většiny na skladbách ze jmenované desky a dle mého názoru tak máme možnost zhlédnout kapelu v její nejpřirozenější podobě. Tohle jsou No Doubt, když ještě drželi nástroje pevně v ruce, lehce si pohrávali se ska, reggae a punkem, neobešli se bez tehdy pro ně pověstných trumpet a když pomineme, že Gwen občas ujede nějaké to sprosté slovo, působili neskutečně uvolněně.

Samotný koncert se nedá popsat jinak než neuvěřitelná jízda. No Doubt se s ničím nepárají, přijdou a hned spustí jednu z největších pecek "Tragic Kingdom" a servírují jednu lahůdku za druhou. Snad jediným slabším momentem je coververze skladby "D.J.'s" a myslím, že bychom se obešli i bez bláznivé závěrečné "Ob-la-di, Ob-la-da". Příjemným zpestřením je akustické provedení "Hey You" a za vrchol snad nemůže být považována žádná jiná skladba než balada "Don't Speak".

Mezi bonusy najdeme poměrně dlouhý záznam domácích videí, zachycujících kapelu mezi lety 1992 a 1997. Občas je rozhodně na co se dívat (třeba akustická zkouška skladby "Excuse Me Mr." nebo živé provedení původní verze hitu "Don't Speak".), občas nezbývá než sedět a čekat, že se konečně něco stane. Avšak pro pozorování, jak se věci kolem kapely vyvíjely, je to docela zajímavé, jenom je třeba překousnout občas otřesnou kvalitu obrazu a zvuku. Dále byly zařazeny tři skladby z koncertu v Haagu, pravděpodobně ze stejného turné jako hlavní koncert, což je v podstatě nuda, a alternativní verze klipu "Don't Speak", což je taky nuda.

Na nosiči bohužel chybí titulkové vybavení a ani zvukové zařízení ničím nepřekvapí. Bonusový "dokument" je občas o ničem, a tak se pozornost bude pravděpodobně upínat k samotnému koncertu. A nepochybuji, že staří fanoušci No Doubt se na něj budou moci dívat dokola a dokola. Zapomeňte na No Doubt, kteří hrají "Hey Baby" nebo "It's My Life", a podívejte se na No Doubt, kteří hrají "Don't Speak", "Spiderwebs" nebo "Sunday Morning".