Kanadská hudebnice Shania Twain nikdy nepatřila k ušlápnutým dívčinám, které drží pusu a krok. Vždycky dokázala říct vlastní názor, a to i navzdory životu, který se s ní vůbec nemazlil. Zezačátku to byla chudoba, občas i hlad, domácí násilí i sexuální zneužívání. Už jako malá zpívala po barech, aby pomáhala uživit rodinu, a v době, kdy se pomalu nadechovala ke startu kariéry, se jí při autonehodě zabili oba rodiče, takže musela převzít starost o své sourozence.

Zvažovaný konec s muzikou se ale nakonec nekonal. Shania dokázala narazit na ty správné lidi, přičemž nejtěžší období jí jako kamarádka i manažerka pomohla překlenout hlavně Mary Bailey. Debutové eponymní album celkem zapadlo, a tak se zpěvačka rozhodla, že svoji lásku k rocku víc odrazí i do zvuku svých dosud countryových nahrávek.

K tomu však potřebovala potkat Mutta Langeho, v té době už slavného producenta, který stvořil zásadní desky AC/DC či Def Leppard a v koutku duše měl zase na oplátku rád country.

S nesmírně pracovitou Shaniou si jednou nad ránem zavolali a výsledkem byl rovnou tříhodinový telefonát, během kterého si přehrávali ukázky tvorby svých oblíbenců a nápady na to, jak by mohla znít jejich spolupráce. Prvním výplodem bylo album "The Woman In Me", osm singlů a dvacetimilionový prodej. Tenhle úspěch však břehy oceánu nepřekonal a Twain chtěla prostě víc. Mnohem víc. Mezinárodní kariéru.

Každý další umělec by po nové řadovce - a navíc tak úspěšné - podnikl koncertní turné. I ona to mohla udělat a mohla velmi dobře vydělat. Ze dvou dosavadních desek by ale dobrý koncertní setlist pro alespoň devadesátiminutovou show nedokázala poskládat, takže se s Muttem okamžitě znovu zavřeli do studia a začali pracovat na nové kolekci, se kterou se rozhodli dobýt svět.

S čistou country by se to však podařilo stěží, a tak Lange přisypal spoustu rockových riffů a přihodil nějakou tu popovou líbivost. Nejstarším songem, který si na "Come On Over" našel místo, byla balada "You’ve Got A Way", kterou Twain složila už v roce 1995. Tracklist obsahoval celkem šestnáct položek - hodinová stopáž, jakkoli je dlouhá, byla zvolena právě pro nedostatek koncertního materiálu.

Vaty je tu však minimálně. V průběhu téměř tří let vyšlo hned dvanáct (!) singlů. Autorčina rozhodnost, pevná vůle a jasný názor jako by se projevovaly už v názvech skladeb. Tolik vykřičníků (pět) na jedné desce se prostě hned tak nevidí.

Ale i když třeba v "Rock This Country!" slyšíme ozvěny tehdy moderního grunge, v seznamu jsou i romantické a zamilované kusy. "From This Moment On" Shania původně psala pro popovou divu typu Céline Dion, nazpívala ji však nakonec sama a v americké edici alba s Bryanem Whitem. Právě několik verzí nahrávky stálo za jejím celosvětovým úspěchem.

Tato diamantová reedice nabízí jak americkou, tak mezinárodní verzi a rozdíl je patrný. Zatímco americká má ve zvuku daleko víc country a houslí, ta mezinárodní je takřka čistě popová. V "I Won't Leave You Lonely" najednou úplně chybí tahací harmonika, ve zmiňovaném duetu "From This Moment On" zní hlas Bryana Whitea až v závěru.

Zvukových rozdílů by se samozřejmě dalo jmenovat mnohem víc, je zde i úplně jiné pořadí skladeb. Celkově se dá říct, že vkusu recenzenta mnohem víc lahodí americká edice.

Bonusový třetí disk nabízí několik písní v jiných úpravách, jsou zde hned čtyři varianty patrně největšího hitu alba "You’re Still The One" včetně koncertního duetu z Las Vegas s Chrisem Martinem z Coldplay. Ta s Eltonem Johnem byla původně nazpívána naživo jako medley s Eltonovým hitem "Something About The Way You Look Tonight" a zde je hodně necitlivě useklá.

Ze tří různých verzí "From This Moment On" nejlépe působí ta s Backstreet Boys díky nádherným vícehlasům. A dojde i na kooperaci s country legendou Alisson Krauss v "I’m Holding On To Love". Žádná nikdy neslyšená píseň z té doby tu není.

Fyzické provedení je rozkládací a působí hodně luxusně, v porovnání s předchozí tři roky starou "The Women In Me" je však méně praktické. Vyndat bonusové třetí cédéčko z obalu bez poškození jednoho či druhého je skoro nemožné, daleko lépe by se vyndávalo z plastových držáků.

Pro sběratele nepochopitelná bude asi i o půl centimetru vyšší výška hřbetu knížky, než je u předchůdce. Také použití dvou stejných fotografií na rozkládacím obalu je nesmysl na entou, obzvlášť když krásná doprovodná dvaapadesátistránková publikace ukazuje, že jich bylo k dispozici dost.

Právě ona však tyhle výtky dělá marginálními. Vedle těch krásných fotografií obsahuje spoustu statistických čísel ke každému ze singlů i osobní vzpomínky této krásné zpěvačky a songwriterky. Samozřejmostí jsou i všechny texty ke skladbám, při jejichž opakovaném čtení se můžete hlouběji ponořit do stylu myšlení této neohrožené a sebevědomé ženy.

V průběhu let 1999 a 2000 si Shania Twain za "Come On Over" odnesla hned čtyři gramofonky Grammy a v roce 2015 byla deska oficiálně zapsána do Guinessovy knihy rekordů jako Nejprodávanější album ženské interpretky v historii populární hudby vůbec za 40 milionů prodaných nosičů.

"Když jsem vydávala 'Come On Over', nedokázala jsem si ani v nejdivočejších snech představit, co z toho bude," uvedla autorka v rámci propagace letošní reedice. Nakonec se z toho díla stal kult, který ovlivnil i nastupující generaci písničkářek od Avril Lavigne až po Taylor Swift a bude mít svůj silný význam do budoucna i nadále. A tohle znovuvydání je tomu odpovídající.