Velký a někdy i celosvětový úspěch několika country hvězd měl v posledních letech za následek značnou změnu tohoto dříve vyhraněného stylu. Vliv popu a dalších směrů ovšem znamenal, že v poslední době už country dělal jen málokdo. To už se přestalo líbit jak posluchačům, tak i třeba samotné asociaci country hudby, což například odnesla jeden rok Shania Twain při předávání CMA, kdy byla zcela vyřazena z nominací s vysvětlením, že se u ní vlastně už vůbec nejedná o country. V poslední době to ovšem vypadá na jakési country obrození, většina interpretů se vrací zpět ke kořenům a s nimi i duo Brooks & Dunn.

Onen návrat ke kořenům country je dán v podstatě i názvem desky. Hillbilly v doslovném překladu znamená chlapec z hor, ale přesnější překlad je slangový výraz buran. Co to má společného s country? Z hillbilly totiž původně vzešlo country, kdy tento styl byl, jak název napovídá, spíše hudbou venkova. Nutno ovšem napsat, že Brooks & Dunn na "Hillbilly Deluxe" rozhodně nepůsobí nějakým striktně historizujícím dojmem, naopak jejich pojetí hillbilly je poplatné dnešní době. Ronnie Dunn a Kix Brooks jsou jedni z mála country hvězd, co si píšou hudbu, přičemž valnou většinu složil první jmenovaný společně s Terrym McBridem, něco málo potom druhý z dvojice společně s Bobem DiPiero a zbytek je od cizích autorů. K technické stránce desky se ještě sluší napsat, že duo se na nahrávce nespolehlo na svoje muzikantské umění, ale přizvalo si na ni výborné country muzikanty, jakými jsou například Bryan Sutton (akustická kytara, mandolína a banjo), Dan Dugmore (akustická a steel kytara) či Tom Bukovac (akustická kytara).

První písnička na desce, která je zároveň i prvním singlem, lehce vyvrací, co jsem napsal v předchozích řádcích, protože se jedná o rázný honky-tonk song s buřičským názvem "Play Something Country". Text se částečně naváží do ostatních country umělců a vyzývá, aby tedy hráli nějaké to country. Od další písničky, která má neskutečně dlouhý název "She's About As Lonely As I'm Going To Let Her", se už touto výzvou řídí i oni sami. Na albu pak převládají spíše živější skladby ve středním tempu zpívané buď jedním, nebo druhým, i když samozřejmě pomalejší věci jako třeba "Believe" na "Hillbilly Deluxe" taky najdete. Silnou devizou Brooks & Dunn jsou velice umě napsané melodie, ale i zajímavé texty, které se zabývají poměrně širokou tematikou od lásky přes oblíbené cowboye až k poměrně vážným tématům života, smrti a víry. Hodně zajímavou písničkou je pak "Building Bridges", což je coververze hitu Nicolette Larson z počátku osmdesátých let, a Brooks & Dunn s ní vypomohly Sheryl Crow a další hvězda country Vince Gill. Mimochodem, Sheryl zde dokazuje, že je skvělá snad kdekoliv. Jediná lehká vada této desky je, že na člověka, který neposlouchá ve větší míře country, působí poměrně jednolitě - trošku víc pestrosti v aranžmá a produkci by neškodilo.

Brooks & Dunn na "Hillbilly Deluxe" zcela jasně dokazují, proč patří na špici americké, respektive světové country scény, a to i ve chvíli, kdy se rozhodnou oživit zašlou slávu původního country. Ovšem možná právě proto je tahle deska určená hlavně pro fanoušky tohoto stylu. Pro ty, kteří si ho poslechnou jednou za čas, asi bude i nadále atraktivnější Shania Twain nebo třeba Gretchen Wilson.