Rok 1997 - časopis Pop Life v době své největší slávy, po které následoval rychlý a strmý pád, přikládá jako jeden z mála v Česku k jednomu číslu cédéčko. Paradoxně cédéčko s hudbou, o které nikdy předtím ani nikdy potom nepsal. Čert ví, co za vydáním toho céda ve skutečnosti bylo, když kvůli tomu musel být v magu speciální článek představující prakticky všechny umělce. Kompilačku otevíral Junkie XL svou "Billy Club", a Pop Life byl tak jednou z cest, jak se o projektu Nizozemce Toma Holkenborga Čech mohl dozvědět. Slyšelo se o něm ještě párkrát, ale nikdy nezpůsobil poprask gigantických rozměrů. Změní to deskou "Today"? Ne.

Jako by byl Junkie XL, upravený chlápek s image drsňáka (dnes se takovým říká übersexuál), vždycky ve stínu velkých hvězd. Rok 1997 - Prodigy, Chemical Brothers a v dáli Junkie XL s debutem "Saturday Teenage Kicks". Rok 2003 - Fatboy Slim a těsně za ním Junkie XL s právy na první užití originálních samplů písní Elvise Presleyho ("A Little Less Conversation" třeba). Rok 2006 - Paul Oakenfold a jeho skomírající kariéra a vedle Junkie XL s deskou "Today", která jako by zapomněla, že ve třetím tisíciletí taneční hudbu nelze brát vážně.

Ač deska taneční a elektronické hudby, jednotícím prvkem "Today" je kytara. Kytara ve všech možných verzích - španělka v otvíráku "Youthful" nebo "Honey", elektrika v singlovce "Today" nebo obě v britpopovce "Drift Away". Kytary ostré, riffové i vybrnkávané. To už tady bylo, dělal to tak zmíněný Oakenfold ve své nejlepší formě na soundtracku "Swordfish". Ten ostatně evokuje třeba breakbeatová skladba "Mushroom" a tranceovky "Youthful" a "Today". Písňovou formu drží i "Drift Away" a "Yesterdays", které by s přehledem mohly být i na albech kytarovkových skupin typu U2, Coldplay, Death Cub For Cutie a tak dál. Pocitovky chilloutových vln obstarávají intermezzo "Even In This Moment" nebo závěrečná "We Become One" s vokodérem prohnaným hlasem pro toto album dvorního zpěváka Nathana Madera.

Taneční album s deseti skladbami s prvky rocku - rovné i zlomené beaty, valivé basy, kytary, smyčce, písně i instrumentálky - to je "Today" projektu Junkie XL. Deska, která (zase) poprask gigantických rozměrů nezpůsobí, deska, kterou Junkie XL ze stínu ostatních (šikovnějších?) kolegů nevystoupí, ale díky které získá určitě pár dalších nabídek na remixy či hudbu k videohře, deska, která se bere možná až moc vážně, ale která se na pozdně letní party rozhodně neztratí.