Musím říct, že díky několika málo lidem nepatří Jewel v naší redakci mezi opomíjené hudební hvězdy. Pravda ovšem je ta, že se s kolegy, které mohu označit za její příznivce, neshodneme na její nejlepší desce. Luboš Svoboda tento titul přiřkl "Spirit", Pavel Novák předposlední "This Way" a já osobně nejvýše stavím zcela jednoznačně debut "Pieces Of You" - velice osobitou desku s nezaměnitelnou atmosférou. Před dvěma lety ovšem Jewel naprosto změnila styl a natočila v podstatě popovou desku "0304" okořeněnou tanečními prvky. Skalní fanoušci byli lehce zaskočeni, ale když pochopili, že Jewel prostě jen experimentovala, měla chuť zkusit něco jiného, desku veskrze přijali (podobně jako kolega Svoboda ve své recenzi) a s napětím očekávali, jaká bude deska následující. Novinka "Goodbye Alice In Wonderland" vyšla již před nějakým časem a lze o ní říct, že předčila očekávání.

Sama Jewel o téhle desce říká, že vznikala v podstatě celý její dosavadní hudební život, a nutno říci, že je to na ní i slyšet. Jako by tam totiž byly všechny desky, které doposud vydala (ano, i "0304"). Svým způsobem v tom může mít prsty i producent desky Rob Cavallo, což je takový hudební chameleon - dvorní producent Goo Goo Dolls nebo Green Day, ale prsty má i v deskách Phila Collinse, Erica Claptona nebo Sixpence None The Richer. Jewel v podstatě od minulé desky vyměnila i kapelu, zůstal pouze basák Paul Bushnell a s pomocí přispěchal například i světoznámý perkusista Luis Conte. Samozřejmě že pod veškerými písničkami je podepsána samotná Jewel, ovšem zajímaví jsou i spoluautoři. John Shanks a Kara Dioguardi snad nemůžou chybět na žádné slušné popové americké desce poslední doby, tak je tu máme taky a zcela evidentně se nám sem zatoulal i pohrobek "0304" "Drive To You", jenž má zčásti na svědomí Lester Mendez.

První hlasy hovořily o tom, že se Jewel na "Goodbye Alice In Wonderland" v podstatě vrátila zpět k "Pieces Of You", tedy k folku, což není úplně pravda. Jak jsem naznačil, i trošku té taneční složky z minulé desky za nehty zůstalo a je velmi dobře slyšet, kde měla v aranžmá a celkové produkci hlavní slovo Jewel a kde někdo jiný. I přestože je "Again And Again" typická Jewel, je v ní John Shanks zcela zřetelný - ne že by Jewel neuměla napsat chytlavou písničku (viz "Standing Still" a jiné), ale málokdy jsou tak přímočaré jako právě tato, což je naopak typické pro Shankse. To samé lze v podstatě napsat i o "Good Day", kde se o to samé dokonale postarala Kara Dioguardi. Když ale slyším skvělou, nesmírně pozitivní a neméně chytlavou "Words Get In The Way", pod kterou je podepsána jen hlavní aktérka, říkám si, zda nejsou předchozí řádky mojí pohou domněnkou. Ovšem to, že se Shanks spolu Cavallem doslova rockově vyřádili v "Only One Too", mi jen tak někdo nevymluví. Ale ono to není vůbec špatné - Jewel akorát ukazuje další polohu svojí muziky.

Zajímavé je sledovat, jak se změnily písničky, jejichž narození spadá do období "0304". Výše zmiňovaná "Drive To You" je hodně podobná "Run 2 U", a to nejen názvem, ovšem celkovým pojetím je méně naléhavá a svým způsobem pohodovější. Nejlepší písnička z onoho zmiňovaného číslicového alba "Fragile Heart" dostala na "Goodbye Alice In Wonderland" o něco zpěvnější a rychlejší kabát a la Lene Marlin a těžko posuzovat, která verze je lepší. Tahle písnička je prostě sama o sobě geniální. Jiný kabát "Fragile Heart" není jediným překvapením, či spíše lahůdkou této Alenky. Že si umí Jewel střihnout i čistokrevné country, dokazuje ve "Stephenville TX" a dokonalou třešničkou na dortu je závěrečná "1000 Miles Away", která prostě musela vzniknout někdy v tom slavném roce 1996, kdy Jewel zbourala Ameriku svým debutem.

Na jednom zahraničním hudebním portálu se mi velice líbila charakteristika "Goodbye Alice In Wonderland". Píše se tam, že Jewel jako skladatelka nikdy nebyla silnější, a já téhle tezi musím dát za pravdu. Tahle deska je doslova přecpaná silnými skladbami a je úplně fuk, jestli zní jako věci z té, či oné desky. Možná právě díky té pestrosti, která se ale tak nějak drží v mezích žánru, se toto album jednoznačně řadí k tomu nejlepšímu, co kdy natočila, a vzhledem k tomu, že je její hudba všeobecně považována za velice kvalitní (a ona zkrátka je), lze napsat o "Goodbye Alice In Wonderland", že je jednou z nejlepších desek letošního roku.