Poprvé mě Julian Záhorovský překvapil, když postoupil v Česko hledá SuperStar do finále, podruhé když postoupil do dalšího kola, a tak bych mohl pokračovat ještě dvakrát. Další překvapení bylo, když dostal za úkol zazpívat swing. Většina z vás tuší, o jaký druh překvapení se jednalo. Ovšem to bylo jedno z posledních z těch, řekněme nepříjemných, překvapení. Překvapující? Další už bylo docela jiné. Před více jak půl rokem jsem skoro s obavami napsal v recenzi na výběr "Česko hledá SuperStar Top10", že on ten Julian vlastně nezní vůbec špatně. A doufám, že nebudu příliš předbíhat, když prozradím, že z jeho debutové desky mám obdobné pocity.

Jestli dobře počítám, Julianova deska je v řadě sedmá sólovka od finalistů první řady SuperStar. Už chybí jen Petr Poláček, Martina Balogová, kteří už finišují, a trošku tajuplná Zlatuška Petra Páchová, která začala debut alespoň slibovat. Nicméně Julian stejně jako Tomáš Savka nepodepsal smlouvu s BMG a nakonec se upíchl u EMI. Chvíli to sice trvalo, ale nakonec se spojil někdejším členem skupiny Team Bobo Kantorem, jenž shromáždil kolem Juliana mladý, ale velice nadějný tým a nahrávání mohlo začít. Ovšem ještě někdo musel Julianovi písničky na desku napsat, i když vlastně nemusel... Mezi autory figurují totiž hlavně tato dvě jména - Bobo Kantor a Julian Záhorovský. A nutno přiznat, že Julianovy písničky jsou kvalitativně srovnatelné s těmi od Kantora. Na textech se podílelo už daleko více lidí, avšak přece jen se jméno Zdeňka Nováka opakuje nejčastěji. I když to není žádný Kainar, rozhodně nejsou texty vyloženě špatné, ale i tak nepochybuji o tom, že se najde někdo, kdo je bude kritizovat.

"Obraz J.Z." se podobně jako "Spousta andělů" Anety Langerové odehrává na příjemné vlně pop-rocku, který je, jak všichni víme, Julianovi velmi blízký. Od svých oblíbených Chinaski se příliš neoddálil. Nemá smysl si namlouvat, že je Julian nějaký excelentní zpěvák, ale on se na desce ani nesnaží dokazovat opak. Drží se svých středních poloh, což se snaží vynahradit vcelku povedenými písničkami a dobře zvládnutou produkcí a aranžmá, kterému se snad nedá nic vytknout. Občas, hlavně v druhé půlce desky, může "Obraz J.Z." chvilkami nudit, ale není to zase až tak hrozné. Silnou stránkou jsou hlavně rychlé písničky jako "Nastartuj raketu", "Křídou mě bílej", titulní "Obraz J.Z." a další, tou slabší jsou naopak pomalejší skladby, ve kterých se dostává deska do té nudnější polohy. Trošku krokem do prázdna je úplně poslední "Místo slov", která je na Juliana posazená nepochopitelně příliš nízko a nemohu si pomoc, ale jednotlivé sloky zní příšerně, pouze v refrénu se to zlepší. Nicméně je tenhle song jediným přehmatem na desce, jinak se poslouchá "Obraz J.Z." velice příjemně.

Stalo se přesně to, co jsem předpokládal. V některém z předchozích článků jsem napsal, že pokud se Julianovi napíše muzika přímo na tělo, pak to může dopadnout hodně dobře. Deska "Obraz J.Z." tuto mou věštbu jen a jen potvrzuje. Pravda, netušil jsem, že si ji Julian bude schopen napsat zčásti sám, což považuji za obrovské a významné plus, protože pokud někdo ze SuperStar přišel se svojí vlastní hudbou, byla to zatím spíše tragédie.