Sonata Arctica, finská legenda melodického metalu, do Zlína přivezla energickou a hudebně dokonalou show. Společně s kapelami Firewind a Serious Black muzikanti návštěvníkům zlínského Masters Of Rock Café připravili noc plnou nezapomenutelných riffů a melodických explozí. Více se dozvíte v reportáži.
© Petra Hubáčková Pokud bychom ze současné melodické metalové scény měli vypíchnout jen několik důležitých věcí, pak by mezi nimi určitě nechyběl hlasový arzenál Tonyho Kakka a virtuózní projev cílevědomého kytaristy Guse G. A když se jejich kombinace sejde na jednom pódiu (pochopitelně ale každý zvlášť), je nad slunce jasné, že metalového fanouška dokonalých melodií, riffů, rytmu a zpěvu čeká ve společnosti trojice metalových kapel, které společně vyrazily na cesty s čerstvým materiálem, přinejmenším pěkně strávený večer.
Už první vystupující hudebníci ze
Serious Black nabídli svižné skladby ze svého nového počinu "Rise of Akhenaton", který inspirovala staroegyptská tematika. Jejich setlist sestával z blendu novinek s dobře známými skladbami a fanoušci si první půlhodinku akce užili dosyta.
© Petra Hubáčková Druzí v pořadí -
Firewind, vedení zkušeným kytaristou Gusem G., - dostali do rukou perfektně rozparáděné publikum, se kterým se dalo snadno pracovat. Tato řecká kapela je známá svou precizní hrou a čistým heavymetalovým zvukem. Naživo jasně dominovala Gusova virtuózní kytarová sóla, která diváky dost okatě bavila. Fanoušci si poslechli kousky z desky "Stand United" společně s novým materiálem, který je plný energických melodií a zpěvných refrénů. Firewind navíc vynikají silnou technickou stránkou vystoupení, přičemž jejich preciznost dělá dojem i na náročné metalové fanoušky. Proto byste po jejich vystoupení jen stěží našli nespokojeného posluchače.
© Petra Hubáčková Po tak skvělé show mohla přijít na scénu už jen
Sonata Arctica. Zpěvák Tony Kakko tradičně nezklamal svým charismatem, energickým vystupováním a bezchybným vokálem, který zní přesně jako před dvaceti lety, kdy jsem Sonatu poprvé slyšela. Frontman navíc zvládá úplně nenucenou interakci s publikem, kdy často mezi skladbami vypráví příběhy. Patří mu velký obdiv a před jeho výkonem smekali ten večer dlouholetí fanoušci i omladina, která na koncert v hojném počtu taky zavítala.
Kapela excelovala technickou precizností zejména ve skladbách jako "The Last Amazing Grays" nebo epické "I Have a Right". Návštěvníci sehrané výkony muzikantů odměňovali nadšeným potleskem a celá atmosféra pod pódiem byla prostě dokonalá.
Na závěr připojuji pár spíše nehudebních dojmů. S ohledem na pro kulturu nepříznivé události posledních let je skvělé, že se agentuře povedlo samotný klub zachovat a připravit pro fanoušky rocku a metalu na nadcházející měsíce lákavé koncerty. Troufám si tvrdit, že po zvukové stránce budou návštěvníci docela spokojení, jelikož právě třeba Sonatu a ostatní kapely se zvukařům povedlo nazvučit velmi dobře.
Nicméně je třeba počítat s tím, že jako v téměř každém klubu je i v tomto během vyprodaných koncertů horko a vydýchaný vzduch. Security se to snaží většinou vykompenzovat alespoň otevřenými dveřmi. Je ale velká škoda, že na baru se dá platit pouze hotově. Bohužel stejně je to i s platbou na přilehlém parkovišti nákupního centra.