V intimním dialogu kubánského pianisty Roberta Fonsecy a francouzského violoncellisty Vincenta Ségala se přirozeně snoubí klasicizující přístup s rozjímavou jazzovou improvizací i zjemnělými inspiracemi world music. Duo fenomenálních hudebníků vystoupí v historickém sále pražské Novoměstské radnice 11. února 2026.

Dva kontinenty, jedna muzikantská duše. Oba hudebníci jsou svrchovanými nadžánrovými sólisty a nespornými instrumentálními hvězdami. Ovšem když hrají spolu, splyne jejich hudba v jediný poklidný proud harmonie a porozumění.

"Naše spolupráce započala díky touze vyprávět příběhy a sdílet společné prožitky. V naší hudbě jsou přítomny inspirace klasikou a většinu kompozic jsme napsali dopředu, ovšem dovolujeme si také improvizovat, abychom zachytili kouzlo okamžiku. Je pro mě ohromným potěšením hrát s Vincentem, způsob, jakým tvoří, nemá žádné hranice nebo limity," vypráví Roberto Fonseca nadšeně o vystupování a natáčení s francouzským cellistou.

A Vincent Ségal doplňuje, jak k setkání s kubánským pianistou došlo: "Poprvé jsem slyšel Roberta hrát před téměř dvaceti lety v Římě. V úžasném renesančním paláci Farnese, kam jsme byli oba pozváni, abychom odehráli sólový recitál. Oklopen nádhernými freskami, Roberto odrážel zážitky z Říma s osobitou intenzitou. Hrál zároveň relaxovaně a v hlubokém soustředění. Několik let poté mě Roberto pozval, abychom zahráli na festivalu ve Vannes v triu s naší kamarádkou, kapverdskou zpěvačkou Mayrou Andrade. Roberto hrál se stejnou rovnováhou relaxace a hluboké introspekce. Když mě o další roky později přizval do dua na festival v Biarritzu, velmi jsem se těšil, že zažiji stejný pocit hudební elegance a procítěnosti. Spolu s Robertem jsem mohl znovuobjevit klasické violoncello svého dětství, ovšem navíc naplněné rytmy, improvizací a zvukovým prostorem, jaký je v klasické hudbě přítomen málokdy."

Okouzlení dvou virtuózů bylo vzájemné a jakmile to okolnosti umožnily, logicky vznikla pravidelnější spolupráce, zahrnující přípravu alba a pravidelnějších koncertů.

Pianista a skladatel Roberto Fonseca (*1975, Havana) vyrůstal obklopen muzikou. Jeho otec Roberto Fonseca senior byl bubeník, máma Mercedes Cortes Alfano profesionální zpěvačka. A jeho nevlastní bráchové z předchozího mámina manželství s Chucho Valdésem jsou bubeník Emilio Valdés a pianista Jesús Chuchito Valdés. V muzice malého Roberta nejdříve lákaly bicí nástroje, ovšem v osmi se přesměroval na piano a už jako čtrnáctiletý experimentoval s vlastní představou o fúzi jazzu s kubánskými rytmy. V pouhých patnácti pak vyvolal nadšení svým vystoupením na havanském Jazz Plaza Festival 1991. Formální vzdělání v oboru skladba na magisterské úrovni dokončil na Instituto Superior de Arte.

Na albu debutoval Roberto Fonseca titulem "En el Comienzo" (1998) jako leader kapely Temperamento. Následoval tucet dalších ceněných kapelnických či v duu natočených desek, zahrnujících i experimenty s fúzováním latin jazzu a hip hopu či elektronických žánrů jako drum&bass. A také spolupráce s malijskou zpěvačkou a písničkářkou Fatoumatou Diawara (album "At Home - Live In Marciac", 2015). Paralelně se Roberto stal žádaným sidemanem. Od počátku tisíciletí objížděl světová pódia v ansámblu Buena Vista Social Club. Zahrál si s umělci jako Herbie Hancock, Esperanza Spalding, Ibrahim Maalouf nebo ve world music projektech organizovaných britským zpěvákem Damonem Albarnem.

Violoncellista a skladatel Vincent Ségal (*1967, Remeš) absolvoval klasickou průpravu na Národní hudební akademii v Lyonu a poté v rámci Centra pro umění a tvorbu v kanadském Banffu, ovšem u artificiální hudby nezůstal. Díky kombinaci virtuozity, schopnosti improvizace a nadžánrového rozhledu vytvořil řadu vlastních projektů a stal se i žádaným studiovým hráčem. Jeho služby využili například písničkář Elvis Costello (album "Cruel Smile", 2002), zpěvák Sting, který přizval cellistu na svoje populární vánoční album "If On A Winter’s Night…" (2009), nebo producent a multiinstrumentalista Warren Ellis se zpěvačkou Marianne Faithfull (deska "She Walks In Beauty", 2021).

Vincent Segal publikoval dvě sólová alba, ale nejplodnější byla jeho spolupráce s perkusistou a producentem Cyrilem Atefem v projektu Bumcello, kombinujícím cello s jemnou downtempo elektronikou. Zvláštní slabost má Ségal pro hudbu západní Afriky. Doprovázel legendární kapverdskou divu Cesarii Evora. S hráčem na koru Ballakém Sissokem vytvořil originální duo (ceněná alba "Chamber Music", 2009 a "Musique de Nuit", 2015). U nás jsme ho mohli slyšet i v kvartetu Les Égarés s Vincentem Peiranim, Ballakém Sissokem a Émilem Parisienem.