Před nějakým časem tiskem proběhla zpráva, že hudební vydavatelství EMI dostalo pod svá křídla tři zpěvačky - Dádu Patrasovou, Leonu Machálkovou a Gábinu Goldovou. První dvě asi všichni z nás znají, nicméně poslední jmenovaná byla pro většinu velkou neznámou. Gábina Goldová (nebo taky dříve Gabi Gold) totiž zpočátku sklízela úspěchy spíše v sousedním Polsku, kde pravidelně vystupuje v televizních pořadech. Její kariéra v Česku se hnula směrem dopředu teprve až s rolí v muzikálu "Benzín a mejkap". V minulosti bylo jejím stylem country, se kterým se dostala dokonce až za moře do USA, Kanady nebo Austrálie. Má za sebou už dvě CD, z čehož "13 Golden Country Hits" bylo složeno pouze z coververzí známých country hitů a které vyšlo v sousedním Polsku. A v roce 2002 se konečně prezentovala i u nás deskou "Jsem tu já". Po dvou letech se nyní vrací s albem "Ještě že tě mám" a s novou image a stylem se snaží dostat do širšího povědomí.

Upřímně řečeno, předchozí alba jsem neslyšel, ale pokud mohu soudit z ukázek na jejích oficiálních, mimochodem velmi povedených webových stránkách, nejednalo se o vůbec špatné desky. Netvrdím, že je druhou Dolly Parton, ale její zpěv zní na těchto starších nahrávkách dobře a nepostrádá i hodně důležitý country feeling. Myslím, že pokud by u tohoto stylu zůstala a spojila se s propagací, kterou je schopná EMI zařídit, byla by z ní rázem jedna z nejvýraznějších osobností country v zemi, protože, co si budeme povídat, v téhle oblasti je u nás jaksi lehce mrtvo. Gábina Goldová naneštěstí zvolila jinou cestu. Za pomoci Jindřicha Parmy natočila desku, která kdyby nevznikla, nikomu by nechyběla.

Hlavní novinkou je změna stylu. Z celkem dobré country přešla na taneční styl alá Holki. Velice mě potěšila zpráva, že se tato skupina rozpadla, bohužel o to horší bylo po poslechu tohoto CD zjištění, že mají Holki následovnici. Nevím, co mám kritizovat dřív, jestli stupidní texty, ne o moc lepší hudbu, ne moc dobrý zpěv, otřesné aranže nebo ještě horší coververze. Nikdy bych neřekl, že se může z celkem hezkého hlasu stát v podstatě během jedné desky hlas tuctový. Co se týče zmiňovaných coververzí, na desku se dostaly tři. "Cinderella" byla překřtěna na "Arabelu". Doslova ťafku dostal hit Mylene Farmer "Desenchantée", který dostal český text a na "Ještě že tě mám" je prezentována jako "Nechám se svést". Zní jako divná úprava, kterou bych čekal maximálně na nějaké vesnické zábavě. Ale nejhůř to odnesl někdejší hit Heleny Vondráčkové "Malovaný džbánku". Pokud mám popsat své pocity z úpravy této mojí velice oblíbené písničky bez užití sprostých slov, pak mi nezbývá nic jiného, než nepsat nic. Hudební složka je kapitolou samou pro sebe. Tak umělohmotné melodie jsem už dlouho neslyšel. Hodně často se stává, že písnička začíná celkem povedeným motivem, který po pár sekundách přejde do naprosto bezduché hovadiny. Za všechny alespoň jeden příklad. "Najdi svůj ráj" začíná velice zajímavým nápěvem ve stylu Lady Smith Black Mambazoo, ale po pěti sekundách skok a dobrý nápad je v háji. Sice se občas vrátí ještě v refrénu, ale balast mezi tím se nedá poslouchat. Navíc to je ještě jeden z těch lepších kousků. Většinou se onen zajímavý motiv vůbec nevrátí a celý zbytek písničky je tak úplně k ničemu. Ne vše je však úplně špatně, například "Jsem jen tvá" se dá celkem snést, nicméně na desce jako celku je toho snesitelného opravdu hodně málo.

Z předchozího textu je nejspíš pochopitelné zoufalé zvolání v nadpisu článku. Proč nemohla Gábina Goldová zůstat u stylu, který ovládá a který jí sedí. Nedokážu odhadnout, jestli se bude její novinka prodávat (český národ je v tomto nevyzpytatelný), ale já bych koupi "Ještě že tě mám" nikomu nedoporučoval a hodnocení tomu odpovídá. Gábina Goldová není jedinou country zpěvačkou, která zatoužila po popu, ale narozdíl od Faith Hill, Shanii Twain či LeAnn Rimes tenhle přerod zkrátka nezvládla.