Sál CineStaru byl nad má očekávání téměř zaplněný, k mému překvapení tvořila nemalou část publika mladší generace. Světla pohasla, a tak jsem se mohla vydat do hlubin minulosti po stopách jednoho z nejslavnějších písničkářů všech dob. Nedá se říci, že bych byla nějaký extra fanda Timothée Chalameta, který ztvárnil hlavní roli. Byla jsem snad zezačátku i lehce skeptická, ale během pár chvil se mé obavy vytratily a já měla pocit, že hledím do Bobovy mysli a listuji si jednou kapitolou jeho záhadné osobnosti.

Film "Bob Dylan: Úplně neznámý" je víc než jen obyčejný životopis slavného muzikanta. Jde o návrat do šedesátých let, kdy se Amerika měnila a kdy mladý, trochu nervózní kluk s kytarou přepsal pravidla hudebního světa. Režisér James Mangold tu odvyprávěl příběh o tom, jak se Robert Allen Zimmerman stal Bobem Dylanem, a přitom zachytil ducha doby, kdy v zapadlých newyorských klubech začínaly hvězdy, o kterých svět neměl ještě ani tušení.

V hlavní roli již zmíněný Timothée doslova září. Nejenže zvládl Dylanův zvláštní, trochu nosový hlas, ale všechny písničky nazpíval sám. A co je ještě lepší - při sledování filmu úplně zapomenete, že se díváte na herce. Chalamet do role vložil všechno: od pohybů přes gesta až po tu neuchopitelnou Dylanovu energii, díky které vás vtáhne do děje stejně jako sám Bob vtahoval posluchače.

Kromě Tima si ve filmu zahráli například i Edward Norton, Elle Fanning, Monica Barbaro, Boyd Holbrook, Dan Fogler, Eriko Hacune, Scoot McNairy, Norbert Leo Butz, Will Harrison a další.

Co dělá film tak zajímavým, je skutečnost, že kromě samotného Dylana ukazuje i tehdejší hudební svět a lidi, kteří ho obklopovali. Objeví se tu třeba Joan Baez, která mu nejen otevřela dveře na velká pódia, ale také do svého srdce. Jejich vztah byl bouřlivý, plný emocí, a tohle všechno snímek skvěle zachycuje.

Další velkou postavou je Johnny Cash, Dylanův přítel a podporovatel, který v něm viděl obrovský potenciál. Film zdůrazňuje dopisní přátelství mezi nimi. Vyměňovali si dopisy ještě předtím, než se osobně setkali, a sdíleli své myšlenky o hudbě a životě. Jejich první setkání se uskutečnilo na Newport Folk Festivalu v roce 1964.

Cashe tvůrci znázornili jako velkého fanouška Dylanovy hudby - a tento obdiv byl vzájemný. Bob jej považoval za idol a inspiroval se jím. Jejich přátelství je vyobrazeno jako podpůrné a povzbuzující. Cashova postava často poskytuje hlavnímu hrdinovi rady a povzbuzení, což odráží jejich skutečné pouto. Režisér použil reálná psaní z Robertových archivů, aby zajistil autentičnost jejich korespondence. To přidává vrstvu historické přesnosti jejich příběhovým interakcím.

Mihne se i zde Allen Ginsberg, slavný básník beatnické generace, který rozpoznal zpěvákovy texty jako poezii. A pak se tu objevuje Pete Seeger, legenda folkové scény, který umělci na jedné straně fandil, ale na druhé nemohl rozdýchat, když si na Newportském folkovém festivalu poprvé zahrál na elektrickou kytaru. Tahle scéna je pro celý film klíčová - symbolizuje okamžik, kdy Bob rozčísl svět tradičního folku a vykročil úplně jiným směrem.

Vidět můžeme také nádhernou scénu, kdy Dylan navštíví svého idola, folkového písničkáře Woodyho Guthrieho, v nemocnici. Guthrie byl pro něj hrdina a jejich setkání ukazuje, jak moc pro něj znamenal. Šlo o chvíli, kdy si uvědomil, že nechce být jen muzikantem - chtěl se stát hlasem své generace. Woodyho písně o dělnících, chudobě a sociální spravedlnosti mladého Roberta hluboce ovlivnily.

Film dokonale zachycuje dobovou atmosféru New Yorku šedesátých let - malé kluby, kde každý druhý hrál na kytaru a doufal, že jednou prorazí, kouřem nasáklé kavárny, bouřlivé protesty i energii tehdejší doby. Soundtrack je plný umělcových nejslavnějších hitů jako "Blowin’ in the Wind" nebo "The Times They Are A-Changin’", ale slyšíte je v kontextu, v jakém vznikaly, a to jim dává úplně nový rozměr.

Mangold se rozhodl zaměřit hlavně na písničkářovu cestu ke slávě, takže jde spíš o poctu než o kritický pohled. Nečekejte proto složité rozbory jeho chování nebo temnější stránky jeho osobnosti. Je to příběh o géniovi, který měnil pravidla, někdy trochu idealizovaný. Ale ono to vlastně nevadí - ten příběh vás prostě pohltí.

"Úplně neznámý" vás přenese do doby, kdy se hudba hrála naživo a měla moc měnit svět. Timothée Chalamet je v roli hlavního protagonisty tak přesvědčivý, že máte chuť okamžitě sáhnout po starých deskách a poslouchat jeho písně znovu a znovu. Ať už jste fanoušek, nebo jej vlastně ani příliš neznáte, toto dílo vás donutí pochopit, proč se stal hudební legendou. A hlavně - připomene vám, jakou moc může mít jeden hlas a jedna kytara.

Pokud jste doteď váhali, zda dát "Úplně neznámému" šanci, snad vás tento článek navnadí ke zhlédnutí.