Abych se přiznal, film "Memoirs Of A Geisha", který u nás běží pod jednodušším názvem "Gejša", jsem neměl doposud možnost vidět. Vím o něm jen to, že se jedná o snímek s mimořádnou výpravou, jenž má mimo jiné vymýtit mýtus, že gejši jsou pouze japonským ekvivalentem noční sociální pracovnice v západní kultuře. Film je natočený podle stejnojmenného románu Arthura Goldena a má za sebou již značnou řadu úspěchů, mezi nimiž nechybí trojnásobná radost z Oscarů, stejný počet ocenění od Britské filmové akademie, či jeden zásah na Zlatých Glóbech. Většinou byl mezi oceněnými John Williams a jeho hudba k tomuto filmu.

Těžko říct, jestli má ještě nějaký smysl zde představovat Johna Williamse. Když se člověk dívá na tituly, ke kterým složil hudbu, musí si připadat, jako když nahlíží do pokladnice světové kinematografie. Kdo by neznal legendární snímky, jakými bezesporu jsou "Čelisti", "Hvězdné války", "E.T. Mimozemšťan" či například "Schindlerův seznam", a to je pouze velice krátký a superstručný výčet toho nejlepšího, kde se pod autorstvím hudby podepsal právě John Williams. Koneckonců osmnáct cen Grammy, pět Oscarů a přehršle ostatních ocenění hovoří za vše.

Hudba k filmu "Memoirs Of A Geisha" obsahuje přesně to, co je Williamsovi vlastní. Je až neuvěřitelné, jakým způsobem se tenhle chlap dokáže vcítit do jiných kultur či stylů a přitom vytvořit tak naprosto specifický hudební motiv, který se zažírá někam hluboko do mozkových závitů. Předvádí zde dokonalou symbiózu mezi japonskou tradiční hudbou, filmovou a v neposlední řadě také klasickou hudbou. Soundtrack je bez výjimky instrumentální, a musím se přiznat, že je to snad poprvé, kdy mi to vůbec nevadí, kdy jsem toto naopak přivítal. Williams zde dokonale převyprávěl celý filmový příběh, provází posluchače jednotlivými životními a kariérními etapami japonské společnice. Ve vyprávění ale rozhodně není sám. Celkovou atmosféru dokreslují také hostující hudebníci - vynikající a světoznámý cellista Yo-Yo Ma, neméně známý houslista Itzhak Perlman, Masakazu Yoshizawa na šakuhači a v neposlední řadě Masayo Ishigure a Hiromi Hashibe na koto. I díky nim má hudba k filmu vybroušený zvuk a značnou autentičnost.

Verdikt nad soundtrackem k filmu "Memoirs Of A Geisha" je tedy prakticky jednoznačný. Nejen nominace na Oscara a triumf v podobě Zlatého Glóbu dělá z této hodinové symfonie jeden z nejlepších titulů tohoto žánru v loňském roce a možná není ani nutné tolik trvat na onom vymezení času. Všem, kdo si rádi poslechnou zajímavou a dramatickou hudbu zahalenou v japonském kimonu, nezbývá než doporučit.